Od 17. ledna začíná platit povinné testování zaměstnanců. A nejen jich

Vláda kvůli předpokládanému nástupu nakažlivější koronavirové varianty omikron zavádí od 17. ledna další mimořádná opatření. Kromě zkrácené karantény a izolace na pět dní, budou mít firmy povinnost testovat své zaměstnance dvakrát týdně antigenními testy. Nařízení se dotkne rovněž úředníků ve státní správě, živnostníků nebo jednatelů společností.

Výjimku nedostanou ani ti, kteří byli naočkováni třetí posilující dávkou, tzv. boosterem. Všichni tak musí podstoupit testování antigenními testy ve dvoutýdenním režimu, a to nejdříve třetí den po předchozím testování. Pokud test vyjde pozitivní, musí se zaměstnanec odebrat do karantény a následně podstoupit PCR test. Jestliže ten vyjde negativní, hygiena mu karanténu ukončí.

Povinnost testování se nevztahuje pouze na osoby samostatně výdělečně činné, které se při svém výkonu činnosti nesetkávají s třetími osobami. Z opatření jsou vyjmuti také zaměstnanci, kteří pracují na home office a na pracoviště nedochází. Dále i lidé, jež podstoupili v posledních 72 hodinách PCR vyšetření na přítomnost viru SARS‑CoV-2 s negativním výsledkem, nebo byli v posledních 24 hodinách testování antigenním testem s negativním výsledkem od zdravotnického personálu, popřípadě se pravidelně testují u jiného zaměstnavatele.

Není test jako test

Přestože jsou antigenní testy na covid-19 vhodné pro široké využití, stále u nich platí, že nejsou tak přesné a citlivé jako standardní PCR testy. Podle neurobiologa a odborníka na DNA diagnostiku profesora Omara Šerého nemusí antigenní test odhalit až dvě třetiny pozitivní osob, u kterých byla detekována nová varianta omikron.

„Analýzou několika desítek vzorků pozitivních na variantu omicron odebraných v našem centru jsme zjistili, že více než 65 % pozitivních vzorků mělo Ct hodnotu 28 až 31. Znamená to, že 2/3 na koronavirus pozitivních osob s variantou omicron zůstane antigenním testem nezachyceno,” uvedl Omar Šerý na svém twitterovém účtu.

PCR testy mají na rozdíl od těch antigenních schopnost najít stopy přítomnosti nějakého genetického materiálu, třeba vir či bakterii, prakticky všude a s neuvěřitelnou citlivostí. Dobře provedený PCR test tak představuje takřka stoprocentní spolehlivost.

Možností je víc

Zatímco na začátku pandemie bylo testů nedostatek, a byly aplikovány pouze zdravotníky, dnes už máme k dispozici také odběry ze slin, jež jsou k dostání v klasických lékárnách, drogeriích nebo na internetu. Díru na trhu zaplnily také společnosti, které problém s testováním vyřešily po svém. Příkladem je i firma Chromozoom, která prostřednictvím kurýrní služby přiváží jednoduché kloktací PCR testy Gargtest přímo k zákazníkům, a následně je pak odváží do laboratoře. Člověk se tak výsledek dozví do 24 hodin bez námahy, stresu nebo nutnosti cestování na odběrné místo.

„Odběr je naprosto bezproblémový. Testovací sadu vám doveze kurýr takřka před dveře a do desíti minut máte hotovo. Výsledek vám pak přijde na e-mail v řádu několika hodin,” potvrzuje Lukáš Pekárek, ředitel společnosti Chromozoom, která se mimo jiné věnuje rovněž genetickému testování.

A jak potvrzuje ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch, kloktací PCR testy jsou stejně spolehlivé jako častokrát nepříjemný stěr z nosohltanu. „Spolehlivost kloktacích odběrů je srovnatelná s výtěrem přes tyčinku. Srovnávací studie ukázala, že rozdíl mezi oběma způsoby odběru je asi 3 až 3,5 procenta v citlivosti, což je statisticky nevýznamné číslo,“ vysvětluje Hajdúch.