Druhý den Svatomartinské konference se hovořilo především o významné tržní síle

Druhým dnem pokračovala v Brně na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže Svatomartinská konference. Na programu byla zejména problematika významné tržní síly a tři specializované workshopy.

Panel o významné tržní síle, konkrétně o problematice implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633, o nekalých obchodních praktikách, do českého právního řádu, zahájil místopředseda ÚOHS Petr Solský. Ve svém vystoupení podal základní charakteristiku a principy směrnice, která by měla být do národního práva transponována prostřednictvím novely zákona o významné tržní síle. Současný návrh novely, jejímž gestorem je Ministerstvo zemědělství, vznikal za intenzivní spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu i ÚOHS a s výrazným přispěním profesních sdružení, zejména Agrární komory, Potravinářské komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Kompromisní návrh bude v současné době předán do Legislativní rady vlády.

„Zatímco dosavadní zákon dopadá je na tzv. poslední míli, tedy vztah mezi obchodním řetězcem a jeho bezprostředním dodavatelem, nová úprava pokrývá celý dodavatelsko-odběratelský řetězec," upřesnil zásadní novinku místopředseda Petr Solský. Rovněž dodal, že nadále bude v zákoně taxativní výčet zakázaných praktik, bude zachována povinná písemnost smluv. Dozor bude stále vykonávat ÚOHS, a to s použitím procesních pravidel, která budou do zákona přenesena ze zákona o ochraně hospodářské soutěže.

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová shrnula ve svém vystoupení snahy o regulaci této oblasti a následný legislativní vývoj od roku 2002. Přes zásadní nedostatky právní úpravy vyzdvihla, že zákon přispěl ke kultivaci prostředí, zejména pak k zavedení 30denní splatnosti faktur a zrušení vratek. Dana Večeřová dále popsala obtíže při tvorbě transpoziční novely a způsob, jímž se nakonec dospělo ke kompromisnímu návrhu. Pozitiva navrhované úpravy podle Dany Večeřové spočívají v tom, že pokrývá celý potravinový řetězec, upravuje tzv. černé a šedé praktiky a upřesňuje podmínky pro marketingové a reklamní kampaně. Nedostatkem je pak zejména absence regulace slevových akcí.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil, že v České republice díky ZVTS nestavíme na zelené louce, avšak zákon nechránil nejslabší články dodavatelsko-odběratelského řetězce. Kritizoval také, že ani nová právní úprava nebude řešit případné zneužití postavení ze strany silných dodavatelů či teritoriální omezování prodeje. Zástupci potravinářů i obchodníků však poděkovali Úřadu i ministerstvům za spolupráci na novele a ocenili metodickou činnost ÚOHS v oblasti významné tržní síly.

Polské zkušenosti s aplikací legislativy týkající se nekalých obchodních praktik obchodních řetězců zprostředkovali publiku Jaczek Marczak a Pawel Kuzma z polského úřadu pro ochranu soutěže a spotřebitele UOKIK. První jmenovaný informoval zejména o nejdůležitějších řešených případech, například s řetězci Bideronka, Eurocash, Kaufland a Intermarche. Jeho kolega posléze podal přehled stávající polské legislativy v předmětné oblasti a upřesnil, jakým způsobem bude směrnice o nekalých obchodních praktikách transponována – bude mj. zachována definice smluvní výhody a neuzavřený katalog nezákonných praktik. Nově jsou vymezeny trhy, na něž se regulace vztahuje, stanoveny obratové hranice a zavedeny kategorie černých a šedých praktik.

Konference byla ukončena třemi paralelními workshospy. První z nich navazoval na panel o významné tržní síle, neboť v jeho rámci hovořili ředitelka odboru významné tržní síly ÚOHS Jana Zmeškalová, Vojtěch Mucha z Tesco Stores ČR a Aleš Rod z Centra ekonomických analýz o problematice teritoriálních omezení dodávek potravin jakožto nekalé obchodní praktice dodavatelů. Workshop o procesním postupu ÚOHS, v němž vystupoval ředitel odboru kartelů ÚOHS Igor Pospíšil, Marek Šulc z téhož odboru a advokátka Ivana Halamová Dobíšková z Allen & Overy, se týkal některých aspektů ukládání trestů a dále uskutečňování místních šetření.

Diskutovalo se například o možnosti upravit či doplnit metodiku ÚOHS o výpočtu sankcí, zejména s ohledem na dlouhodobé vertikální dohody či případy bid riggingu, dále o ukládání zákazu plnění veřejných zakázek či o využití narovnání. K problematice místních šetření zazněly komentáře na požadavky na obsah pověření k místnímu šetření, časových mezích inspekce a také o možnostech realizovat místní šetření v rámci šetření sektorového.

Workshop o problematice vertikálních dohod vedla Lenka Svobodová, ředitelka odboru dominance, vertikálních dohod a fúzí ÚOHS, společně s ní pak Pavel Breinek z ÚOHS a advokát Jiří Kindl z AK Skils. Téma bylo zvoleno s ohledem na narůstající počet případů Úřadem odhalovaných protisoutěžních vertikálních dohod, stejně jako na probíhající revizi unijního předpisu týkajícího se distribučních dohod, tedy unijní blokové výjimky pro vertikální dohody. Účastníci se věnovali soutěžněprávnímu vymezení konceptu dohod, posuzování vertikálních dohod z hlediska míry narušení hospodářské soutěže, včetně splnění podmínek, pro které lze na vybrané typy vertikálních dohod aplikovat unijní blokovou výjimku.

Vertikální dohody

Pavel Breinek seznámil účastníky s konkrétními případy řešenými Úřadem v oblasti vertikálních dohod, a to za období od roku 2018 do současnosti. Jiří Kindl se věnoval probíhající reformě na unijní úrovni, tedy unijní blokové výjimce pro vertikální dohody. V tomto kontextu zmínil koncepční přístup k vertikálním dohodám a uvedl hlavní body reformované blokové výjimky, a to zejména v souvislosti s on-line obchodováním, doložkami nejvyšších výhod, vymezením aktivních a pasivních prodejů a nepatrnou změnou v posuzování vertikálních cenových dohod.

Čtrnáctý ročník Svatomartinské konference ukončil předseda ÚOHS Petr Mlsna, který poděkoval všem účastníkům, zejména za aktivní zapojení do diskuzí o jednotlivých tématech. „Zpětná vazba, kterou nám tím poskytujete je pro nás velice důležitá. Děkujeme a těšíme se na shledanou v listopadu 2022," uzavřel konferenci předseda ÚOHS.