Nedostatečná podpora částečných úvazků a nízké sebevědomí mají vliv na zaměstnanost žen

Nízké sebevědomí připravuje ženy o řadu pracovních příležitostí. Bojí se jít do rizika a mnohdy ani nezkouší získat zaměstnání, ve kterém splňují jen část inzerovaných požadavků. Aktuální nastavení trhu práce v České republice zároveň téměř nepodporuje zkrácené úvazky. V porovnání s ostatními státy EU se dokonce řadíme na sedmé nejhorší místo. Řešení, které by mohlo ženám usnadnit zapojení do pracovního procesu je zvýšení sebedůvěry, postupné odbourání překážek a schopnost překonat stereotyp, že musí mít práci ve svém původním oboru. Díky tomu by mohlo na trh práce přijít až 25 000 nových zaměstnankyň.

Podle kvalifikovaného odhadu společnosti Flecto je v současné době okolo tři čtvrtě milionu žen, které nejsou zařazeny do pracovního procesu, přitom by mohly a mnohé i chtěly. Patří mezi ně maminky na rodičovských a mateřských dovolených, důchodkyně či studentky.

Ve zkrácených úvazcích jsme 7. nejhorší v EU

Na základě dat Eurostatu, bylo v Česku v roce 2020 jen 5,6 % zaměstnanců, kteří pracovali na zkrácené úvazky. To je dokonce sedmý nejhorší výsledek v rámci celé Evropské unie. Nejlépe je na tom Nizozemí, ve kterém na částečný pracovní poměr pracuje více než 47 % zaměstnanců. „V současné době je trh práce v České republice málo pružný. Flexibilita v zaměstnávání přitom odbourává řadu překážek a otevírá mnoho pracovních příležitostí pro všechny, kteří nemohou nebo nechtějí pracovat na plné úvazky,“ komentuje Jana Stehlíková, spoluzakladatelka a jednatelka digitální platformy Flecto, která má za cíl modernizovat trh práce pomocí fragmentarizace plných úvazků na dílčí směny.

Nízké sebevědomí ničí ženám šance na trhu práce

Není to ale jen o nedostatečné podpoře zkrácených úvazků. Ženy napříč generacemi trápí také nízké sebevědomí, které ovlivňují stále se měnící podmínky na trhu práce a taktéž skutečnost, že se během rodičovské dovolené soustředily více na rodinu než na rozvoj znalostí ve svém původním oboru. Problematika malé sebedůvěry se obecně netýká jen maminek po rodičovské dovolené, ale také starších žen, ve věku okolo 55 let. Ty si naopak vytváří osobní mentální překážky – nepřijdou si dostatečně dobré a bojí se špatných zkušeností. Tímto se však ženy samy připravují o řadu pracovních příležitostí. Pokud by vyšly ze své komfortní zóny a více si důvěřovaly, mohlo by na trh práce přijít až 25 000 nových zaměstnankyň.

„Až překvapivě často se setkáváme s tím, že ženy snažící se najít uplatnění na trhu práce, mají obavy spojené s chováním zaměstnavatelů. Rozhodně bych nepodpořila tvrzení, že diskriminace žen na trhu práce je pouhý mýtus. Stále se ještě setkáváme s tím, že žena pozici nedostane, protože děti ještě nemá nebo naopak kvůli tomu, že je má. Přesto se chování zaměstnavatelů výrazně mění. Stále více si uvědomují, že cílit na ženy jako zaměstnankyně znamená především nabídnout jim flexibilitu, nikoli ji od nich očekávat. Nabízejí tedy různé formy flexibilních úvazků, což usnadňuje zapojení i další skupiny žen, která je na českém trhu práce zatím opomíjena. Jedná se o ženy ve věku nad 63 let. Právě míra zaměstnanosti u této věkové skupiny se v rámci zemí EU zvyšuje. Český trh práce tento růst teprve čeká,“ říká Kateřina Tkadlecová, taktéž spoluzakladatelka a jednatelka společnosti Flecto.

Systém rekvalifikací je zbytečně složitý

Kdyby se zpružnily procesy rekvalifikací, které jsou v současné době zbytečně komplikované, přivedlo by to do pracovního procesu mnohem více žen. Například programy pro ženy na rodičovské dovolené patří sice k těm více podporovaným, ale jen malá část z maminek na ně skutečně dosáhne. „Přitom je v dnešní době spoustu možností, jak by bylo možné rekvalifikace udělat dostupnější. Například přesunutí teoretické části do on-line prostoru, e-learningy či webináře v odpoledních hodinách. V tom vidím budoucnost. Ne každý má možnost týdny vysedávat v učebnách a dojíždět na rekvalifikační kurzy. Dokonce i pro zaměstnavatele je to výhodnější, protože se jim sníží náklady,“ dodává závěrem Stehlíková.