Podmínky pro zahrnutí jádra a plynu mezi čisté zdroje jsou pro českou energetiku rizikové

Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal stanovisko k doplňkovému delegovanému aktu v oblasti tzv. taxonomie. Zaslal ho premiérovi Petru Fialovi a zodpovědným ministrům vlády. Prvotní optimismus a reakci na publikovanou zprávu o plánovaném zařazení jádra a zemního plynu mezi čisté zdroje je třeba opřít o znalost detailu, a ten je bohužel z pohledu české energetiky velmi rizikový. Obě technologie jsou klasifikovány jako udržitelné pouze dočasně, u plynu jsou nastaveny velmi striktní podmínky u spoluspalování vodíku již v roce 2026, jádro bude za udržitelné považováno pouze do roku 2040 u stávajících zdrojů a 2045 u nových zdrojů.

„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem – ať už velkým či malým modulárním, který se v ČR v souladu s taxonomií postaví,“ říká 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš. Investice do 60letého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií.

„Podle tohoto znění by plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebylo možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30% spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné,“ doplňuje Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Česká republika by měla zaslat Evropské komise v příslušných termínech připomínky, resp. návrhy úprav textu tak, aby se text stal pro ČR akceptovatelný, a jeho podmínky pro ČR byly vůbec realizovatelné. Svaz průmyslu a dopravy je i se svými členy připraven na návrhu aktivně spolupracovat.

Nejdůležitější připomínky Svazu průmyslu a dopravy České republiky

a) Jádro

• SP ČR kvituje, že je jádro kvalifikováno jako splňující kritéria čl. 10 odst. 2 i článku 17 nařízení 2020/852, tedy je kvalifikováno jako významně přispívající ke zmírnění změny klimatu a významně nepoškozující environmentální cíle; je však takto kvalifikováno pouze dočasně, do roku 2040, resp. 2045 – oproti technologii obnovitelných zdrojů, což SP ČR považuje za diskriminační.

• Rok 2040, resp. 2045 představuje nejistotu jak z hlediska provozu stávajících jaderných elektráren, tak i z hlediska provozu nových jaderných zdrojů a reportingu jejich tržeb, atd.

• Rok 2045 může znamenat zásadní překážku i pro rozvoj SMR.

• Návrh počítá s posuzováním taxonomických kritérií v rámci notifikace dle článku 41 EURATOM. Notifikaci rozšiřuje na de facto jakoukoli investici, což bude znamenat nepřiměřenou zátěž, jak administrativní, tak časovou z hlediska zdržení investice (pro Evropskou komisi nejsou stanoveny žádné lhůty, atd.). SP ČR má pochybnosti i o tom, zda v tomto případě může mít Evropská komise pravomoc posoudit jakoukoli investici, když jí tuto pravomoc nepřiznává relevantní nařízení.

b) Plyn a plynová kogenerace

• SP ČR se domnívá, že taxativní a kumulativní podmínky stanovené pro nové plynové/plynové kogenerační zdroje jsou nepřiměřeně striktní zejména z časového hlediska, takže je otázka, jak se k nim investor může zavázat, např. podíl spoluspalování 30 % vodíku/bioplynu k 1. 1. 2026 není v ČR reálně proveditelný.

• Zelený vodík se v současné době v čl. státech nevyrábí ve velkém měřítku, vyrábí se většinou v pilotních režimech a pouze za využití dotačních prostředků.

• Dále, plynová infrastruktura není uzpůsobena pro jeho využívání, popř. neexistuje.

• V rámci posuzování, zda nelze plynový zdroj nahradit OZE, nejsou

◦ zmíněna složitá povolovací řízení (nejsou řešena obecně vůbec) a rovněž „neakceptace“ např. větrných elektráren ze strany veřejnosti, takže možnost výstavby OZE může být pouze teoretická.
◦ uvažovány další nutné investice do elektrických distribučních sítí (TSO, DSOs) v důsledku značné decentralizace výrobní základny.

• Podle návrhu nelze stavět plynové zdroje „na zelené louce“, ale vždy je vázáno na náhradu vysoce-uhlíkového zdroje. SP ČR se domnívá, že by tato podmínka měla být posuzována nikoli v lokalitě, ale v rámci celého čl. státu.
Dále se SP ČR domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat ne jenom svou energetickou koncepci (ASEK), ale také svojí vodíkovou a OZE strategii.