Žen v průmyslu přibývá. Firmy jim přizpůsobují i fyzicky náročnější pozice

Během posledních dvou dekád výrazně narůstá poměr něžného pohlaví zaměstnaného v průmyslovém segmentu. Podíl na tom nenesou pouze tendence, které boří stereotypy mezi pohlavími, ale i reálné zásahy zaměstnavatelů do chodu podniku tím, že za pomocí nejmodernějšího vybavení přizpůsobují ženám i pozice, které by jinak vyžadovaly vyšší fyzickou zdatnost.

Podle dat Českého statistického úřadu od roku 2000 narůstá počet žen zaměstnaných v průmyslu. V roce 2018 šlo o téměř 530 tisíc žen, což je nejvyšší počet od roku 1999. Největší podíl má na tomto číslu zpracovatelské odvětví, kde v roce 2018 působilo necelého půl milionu žen.

Mezi faktory majícími vliv na tento růst patří rostoucí podíl studentek technických oborů, nízká nezaměstnanost, trendy pojící se s automatizací a bourání genderových stereotypů na pracovišti. „Ačkoliv se strojírenství může zdát jako výhradně mužská záležitost, ženám jsme maximálně nakloněni, pracuje jich u nás stabilně necelých 40 procent. Jejich rostoucí počty v průmyslových firmách vychází zejména z toho, že se vyrovnávají poměry mezi studenty a studentkami už na technických školách. Jinými slovy podíl žen zde stoupá, což se pak projevuje i na trhu práce,“ uvádí například výkonný ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší a dodává, že se u nich snaží pracovní náplň ženám přizpůsobit.

Většinou se jev nárůstu žen v průmyslu týká především vedoucích pozic, což implikuje právě růst počtu studentek na technických školách. Proto firmám, kde převažuje těžká a fyzicky náročná práce, stále vládnou muži.

Mnohdy se ale ukáže, že fyzické bariery, které znemožňují ženám zastat stejnou pozici, jakou vykonávají muži, spočívají v nepřizpůsobivosti pracovního prostředí a těžkopádném vybavení. „Jsou pozice, kde zaměstnat ženu znamená předělat technologii nebo zavést nástroje či pomůcky, které by jí práci usnadnily, kdežto muž si na této pozici vystačí svojí fyzickou silou,“ dodává Jiří Prášil.

David Jedlička z firmy Beewatec, která vyrábí vybavení pro průmyslovou výrobu a logistiku na bázi stavebnicové trubkové konstrukce, poukazuje na to, že mezi českými průmyslovými závody roste zájem o flexibilně nastavitelné vybavení s vysokou mírou ergonomie. Průmysl tak ustupuje od svářeného vybavení, které neumožňuje konfigurovatelnost a nastavitelnost ze strany uživatele. Genderové rovnováze na fyzicky náročnějších pracovních pozicích napomáhá tedy i to, že si ženy mohou uzpůsobit své pracoviště na míru svému tělesnému ustrojení.

„Naše konstrukce jsou o hodně lehčí než klasické svařované typy konstrukcí. Například je extrémní rozdíl, jestli žena tlačí vozík, jenž váží 100 kg, nebo jenom 50 kg,“ říká David Jedlička z Beewatec a připouští, že u klientů, kteří implementují do svých výrobních a logistických oddělení jejich hardware, se pracovní prostředí automaticky stává přístupnějším pro pracovníky něžného pohlaví.

„Nemůže se tedy stát, že by se pracovník přizpůsoboval pracovnímu prostředí, nýbrž naopak. Další výhodou konfigurovatelnosti stavebnicových systémů je možnost hardware neustále vylepšovat, modifikovat, a stále tak zlepšovat efektivitu práce,“ říká David Jedlička, vedoucí prodeje společnosti Beewatec, jejíž vybavení využívají i veliké firmy, jako například Foxconn, Assa Abloy nebo automobilky Škoda Auto a Volkswagen.

„V dělnických pozicích, napříč celou firmou, se nachází zhruba 50 % žen. Ženy ve výrobě máme ve většině případů na montážních pracovištích. A jsou nenahraditelné. Práci s drobnými díly, v požadovaném tempu a kvalitě zvládnou pouze ony. Proto se našim pracovnicím snažíme vytvořit takové prostředí a podmínky, aby u nás rády pracovaly. S flexibilními systémy je to daleko jednodušší,“ podotýká Petr Říčař z firmy Assa Abloy, pro kterou je firma Beewatec hlavním dodavatelem vybavení.