Počet žadatelů o insolvenci byl v loňském roce druhý nejnižší za posledních 10 let

I přes pokračující omezení ekonomiky v souvislosti s koronavirovou pandemií v Česku v loňském roce podruhé za sebou klesl počet žadatelů o insolvenci. Navzdory původním odhadům odborníků, kteří předpovídali nárůst počtu firem a fyzických osob v existenčních potížích, a tedy i nárůst počtu insolvenčních návrhů, soudy v roce 2021 obdržely celkem 25 055 nových návrhů, což je v meziročním srovnání o 12 % méně.

„Obavy se nepotvrdily částečně proto, že insolvence kopírují vývoj ekonomiky s určitým zpožděním, ale také díky fungující vládní podpoře v podobě pokračujících antivirových programů a jednoduše i proto, že fyzické osoby nejsou příliš motivované své dluhy z dlouhodobého hlediska aktivně řešit. Nižší počet žádostí o insolvenci tak rozhodně neznamená, že by domácnosti a firmy přestaly mít ekonomické problémy.” vysvětluje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Vzhledem k tomu, že podání insolvenčního návrhu předchází řada schůzek s odborníky, svůj podíl na druhém nejnižším počtu nových insolvenčních návrhů za poslední dekádu má podle Valáška také omezení volného pohybu osob a strach z osobních schůzek. Výrazným faktorem poklesu zájmu dlužníků je pak podle něj i skutečnost, že lidí, kteří se oddlužit chtějí a splňují podmínky, postupně ubývá. „Ti, kteří se oddlužit chtěli, už tak většinou učinili. Pro ostatní je zpravidla ekonomicky přijatelnější setrvat v exekuci. Obvykle jde o lidi, kteří žijí ze dne na den. Vidina oddlužení za 5 let za cenu toho, že se budou muset ještě více uskromnit, je pro ně příliš vzdálená,“ vysvětluje. Režimy exekuce a insolvence mají totiž zákonem dané odlišné podmínky a rozdíl v částce, která dlužníkům reálně měsíčně zůstane, může činit až 6 000 korun.

Vývoj počtu insolvenčních návrhů pro rok 2022 podle Valáška není možné příliš spolehlivě predikovat, byť aktuální vývoj ekonomiky dává tušit, že lidí a firem ve finanční tísni bude přibývat zejména v důsledku zrychlující inflace, prudkého růstu cen energií a skokového zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky. „Svižný růst úrokových sazeb lidem ztíží získání úvěrů a zároveň jim prodraží ty stávající. Pokud někomu končí fixace hypotéky, mohou ho splátky najednou vyjít i o několik tisíc měsíčně dráž. Když k tomu přidáme vyšší náklady na provoz domácnosti a nákup zboží a služeb, bude to znamenat přímé ekonomické ohrožení i pro řadu lidí, kteří dosud žádné větší finanční problémy neřešili. Další těžkosti to přinese i některým firmám, které se vedle vyšších nákladů na provoz budou potýkat s poklesem tržeb, protože domácnosti budou méně utrácet. V krajních případech to pak může vést i k exekucím či insolvencím,“ varuje Tomáš Valášek.

Řada úkolů v oblasti insolvencí čeká v letošním roce také na nové zákonodárce. Jedním z nich je schválení zákona o preventivní restrukturalizaci. Ten by měl do českého právního řádu s účinností od července 2022 zapracovat směrnici EU, jež zahrnuje nové nástroje k odvrácení hrozícího úpadku podnikatelům v přechodných finančních potížích. Směrnice například požaduje zavedení oddlužení všech podnikatelů do tří let. Nová vláda pak bude mít za úkol vyřešit, zda tuto lhůtu vztáhnout i na fyzické osoby. Ta nyní, až na výjimky, dosahuje délky pěti let. „Výsledek lze jen těžko předjímat, domnívám se, že to nebude lehké rozhodování. Osobně bych pětiletou lhůtu pro oddlužení u fyzických osob ponechal a zaměřil se na vyrovnání, nebo alespoň sblížení podmínek exekuce a insolvence tak, aby byli dlužníci více motivováni vstupovat do procesu oddlužení. To totiž, narozdíl od exekuce, nakonec vede k čistému štítu, se kterým mohou lidé vystoupit z šedé zóny a znovu se zapojit do normálního života,” říká Tomáš Valášek.

Motivaci části dlužníků vstupovat do insolvencí by mohla podpořit také dostupnost služeb insolvenčních správců ve vzdáleném režimu, v podobě online schůzek. Zatímco například advokáti mohou od loňského jara se svými vězněnými klienty v řadě věcí oficiálně komunikovat vzdáleně prostřednictvím projektu Skype obhajoby, v případě insolvencí je stále třeba naprostou většinu úkonů řešit osobně. Insolvence tak v oblasti digitalizace za ostatními oblastmi justice výrazně zaostává. Technická stránka bezpečné online komunikace mezi dlužníky a insolvenčními správci je přitom podle Valáška připravena, zbývá jen vhodně nastavit legislativní rámec.