Oteplování Země: Zachrání nás transformace energetiky?

Oteplování Země: Zachrání nás transformace energetiky?

Jaký rozdíl představuje jeden jediný stupeň Celsia? Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN má jasno – rozdíl je to obrovský, a pokud zůstaneme nečinní, výrazně ovlivní životy nás všech. Jen pro představu, při nárůstu světové teploty o pouhý jeden stupeň Celsia hrozí úbytek až 10 % plochy celosvětové obhospodařovatelné půdy, dopady sucha pocítí o 250 milionů více lidí a úporné vlny veder, které již nyní stojí například v USA za většinou úmrtí způsobených počasím, budou až šestkrát pravděpodobnější.

Průměrná světová teplota zaznamenaná za poslední desetiletí byla o 1,2 °C vyšší než mezi lety 1850 – 1900. Naplnění hrozivého scénáře je reálné ve chvíli, kdy se toto číslo vyšplhá na 2 °C. K tomu máme bohužel v současné chvíli velmi nemile nakročeno. Odborníci se shodují, že za růstem globálních teplot stojí lidská činnost, přičemž šanci omezit další nárůst má pouze společné úsilí. Cestou z neutěšené situace je urgentní snížení emisí uhlíku, k tomu je však zapotřebí mimo jiné rychlá a kompletní transformace celosvětového energetického ekosystému, a to jak v oblasti spotřeby, tak i dodávek.

Přechod na obnovitelné zdroje energie

Hybnou silou proměny energetického průmyslu se stávají obnovitelné zdroje, jejichž důležitost pro udržitelnou kultivaci naší planety v loňském roce opět vyzdvihl také generální tajemník OSN António Guterres. Slova odborníků vyslyšely světové vlády, které již začaly podnikat kroky k naplnění cílů klimatických dohod. Například Jižní Korea hodlá do roku 2034 uzavřít veškeré své uhelné elektrárny a vyrábět 40 % národní energie pomocí obnovitelných zdrojů. V plném proudu jsou i aktivity Číny, která plánuje do konce dekády tímto způsobem zajistit polovinu své celkové produkce energie.

Kroky k zelenější budoucnosti podnikají také země Evropské unie. Statistiky Eurostatu dokládají, že v EU v roce 2019 pocházelo 19,7 % vyprodukované energie právě z obnovitelných zdrojů. Premiantem v zelených řešeních je Island těsně následovaný Norskem. Velký boom na území EU zažívá v posledních letech solární energie, jejíž zastoupení odpovídalo v roce 2008 pouhému jednomu procentu energie vygenerované obnovitelnými zdroji, ke konci minulé dekády už ovšem tvořila celých 13 %.

Elektřina na vlnách moře

Jako ideální a zatím ne příliš využitý prostor pro získávání energie ze slunečních paprsků se nabízí hladiny evropských moří a oceánu. Díky menšímu množstvím prachu, který má nepříznivý dopad na absorpci slunečního záření, a nižším ztrátám způsobeným stíněním, s nimiž se potýkají fotovoltaické systémy na pevnině, dosahují plovoucí solární farmy v průběhu roku v průměru téměř o 13 % lepších výsledků, jak naznačují některé studie.

V implementaci plovoucích solárních farem jde Evropě příkladem asijský Singapur, který v loňském roce zprovoznil jednu z největších plovoucích farem tohoto typu na světě. Ta by měla kompenzovat přes 4 000 tun emisí oxidu uhličitého ročně. Přímo na plovoucí platformě jsou nainstalovány inteligentní řetězcové střídače Huawei, které převádějí stejnosměrný proud (DC) na střídavý (AC), ten je pak použitelný v elektrické síti. Inteligentní střídače využívají cloudové technologie a AI, což usnadňuje jejich nasazení, používání a údržbu. Inovativní řešení Huawei také zajišťují velmi účinný odvod tepla, díky čemuž mohou technologie účinně odolávat intenzivnímu slunečnímu záření.

Umělá inteligence zabrání plýtvání

Stejně jako jsou technologie internetu věcí (IoT) nasazovány do zemědělství, výrobního či automobilového průmyslu, z jejich uplatnění bude významně profitovat i celý energetický ekosystém. Sítě totiž velmi často plýtvají drahocennou energií. Tzv. „energetický internet“, který vzniká aplikací IoT, pomůže maximálně zefektivnit energetické procesy a zabránit neúmyslnému plýtvání. Algoritmus umělé inteligence (AI) může například v reálném čase upravovat úhel solárních panelů ve fotovoltaické elektrárně tak, aby absorbovaly maximální množství světla na základě aktuálního pohybu slunce po obloze.

Ruku v ruce s hledáním nových způsobů generace energie a využití obnovitelných přírodních zdrojů jde ovšem zvyšování energetické účinnosti nových a stávajících technologií, jejichž popularita v tomto digitálním věku roste závratným tempem. Například jen oproti roku 2010 se počet uživatelů internetu zvýšil na dvojnásobek a významnými spotřebiteli energie se tak stala datová centra, konkrétně jejich chladicí systémy. I zde však může díky nepřetržitému monitoringu teploty a na míru upravovanému chlazení nabídnout pomoc umělá inteligence v kombinaci s přírodními zdroji, jako jsou mořská voda či vzduch. A tyto změny jsou jen začátkem.

Na konci dekády bude stávající energetický ekosystém zcela proměněn. Doufejme, že právě díky těmto změnám se nezvýší průměrná světová teplota o více než 1,5 °C.

Zdroj informací

Huawei a NejBusiness.cz

Datum

17. ledna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 2.2899 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál