Až 70% zaměstnanců zvýšilo nároky na home office a mzdu po Covidu

Až 70% zaměstnanců zvýšilo nároky na home office a mzdu po Covidu

Pandemie covid-19 toho za dva roky působení zvládla v naší zemi napáchat víc než dost. Vzbudila v občanech obavu o vlastní zdraví i život, vzala jim jejich blízké, rozdělila rodiny a zlikvidovala nespočet firem, které díky ní přišly o všechny své tržby. U drtivé většiny podnikatelů i zaměstnanců změnila jejich přístup k práci.

S odložením respirátorů a zmírněním všech bezpečnostních opatření se život v České republice konečně pomalu, ale jistě začíná vracet do normálních kolejí. Stejně tak i fungování firem, kterým se povedlo koronavirovou pandemii s většími či menšími újmami přestát. S čím ale většina majitelů firem stále bojuje, je častá neochota stávajících i potenciálních nových zaměstnanců vracet se zpátky do běžného pracovního režimu.

„Většina lidí během pandemie zpohodlněla a na práci z domova si rychle zvykla. Do kanceláří už se jim nechce. Problém je v tom, že ne pro každou pracovní pozici je home office ideální, a ne pro každou firmu jsou zaměstnanci pracující z domu výhodní. Společně se zvyšujícími se nároky zaměstnanců na možnost home office navíc rostou i jejich nároky na mzdy. A to není bohužel jen naše zkušenost. Máme 200 klientů, kterým aktuálně pomáháme, a 70 % z nich trápí podobný problém. Pro firmy, které se sotva oklepaly ze ztrát během nouzového režimu, jsou takoví zaměstnanci nerentabilní,“ říká Jan Skovajsa, majitel myTimi, agentury zabývající se outsourcingem.

Často se však firmy potýkají také s opačným scénářem. Pracovníci se stabilním zaměstnání v odvětví, kterého se koronavirová pandemie příliš nedotkla, si své práce o to víc cení a snaží se v ní udržet. Zvyšuje se jejich loajalita a snižuje odchodovost. Podle Martina Pavlíka, tvůrce projektového nástroje a majitele společnosti Lamael, je klíčovým prvkem v jejich rozhodování strach. „Přirozená obměna zaměstnanců se od roku 2020 téměř zastavila. Trh práce se kompletně změnil a lidé se teď bojí změn. Ti, kteří pracují ve stabilním odvětví, se tam snaží za každou cenu udržet. Do žádných velkých změn se raději nehrnou, protože mají z nejisté situace na pracovním trhu oprávněné obavy,“ konstatuje Martin Pavlík.

Zatímco IT sektor, kam spadá i Lamael, patří právě do těch stabilnějších odvětví, pro podnikatele v oblasti gastronomie, pohostinství a cestovního ruchu představovala doba covidová velkou zkoušku. Téměř pětina z nich v ní bohužel neobstála a své podnikání ukončila, případně se rekvalifikovala na jiný obor. I když se vše postupně vrací do normálu, nechat se zaměstnat nebo začít v dnešní nejisté době podnikat v gastronomii nebo hotelnictví si stále troufají jen ti nejodvážnější.

Jedním z faktorů akutního nedostatku pracujících může být i prostý fakt, že potenciálních zaměstnanců ve věku kolem 20 let, o které firmy nejvíce stojí, je zkrátka málo. Díky slabé porodnosti v 90. letech jsou teď mladí lidé ochotni pracovat něco jako nedostatkové zboží. „Mladým lidem se všeobecně moc do práce nechce. Dříve se na jednu pozici hlásilo klidně 100 uchazečů, dnes se jich přihlásí zhruba kolem 40. A když z těch 40 chce polovina za každou cenu pracovat jen na home office a k tomu plat ředitele, je občas hodně těžké někoho vybrat,“ komentuje situaci František Zeman, majitel společnosti Algotech, zaměřující na dodávání podnikových IT řešení a cloudových služeb.

„Dalším velkým problémem je, že požadavkům zaměstnanců často neodpovídá jejich kvalifikace. Nalákat mladé lidi na pracovní pozice je velký problém. Nalákat na pracovní pozice mladé schopné lidi, kterým se chce pracovat a mají zároveň i dostatečnou kvalifikaci, je problém přímo obrovský. Požadavky téměř 40 % uchazečů, kteří se nám hlásí, jejich odborné způsobilosti či zkušenostem absolutně neodpovídají,“ doplňuje Michal Mag, account manager společnosti myTimi.

I to je jedním z důvodů, proč firmy čím dál častěji začínají využívat outsourcing a crowdsourcing. V případě outsourcingu firma jednoduše vyčlení určité pracovní činnosti, na které nemá dostatek kvalitních interních zaměstnanců, a najme si společnost, která pro ni tyto služby vykonává externě. Ušetří si tak nejen starosti s náborem nových zaměstnanců, ale i nemalé množství interních nákladů spojených s péčí o ně.

Při crowdsourcingu zapojí firma dokonce i své zákazníky. V praxi to vypadá tak, že práci, která by byla běžně svěřena zaměstnanci, přesune společnost prostřednictvím otevřené výzvy na své zákazníky či třeba fanoušky na sociálních sítích. Hojně tak využívají firmy pomoci a názorů svých zákazníků například při vývoji nových technologií či designů produktů.

„Na outsourcingu je nejlepší to, že za práci platíte jen tehdy, kdy ji zrovna opravdu potřebujete. Tím se dají jednoduše snížit náklady za interní práci ve firmě klidně až o 90 %. Navíc získáte k dispozici tým kvalifikovaných odborníků a jejich znalosti napříč všemi obory. Více hlav víc ví,“ říká Jan Skovajsa z myTimi. Podle něj má do budoucna outsourcing velký potenciál problém s nedostatkem zaměstnanců vyřešit. Možná i díky koronavirové pandemii jeho obliba mezi firmami totiž v posledních letech roste přímo raketovou rychlostí.

Zdroj informací

myTimi a NejBusiness.cz

Datum

24. června 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2994 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál