Největší nárůst firemních bankrotů loni zaznamenala Ukrajina

Největší nárůst firemních bankrotů loni zaznamenala Ukrajina

Přesto, že byl rok 2021 tvrdě zasažený pandemií onemocnění COVID-19, drtivá většina zemí světa zaznamenala pokles v počtu firemních bankrotů. Vyplývá to z analýzy Global Bankruptcy Report, kterou sestavuje nadnárodní leader v analýze obchodních dat Dun & Bradstreet. Nejlépe se dařilo firmám v Nizozemí, kde se počet bankrotů meziročně snížil o 42 procent naopak na Ukrajině vzrostl o 306 procent. Česká republika i Slovensko se v analýze zařadily mezi země, kde počet podnikových krachů meziročně stoupl.

Poradenská společnost Dun & Bradstreet analyzovala 43 ekonomik z různých koutů světa, přičemž zjistila, že téměř polovina z nich vloni zaznamenala meziroční pokles bankrotů lokálních firem. Dokonce, v mnohých z nich dosáhl počet podnikových kolapsů nejnižší úrovně za posledních deset let. K zemím, které meziročně vykázaly největší pokles, patří Nizozemí (-42 procent), Kolumbie (-40 procent), Jižní Korea (-30 procent), Kanada (-30 procent), Čína (-27 procent), Belgie (-26 procent) či Japonsko (-25 procent).

„Za těmito čísly se skrývá řada faktorů, které ekonomikám a soukromým firmám po celém světě pomohly se udržet nad vodou navzdory celosvětové krizi, jejímž katalyzátorem se stala pandemie COVID-19. Jedním z nejvýznamnějších faktorů byly masivní záchranné balíčky pomoci, které firmám poskytovaly jednotlivé vlády. Přesto, že většina těchto balíčků byla oznámena v roce 2020, jejich efekt se naplno projevil až o rok později,“ přibližuje analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. Zároveň dodává, že podle dat Mezinárodního měnového fondu kumulativní fiskální opatření v reakci na pandemii dosáhly objemu 18 procent globálního HDP, přičemž velká část z tohoto objemu pocházela z vyspělých ekonomik. Ty poskytly pomoc v průměrné výšce 28,4 procenta svého HDP. Jen pro porovnání – balík pomoci, který poskytly v reakci na globální finanční krizi v roce 2008 byl na úrovni 2,6 procent HDP těchto zemí.

„Dalším významným faktorem, který firmám pomohl přežít pandemii, byly nízké úrokové sazby,“ dodala Petra Štěpánová. Podle Dun & Bradstreet v některých zemích došlo ke změně v zákonech o bankrotech, aby byl firmám poskytnut větší prostor pro přežití a zároveň nedocházelo k nepřátelským převzetím. Jednalo se například o zvýšení hraničních hodnot, na základě, kterých má věřitel právo zakročit vůči dlužníkovi. Některé země dokonce pozastavily povinnost vyhlásit bankrot.

Přesto se mnohé země nevyhnuly vlně podnikových bankrotů. Rekordmanem v meziročním se mezi lety 2020 a 2021 stala Ukrajina (+306 procent), následována Kazachstánem (+236 procent) a s výrazným odstupem pak Dánskem (+49 procent), Chorvatskem (+42 procent), Španělskem (+40 procent). V rámci střední Evropy Dun & Bradstreet zaznamenal vysoký nárůst bankrotů i v případě Maďarska (+36 %), Slovenska (+19 %) i Polska (+16 procent). V ČR počet bankrotů meziročně vzrostl o 9 procent na 929. „Ze 43 sledovaných ekonomik v roce 2021 pouze Polsko a Vietnam vykázaly historicky nejvyšší počet bankrotů,“ dodala Petra Štěpánová z Dun & Bradstreet.

Rok 2022 zřejmě hodně změní. Nejen ukončení vládní pomoci, ale také invaze Ruska na Ukrajinu zhorší finanční situaci v mnohých, zejména evropských firmách. Dun & Bradstreet očekává, že nejvypjatější situace může nastat už ve druhé polovině letošního roku.

Zdroj informací

Dun & Bradstreet Holding B.V. a NejBusiness.cz

Datum

1. června 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1295 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál