Kancelářští pracovníci očekávají podporu v rámci psychického zdraví

Více než polovina Čechů již pracuje pouze z kanceláře a tento počet se zvýšil na 22% ve srovnání s údaji z května 2021 (17%), uvádí studie vypracovaná pro obchodní jednotku komerčního developmentu Skanska pro střední a východní Evropu. Upřednostňován je hybridní model s prací v kanceláři, avšak každý třetí zaměstnanec uvádí, že zaměstnavatel jim stanovuje přesný časový rozpis s omezenou možností změny. Studie rovněž ukazuje, jak se zaměstnanci přizpůsobují realitě práce z domova – více než polovina respondentů uvádí, že práce z domova má ze všech hodnocených aspektů nejpozitivnější vliv na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Češi jsou však vůči výhodám práce z domova skeptičtější než zbytek střední a východní Evropy.

Průzkum proběhl v České republice, Polsku, Rumunsku a Maďarsku a více než polovina respondentů v těchto zemích uvedla, že pracují pouze z kanceláře (52%). Počet kancelářských pracovníků se ve srovnání s květnem 2021 zvýšil, a to zejména v České republice, kde se jedná o 56 % zaměstnanců. Preferovaný model práce se od května příliš nezměnil, avšak v České republice chce více respondentů pracovat pouze z kanceláře (22 % ve srovnání se 17 % v květnu 2021).

„Lidé se po dlouhých měsících práce z domova pomalu vrací do kanceláří. Někteří ale stále dávají přednost home office, protože vnímají práci v open space jako unavující, nemohou se soustředit nebo se dokonce necítí příjemně (20%). Očekávání od kancelářských prostor se výrazně proměnila a zaměstnavatelé musí pracovní prostředí přizpůsobit novým potřebám svých zaměstnanců,“ říká Jana Prokopová, Leasing & Asset director ve Skanska.

Polští zaměstnavatelé jsou nejméně flexibilní

Každý třetí zaměstnanec uvádí, že zaměstnavatel jim stanovuje hybridní model práce s omezenou možností změny. Česká republika je spolu s Polskem nejméně flexibilní. Naopak třetina maďarských a rumunských kancelářských pracovníků se může svobodně rozhodnout, ve které dny budou pracovat doma a které v kanceláři. Každá třetí firma s hybridním modelem práce má vlastní systém plánování práce v kanceláři a nejlépe organizované je Rumunsko.

„Jedním z největších problémů spojených s hybridním modelem práce a zejména s prací na dálku je začlenění nových zaměstnanců do kolektivu společnosti. Téměř polovina českých kancelářských pracovníků uvádí, že je při práci z domova obtížné najímat nové členy týmu. Jedná se o jednu z oblastí, kde úloha kanceláře jako místa společného setkávání zůstává nenahraditelná,“ dodává Jana Prokopová.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem uprostřed pandemie

Práce z domova má ze všech hodnocených aspektů nejpozitivnější vliv na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, přestože tyto výhody si uvědomuje pouze 50 % českých zaměstnanců, zatímco průměr za celý region střední a východní Evropy je 60 %. Oproti dřívějším studiím však došlo ke znatelnému posunu ve vnímání tohoto aspektu, neboť dříve ho většina respondentů považovala za jednu z největších výzev. Nyní 55 % respondentů uvádí opak. Ukazuje se tak, že je potřeba zvážit a realizovat v kancelářích řešení, která v průběhu pracovního dne pomáhají šetřit čas.

„Přestože zaměstnanci začali efektivněji zvládat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, možná i proto, že si na situaci zvykli a vytvořili si náhradní rutinu, nesmíme zapomínat, že kancelář hraje tři významné role: integrační, kulturní a týmovou. Proto by zaměstnavatelé měli chtít, aby se zaměstnanci do kancelářských prostor vraceli. Podniky stojí před výzvou umožnit zaměstnancům efektivnější integraci mezi osobními a pracovními záležitostmi. Služby, které pomáhají šetřit čas, jako je concierge, školky v přízemí budov nebo umístění kanceláře ve snadno dostupné části města, budou mít nepochybně význam,“ uvádí Karolina Radziszewska, Executive Vice President Human Resources v jednotce komerčního developmentu Skanska pro střední a východní Evropu.

Duševní zdraví je důležitější než kdy dříve

Více než 40 % respondentů se domnívá, že práce z domova pozitivně ovlivňuje jejich duševní zdraví. Podle nejnovějšího průzkumu se kancelářští pracovníci často potýkají s osamělostí, frustrací a zejména s nejistotou zaměstnání. Pobyt doma přináší svobodu a klid. To znamená, že zaměstnavatelé by měli obzvláštní pozornost věnovat duševnímu zdraví a vytvářet pracoviště přizpůsobená jejich potřebám.

Převážná většina kancelářských pracovníků uvádí, že by měli mít k dispozici podporu duševního zdraví. Nejžádanější podporou, kterou by zaměstnavatelé měli podle zaměstnanců poskytovat na podporu duševního zdraví kancelářských pracovníků, je placené volno v případě pracovního vyhoření a bezplatná individuální sezení s psychologem. Pokud jde o negativní pocity spojené s prací z domova, 29 % Čechů trpí samotou. Na druhou stranu Maďaři ji povětšinou považují za pohlcující. Rumunští kancelářští pracovníci celkově vnímají práci z domova negativněji než ostatní.

"Podle mého názoru nám pandemie otevřela cestu k rozhovoru o duševním zdraví na pracovišti. Z našeho průzkumu vyplývá, že přibližně 77 % kancelářských pracovníků v těchto čtyřech zemích se domnívá, že by jim zaměstnavatel měl v tomto ohledu zaručit podporu. Téměř 50 % z nich podporuje placené volno z důvodu vyhoření, takže jsem rád, že se vlády snaží vytvořit prostředí více orientované na zaměstnance. V Polsku bude od ledna 2022 vyhoření umožňovat zaměstnanci pobírat nemocenskou. Myslím, že programy well-being jsou budoucností správného řízení talentů,“ komentuje situaci Karolina Radziszewska.

Práce z domova není dokonalost sama

Omezení práce v kanceláři má negativní dopad na sociální aspekty, jako je začlenění nových zaměstnanců a vztahy mezi zaměstnanci. Kromě toho práce z domova má spíše negativní než pozitivní dopady na týmovou práci. Pouze pětina rumunských kancelářských pracovníků uvádí, že jim pomáhá v budování vzájemně sladěného týmu.

Téměř polovina kancelářských pracovníků vyhledává v kanceláři aktivity navíc. Setkání se zajímavými lidmi, masáže, společné obědy v kanceláři a akce probíhající mimo pracoviště přispívají k tomu, že zaměstnanci chodí do kanceláře častěji. Práci v kanceláři je možné podpořit také různými formami občerstvení zdarma. Nejžádanějšími možnostmi jsou dobře zásobená kuchyňka a příspěvky na jídlo ve formě předplacené karty.

Na důležitosti rovněž nabývá strach z nákazy virem v kanceláři – uvedeného se obává čtvrtina zaměstnanců ve střední a východní Evropě, v Rumunsku pak téměř 40 %. Výsledky ukazují, že práci v kanceláři mohou podpořit vysoké hygienické standardy, např. certifikáty jako Well-Health Safety Rating, zatímco prostory, ve kterých se tyto standardy nedodržují a které tyto certifikáty nemají, mohou vzbuzovat obavy z nákazy virem.