Od 18. prosince musí veřejná správa zavést ochranu whistleblowerů

Od 18. prosince musí veřejná správa zavést ochranu whistleblowerů

Od 18. prosince začnou platit pro veřejnou správu povinnosti obsažené v evropské směrnici ohledně zavedení mechanismu na ochranu tzv. whisteblowerů – prozatím pouze těch, kteří upozorní na porušení právních předpisů EU uvnitř organizace. Stát bude muset ke stejnému datu rovněž zřídit externí oznamovací systém, spravovat jej bude s největší pravděpodobností Ministerstvo spravedlnosti.

Protože evropská směrnice zatím nebyla implementována do českého práva, její vybraná ustanovení budou přímo účinná jen vůči státu a veřejné správě – veřejný sektor však v řadě případů není na whistleblowing připraven. Soukromý sektor na tuto výzvu naopak připraven je. České firmy považují whistleblowing za přínosný, přes 80 % českých firem koncept whistleblowingu jasně podporuje. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti EY a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Stát a veřejná správa se do 18. prosince musí připravit na zásadní organizační změny. Povinnost zřídit interní oznamovací kanály a externí oznamovací systém bude platit bez dalšího, na případné sankce se ale bude muset vyčkat až do přijetí prováděcího zákona. Obavy, že veřejná správa není připravena, jsou oprávněné – vzhledem k povaze externího systému ale utrpí i soukromý sektor. Ten je naopak zavádění dalších mechanismů pro ochranu whistleblowerů velmi příznivě nakloněn. Lze proto jen doufat, že prováděcí zákon bude přijat co nejdříve, aby se režim oznamování v soukromé a veřejné sféře sjednotil. V neposlední řadě hrozí České republice za neimplementování směrnice tzv. řízení o nesplnění povinnosti, které může vyústit i ve finanční sankce.

Prováděcí zákon se zpožděním

Poslanecká sněmovna ČR návrh prováděcího zákona o ochraně oznamovatelů nestihla schválit v implementační lhůtě, která uplyne již 17. prosince 2021. Obsah evropské směrnice o ochraně oznamovatelů bude proto od 18. prosince 2021 závazný kvůli tzv. vertikálnímu přímému účinku. „Velmi zjednodušeně to znamená, že přestože směrnice zatím nebyla implementována do českého práva, její vybraná ustanovení budou účinná vůči státu a veřejné správě,“ komentuje situaci Michal Nulíček, partner v advokátní kanceláři Rowan Legal. Klíčové přitom bude pouze znění směrnice, nikoliv návrhu prováděcího zákona.

Nulíček připomněl dva zásadní momenty. Stát a veřejná správa budou od 18. prosince 2021 muset mít zřízené interní oznamovací kanály (určené nejen pro vlastní zaměstnance, ale i pro obchodní partnery a jejich zaměstnance), určené pověřené osoby a v odůvodněných případech přijímat nápravná opatření. Žádnou z těchto povinností ale nebude možné vymáhat finanční pokutou – sankce totiž směrnice neřeší. Ty by měly být předmětem českého zákona o ochraně oznamovatelů. „Jistou formu postihu si dovedu teoreticky představit spíše v případě, že se organizace dopustí odvetného opatření, kdy hrozí zejména neplatnost výpovědi, sankce za diskriminační jednání apod. To ale platí již dnes, a nejen pro veřejnou správu,“ polemizuje Nulíček.

Zadruhé, stát bude muset k 18. prosinci 2021 zřídit externí oznamovací systém, jehož prostřednictvím budou svá oznámení moci podávat i zaměstnanci soukromých společností. Proto tento externí oznamovací systém výrazně ovlivní i soukromý sektor. „I z tohoto důvodu doporučujeme soukromý společnostem neotálet a své interní oznamovací kanály zavést již nyní. Je to cesta, jak snížit riziko, že nad šetřením oznámení ztratí kontrolu a toto bude rovnou řešit zmíněné ministerstvo a potažmo další orgány veřejné správy, včetně příslušných regulátorů,“ apeluje na podnikatele advokát Nulíček.

Firmy jsou ochraně oznamovatelů nakloněny

České firmy přitom považují whistleblowing za přínosný, důvodů uvádějí hned několik. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti EY, který realizovala ve dnech 13. září 2021 až 7. října 2021. Za tímto účelem sestavila reprezentativní vzorek 169 účastníků. Zastoupeni v něm byli představitelé malých, středních i velkých podniků. Spolupracovala na něm s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Největším benefitem je pro ně to, že jim oznamovatelé pomáhají odhalovat problémy v personální oblasti. Díky odpovídajícím procesům ale také častěji dostávají upozornění na zaměstnanecké podvody nebo porušování předpisů jako GDPR a BOZP. Pouze 15 % firem si myslí, že pro ně oznamovací systém nemá žádný přínos. Na druhou stranu pětina věří, že díky fungujícímu whistleblowing systému došlo v jejich organizaci ke zvýšení důvěry a zlepšení celkové atmosféry,“ komentuje motivace tuzemského podnikatelského prostředí Tomáš Kafka, partner oddělení forenzních služeb a podpory integrity společnosti EY Česká a Slovenská republika.

Oznamovací systémy se těší důvěře

Zdá se, že koncept whistleblowingu je v České republice pořád ještě v plenkách, na druhou stranu se dynamicky vyvíjí. Vyšší podíl relevantních oznámení (více než 25 %) hlásí prozatím pouze čtvrtina tuzemských firem. Ve stejné míře ovšem přiznávají, že tato oznámení přispěla k odhalení závažných pochybení či dokonce podvodů v rámci společnosti. Ohledně motivace zaměstnanců využívat oznamovacích kanálů jsou rozpolceny – o trochu více si myslí, že jejich zaměstnanci mají z tohoto způsobu obavy.

V tom, že na zdokonalování oznamovacích systémů chtějí setrvale pracovat, mají ale české firmy poměrně jasno. Přes 80 % respondentů koncept whistleblowingu jasně podporuje. Stejný závazek chtějí držet i do budoucna. „Tři čtvrtiny firem jsou přesvědčeny, že je oznamovací kanál pro jejich podnikání užitečný. Podnikatelské prostředí je v tomto ohledu otevřenější než politická reprezentace. Na prováděcí národní legislativu směrnice o oznamovatelích totiž pořád čekáme,“ dodává k tomu Tomáš Kafka.

Z průzkumu společnosti EY jednoznačně vyplývá, že společnosti zaznamenaly zneužívání oznamovacích kanálů pouze v minimální míře. 96 % respondentů totiž uvádí, že takové narušení zaznamenali v méně než jedné čtvrtině případů. Pouze ve zbytku zástupci firem tvrdí, že ke zneužívání oznamovacích procesů dochází častěji. Uvedenému odpovídá i fakt, že 83 % z nich se rizika zneužití ani neobává.

Zdroj informací

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a NejBusiness.cz

Datum

15. prosince 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.3278 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál