V hodnocení rizika si Česká republika udržela třetí nejlepší stupeň A3

Dva roky od vypuknutí pandemie se světová ekonomika sice nadále zotavuje, ale stále čelí značným rizikům. Nástup varianty Omicron znovu ukázal nepředvídatelnost vývoje pandemie a opět vyostřil jeden z hlavních negativních faktorů ovlivňujících oživení: narušení dodavatelských řetězců. A „na scénu“ se v posledních měsících dostává další významné riziko: rostoucí inflace. Vyplývá to z pravidelné kvartální analýzy „COFACE Barometr“ publikované za poslední čtvrtletí 2021 společností Coface, která je globálním lídrem v oblasti pojištění úvěrů a obchodních rizik.

„Česká republika si udržela již druhé čtvrtletí za sebou třetí nejlepší rizikový stupeň A3. K hlavním rizikům pro českou ekonomiku patří narušení dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu a růst inflace,“ uvedl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Vývoj pandemie si v závěru loňského roku vyžádal v mnoha zemích opětovné zavedení restrikcí. Byly však celkově mnohem méně drastické než dříve. Přímé ekonomické dopady byly proto méně výrazné. Nicméně přetrvával jejich negativní dopad na leteckou dopravu, cestovní ruch, hotely a restaurace.

Problémy v dodávkách brzdí ekonomiky

Zpřetrhání dodavatelských řetězců postihlo nejdříve automobilový průmysl, nicméně záhy se rozšířilo do většiny odvětví: od zpracovatelského průmyslu až po stavebnictví. „To, jak dlouho bude návrat k normálu trvat, je stále těžké předvídat. Původní konsensus o postupném zmírňování negativních dopadů v průběhu první poloviny roku 2022 považujeme za příliš optimistický a narušení dodavatelských řetězců a nedostatek materiálu budou pravděpodobně pokračovat. To vedlo společnost Coface ke snížení prognóz růstu HDP na rok 2022 pro několik evropských zemí, stejně jako pro USA a Čínu,“ uvedl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Přestože přetrvávající narušení dodavatelského řetězce se dotýká všech států, poškozuje zejména ekonomiku v zemích, které jsou vysoce závislé na výrobě a zahraničním obchodu, jako je například Německo a Nizozemsko. Ze zemí střední a východní Evropy to pak platí zejména pro Českou republika a Slovensko, které jsou narušením dodavatelského řetězce rovněž významně ohroženy. V posledních desetiletích zde otevřela své závody řada výrobců automobilů, kteří hrají velkou roli v ekonomice Česka i Slovenska. Přitom jde o sektor nejvíce zasažený globálním výpadkem v dodávkách.

„I přes toto riziko si Česká republika udržela výborné hodnocení rizika A3 (uspokojivé). Společnost Coface zlepšila hodnocení Česka z A4 na A3 ve třetím čtvrtletí 2021. Důvodem bylo pokračující oživení na západoevropských trzích, kam směřuje zboží se silně exportně orientovaného Česka a pozitivní dynamika domácích investic a spotřeby,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Inflace, klíčový problém pro všechny ekonomiky v roce 2022

Druhé hlavní riziko – inflace – nabývá na významu. Zejména s pokračujícím růstem cen komodit a geopolitickým napětím. To se nejnověji může dotknout i dodávek plynu a ropy z Ruské federace kvůli napětí na východě Ukrajiny a předpokládaným sankcím. Inflace je v mnoha ekonomikách tažená také rostoucími cenami průmyslového zboží, protože firmy přenášejí zvýšení výrobních nákladů do spotřebitelských cen.

Z těchto vysokých cen komodit těží obvyklí „vítězové“. Očekává se, že region Perského zálivu vykáže v roce 2022 silný růst. Norsko vykázalo historicky nejvyšší přebytek obchodní bilance díky dynamickému vývozu ropy a zemního plynu. A konečně, mnoho afrických zemí, i těch, které jsou postiženy ozbrojeným konfliktem nebo politickými otřesy, stále těží z vysokých cen energií, nerostných surovin, dřeva a zemědělských produktů.

V Evropě vedlo narušení dodavatelských řetězců spolu se silnou poptávkou k růstu cen výrobců a energií. Německo zaznamenalo nejvyšší inflaci za posledních 30 let. Ve zbytku eurozóny je situace poněkud smíšená: ve Francii zůstává inflace relativně mírná, zatímco ve Španělsku ceny prudce vzrostly. Ve Spojeném království inflace vzrostla na 5,4 % a vedla Bank of England k tomu, že se stala první velkou centrální bankou, která v prosinci 2021 zvýšila svou úrokovou sazbu a počátkem února tak učinila podruhé.

„Nebývalému inflačnímu tlaku čelí i Česká republika, když míra inflace atakuje 10 %,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko. „Naším hlavním inflačním scénářem pro největší ekonomiky je, že po dosažení vrcholu inflace v prvním pololetí dojde ve druhé polovině roku 2022 k jejímu zbrzdění spolu s tím, jak se zmírní ceny energií a padnou omezení v dodavatelském řetězci,“ dodal Ján Čarný.

Ve Spojených státech utlumila dynamiku oživení rovněž inflace a problémy na straně nabídky. Ačkoli se očekává, že růst HDP zůstane v roce 2022 solidní (+3,7 %), tyto faktory budou aktivitu nadále ovlivňovat. Ve 4. čtvrtletí 2021 dosáhla meziroční míra inflace 7,0 %, což je nejvyšší úroveň za posledních 40 let. V reakci na tento prudký růst cen se americký Federální rezervní systém stal agresivnějším a naznačil brzké zvýšení sazeb, což vyvolalo zpřísnění měnové politiky v některých rozvíjejících se zemích.

Inflace pravděpodobně prohloubí sociální tlaky

Prudký nárůst inflace hrozí zesílením sociálních tlaků v rozvíjejících se a rozvojových zemích, které již rostly v souvislosti s pandemií. V Africe vysoké ceny energií a potravin, které silně zatěžují domácnosti, omezily spotřebu do té míry, že se zvýšila potravinová nejistota a chudoba. Fiskální podpora, která byla na kontinentu již tak velmi omezená kvůli výši veřejného dluhu, byla zrušena a ve většině zemí je vysoká nezaměstnanost. Jihoafrická republika, Alžírsko, Angola, Mosambik, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Zimbabwe, Etiopie, Guinea a Tunisko jsou příklady zemí, které v důsledku krize zažívají rostoucí sociální tlaky.

Čína jde proti proudu

Ve 4. čtvrtletí 2021 se zpomalení růstu v Číně prohloubilo a meziroční tempo růstu dosáhlo 4,0 %, což je nejpomalejší tempo od vrcholu pandemie v roce 2020. Na oživení čínské ekonomiky mělo vliv zpomalení trhu s nemovitostmi, pokračování strategie "nulové spotřeby", která zatížila výdaje domácností, slabý růst investic a nedostatek energie. V roce 2021 čínský HDP vzrostl o 8,1 %.