Výrazně narostl počet firem, které v testování zaměstnanců nevidí smysl

Více než polovina zaměstnavatelů má za to, že testování zaměstnanců včas zabrání šíření nemoci na pracovišti a v celé společnosti. Letos ale výrazně narostl počet firem, které v testování smysl nevidí. Zatímco před rokem byla k testování zaměstnanců skeptická každá 25. firma, letos to byl již každý pátý podnik. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory mezi jejími členy.

„Podnikatelé si uvědomují rizika spojená s pandemií a snaží se vycházet vstříc těm opatřením vlády, která mají určitou racionální podstatu, jako je třeba probíhající antigenní testování, nicméně firmám již s vládními příkazy a omezeními po dvou letech koronavirové krize a mimořádných opatření dochází trpělivost,“ konstatuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ze vzorku zhruba 400 firem s celkem 100 tisíci zaměstnanci činil mezi 17. lednem a 3. únorem letošního roku podíl pozitivních záchytů 2,7 %. Testování v těchto konkrétních podnicích odhalilo 2 640 pozitivních případů na 96 669 zaměstnanců. Zjištěná pozitivita byla následným PCR testem vyvrácena u 12 % případů. Potvrzuje se tak omezená spolehlivost antigenního testování ve srovnání s PCR testy.

„Vyšší frekvence pozitivních antigenních testů ve srovnání s loňským povinným testováním ve firmách potvrzuje mimo jiné intenzivnější šíření zatím poslední mutace koronaviru,“ vysvětlil předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Ivo Hlaváč.

Naprostá většina respondentů (80 %) zajišťuje testování na pracovišti. U desetiny respondentů se zaměstnanci sami testují mimo pracoviště – zejména doma, týká se to především zaměstnanců působících ve službách. Testování u externího poskytovatele zdravotních služeb firmy využívají jen v 7 % případů, tuto formu volí větší provozy v průmyslu. Ostatní kombinují více způsobů testování.

Testování zaměstnanců vyvolává zvýšenou administrativní zátěž. Zaměstnavatelé musí zpracovávat údaje zdravotním pojišťovnám pro účely proplácení ceny testů a zároveň mají práci s procesováním karantén. I z toho důvodu se čtvrtina podniků rozhodla nést veškeré náklady na testování, o úhradu ceny testů nežádají. Hospodářská komora nicméně kvituje, že došlo k pokroku v elektronizaci této agendy. Vládě doporučuje, aby dosaženou formu digitalizace při vystavování karantén a eNeschopenek do budoucna učinila běžným standardem, tzn. aby se tato forma začlenila do systému práce krajských hygienických stanic.

Nejenom se zmíněnou větší administrativou souvisí dodatečné náklady na testování, které jako problém uvedlo 45 % respondentů. S dodatečnými náklady jsou spojeny i komplikace v provozu a organizaci práce v souvislosti s testováním. Extra náklady firmám vznikají také kvůli tomu, že pojišťovny proplácejí za test maximálně 60 Kč, částky nad tento limit platí firmy ze svého. Další náklady jsou vyvolány i častější absencí pracovníků z důvodu pozitivních záchytů.

„V situaci vyčerpaného trhu práce se výpadky pracovní síly projevují ve zpoždění dodávek klientům, a tedy i v nutnosti hradit případné sankce,“ upřesnila hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková, která data z firem zpracovává.