Morální integritu vnímáme jako důležitou, jednání tomu ale ne vždy odpovídá

Drtivá většina z českých zaměstnanců a manažerů tvrdí, že morální integrita a etika jsou základními pilíři úspěšné firmy. Přesto se třetina českých respondentů přiznala, že by byla pro lepší kariéru či plat ochotna podvádět. Vyplývá to ze zjištění poradenské společnosti EY, která aktuálně publikovala svůj výroční Global Integrity Report pro rok 2022. Podle autorů průzkumu je v současnosti největším nebezpečím rozpor mezi vnímáním integrity u vedení firem a u jejich zaměstnanců. První skupina má totiž tendenci nahlížet na přijímaná pravidla jako dostatečná, i když se v nich zaměstnanci neorientují nebo o nich nevědí.

EY Global Integrity Report zahrnuje odpovědi stovky českých účastníků – zaměstnanců, manažerů i generálních ředitelů. Zásadním zjištěním je, že podle respondentů vůdčí osobnosti firem selhávají ve vytváření správné firemní kultury a efektivní komunikaci o etických principech podnikání. Jen 1 ze 6 českých respondentů pracuje ve společnosti, jejíž vedení často zdůrazňuje etické principy.

Dobrou pověst a poctivé jednání na trhu označilo za klíčové firemní hodnoty rekordních 95 % respondentů z řad business leaderů i jejich zaměstnanců. Více než polovina z nich si ale myslí, že COVID-19 výrazně zkomplikoval situaci a že je pro firmy těžké se ve stávající složité situaci na trhu chovat poctivě. Více než třetina dotázaných upozorňuje, že je v jejich společnosti vyššímu managementu a nejúspěšnějším zaměstnancům neetické jednání tolerováno.

Podle Tomáše Kafky, partnera oddělení forenzních služeb a podpory integrity společnosti EY Česko a Slovensko, vypovídají závěry průzkumu o závažnosti situace. „COVID-19 je globální zatěžkávací zkouškou pro všechny společnosti, které chtějí podnikat eticky. Česko není výjimkou a obavy představitelů společností na všech úrovních to jen potvrzují. Obavy, že bude docházet k obcházení pravidel, ať už z toho důvodu, že jsou ve firmách narušeny vnitřní procesy a kontrolní mechanismy, nebo z toho důvodu, že je velká část manažerů připravena pro svůj osobní prospěch nebo pro prospěch firmy podvádět, jsou zcela na místě,“ vysvětluje.

Povědomí o etických standardech neodpovídá investicím

Investice do posilování integrity a tzv. compliance programů se trvale zvyšují. Více než polovina tuzemských společností vypracovává vlastní etické kodexy, které zavazují jejich zaměstnance i vedení. Podobná situace platí i pro pravidelná školení zaměstnanců na téma relevantních zákonných i profesních předpisů a pravidel s apelem na jejich dodržování.

Větším problémem, se kterým se firmy potýkají, je ale nedostatečně efektivní komunikace těchto zvýšených investic do morální integrity firmy. V tomto ohledu se často prohlubuje propast mezi nejvyšším managementem a řadovými zaměstnanci. Vedení firem má totiž prokazatelnou tendenci své úspěchy na tomto poli přeceňovat. V Česku je to obzvláště patrné – více než jedna třetina zaměstnanců uvádí, že v uplynulém období v tomto ohledu ze strany nejvyššího vedení buď nezaznamenali žádnou, nebo jen velmi sporadickou aktivitu.

„Pouhé zvyšování investic do etických a dalších podobných programů samo o sobě nestačí. Mezi teorií a praxí je v tomto ohledu velký rozdíl. Abychom mohli zaváděná pravidla považovat za opravdu efektivní, důvěra zaměstnanců, resp. přijetí těchto pravidel je nezbytným předpokladem. Právě oni totiž potřebují být o upřímné motivaci společnosti přesvědčováni nejvíce, protože to ovlivňuje jednání jich samotných. Pokud uvidí, že vedení firem vlastní předpisy ignoruje, nepůsobí to ani na zaměstnance dvakrát motivačně. S vyspělou firemní kulturou přichází i větší ochota zaměstnanců se interními pravidly řídit, což je svým způsobem paradox, protože v takové firemní kultuře už pravidla nejsou tolik potřeba a zaměstnanci se řídí principy a hodnotami společnosti,“ analyzuje pomyslnou Hlavu 22 Tomáš Kafka z EY.

Máme tendenci pravidla obcházet, když se nám to vyplatí

Ve vztahu k etickému chování se průzkum zaměřil i na hypotetickou situaci, kam až by byli respondenti ochotni zajít, aby dosáhli kariérního postupu nebo finančních výhod. Jedna třetina přiznává, že by byla ochotna podvádět. Ještě více českých respondentů (42 %) si totéž myslí o managementu společnosti. Vůbec nejčastěji respondenti připouští poskytování zkreslených či zavádějících informací nadřízeným nebo auditorům a úřadům. V obou případech se tak vyslovilo na 16 % respondentů, což je nejvíce v Evropě. Každý devátý respondent by byl ochoten přijímat či dávat úplatky.

Kafka je názoru, že to nelze brát na lehkou váhu. „To, že je celá jedna třetina účastníků průzkumu ochotna jednat bezskrupulózním způsobem, nám napovídá, že nejen firemní kultura, ale ani osobní morální integrita v Česku stále nejsou tam, kde bychom je ideálně chtěli mít. A je jedno, zda se bavíme na zaměstnanecké či manažerské úrovni. Pokud ale změna nepřijde shora a nepřipojí se k ní střední management, nemůžeme opravdu vinit řadové zaměstnance. Jejich chování je toliko odrazem firemní kultury – té, jejíž mantinely nastavuje nejvyšší vedení a v každodenním firemním životě ji pak velmi ovlivňuje chování středního managementu,“ uvádí.

Poměrně překvapivá byla nízká statistika zavedení oznamovacího systému ve firmě – jen 25 % respondentů uvedlo, že ho ve firmě mají. Vzhledem k této statistice nepřekvapí, že si jen pětina respondentů myslí, že je v dnešní době snazší upozornit na nekalosti ve firmě než v minulosti.

Průzkum probíhal v období červen až září 2021. Celkově proběhlo více než 4 700 rozhovorů v 54 zemích. Respondenti byli vrcholoví manageři, manageři, senioři i zaměstnanci nižších pozic.