Vědecký konsensus: chov zvířat je jednou z hlavních příčin změny klimatu

Vědci a vědkyně se shodují na tom, že chov a konzumace zvířat je odpovědná za nejméně 20 % globálních emisí skleníkových plynů a způsobuje vážnou újmu na životním prostředí, od ztráty biologické rozmanitosti po odlesňování. Naše rostoucí spotřeba živočišných produktů je jednou z hlavních příčin klimatické krize. Věda znovu a znovu prokázala, že řešení klimatické krize na našem talíři je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zachránit planetu. Toto spojení bylo po desetiletí chápáno a přijímáno vědeckou komunitou, ale veřejnost této souvislosti bohužel rozumí jen málo – a stávající klimatická politika neodráží naléhavou potřebu změny potravinového systému.

Zvláštní zpráva IPPC o změně klimatu, krajině a půdě z roku 2019 popsala rostlinnou stravu jako hlavní příležitost pro zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu. Zpráva zahrnuje politické doporučení snížit spotřebu masa. Přechod na rostlinnou stravu by mohl snížit jednotlivé emise související s potravinami až o 50 %.

V srpnu letošního roku IPCC zveřejnil svou dosud nejpesimističtější zprávu, která ukazuje, jak lidská činnost mění klima naší planety způsobem, který je „bezprecedentní“, přičemž některé změny jsou už nyní nevyhnutelné a nevratné.

Snížení naší spotřeby živočišných produktů je zásadní pro ochranu budoucnosti planety Země.

Fakta:

Maso: Lidé ročně spotřebují 346,14 milionů tun masa. Do roku 2030 toto číslo vzroste na 453 milionů, což představuje nárůst o 44 %.

Mléčné produkty: Největší mlékárenské společnosti na světě mají stejné emise skleníkových plynů jako celé Spojené království, šestá největší ekonomika na světě. Podle OECD-FAO se do roku 2028 očekává nárůst celosvětové spotřeby čerstvých a zpracovaných mléčných výrobků o 2,1 % a 1,5 % ročně.

Odlesňování: 80 % světového odlesňování souvisí s naším současným potravinovým systémem a téměř 70 % vymýcené půdy v Amazonii se využívá k pastvě dobytka.

Krmení hospodářských zvířat: Celosvětově se 90 % sóji používá ke krmení hospodářských zvířat. Rozsáhlé oblasti lesů a přírodních oblastí byly zničeny a nahrazeny sójovými poli. Přeměna lesů na zemědělskou půdu pro pěstování sóji uvolňuje oxid uhličitý a další skleníkové plyny. Stromy mají totiž schopnost absorbovat a ukládat oxid uhličitý, takže méně stromů znamená více uhlíku v atmosféře.

Politika:

Pařížská dohoda: Pokud světoví vůdci a vůdkyně neuznají dopad živočišného chovu na naše klima, Pařížská dohoda, jejímž cílem je udržet nárůst globální teploty pod 1,5 ℃, pravděpodobně selže, což bude mít drastické následky pro celé lidstvo.

Pařížská dohoda je důležitou mezinárodní dohodou, která činí země odpovědné za dosažení vlastních cílů v oblasti klimatu. Rostlinná strava však dosud nebyla mezinárodním společenstvím uznána jako strategie, která může zabránit tomu, aby se klimatická krize vymkla kontrole. Pařížská dohoda zatím ani nezmiňuje snížení spotřeby masa nebo přechod na stravu bohatou na rostlinné produkty jako strategii zmírňování klimatické krize.

COP26: Konference OSN o změně klimatu v roce 2021 (COP26) je nejdůležitějším setkáním světových vůdců a vůdkyň, které se kdy konalo. Je životně důležité, aby se svět sjednotil za účelem řešení klimatické krize. Tato akce se bude konat v listopadu v Glasgow a spojí jednotlivé strany, aby urychlily konkrétní kroky směřující k cílům Pařížské dohody a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Světoví vůdci a vůdkyně musí na COP26 formálně uznat negativní dopad průmyslového chovu zvířat na naše klima a zavázat se k rozvoji a investicím do strategií, které zmírňují klimatickou krizi tak, aby podpořili spravedlivý přechod k potravinovým systémům, které budou více zaměřené na rostlinné potraviny.

Co mohou vlády udělat okamžitě?

• Stravování: Nabízejí klíčové veřejné instituce a školy dostatek rostlinných jídel?
• Dotace a spravedlivý přechod: Podporuje vláda finančně průmyslovou živočišnou výrobu?
• Podpora: Je možné využít veřejné peníze na rostlinné inovace?
• Výživové směrnice: Podporuje vláda výživové směrnice zaměřené na rostlinné potraviny?
• Zdanění: Jsou produkty živočišného původu spravedlivě zdaněny ve srovnání se rostlinnými potravinami, které jsou šetrnější ke klimatu?
• Označování: Jsou dopady produktů živočišného původu na zdraví, životní prostředí a zvířata sdělována spotřebitelům a spotřebitelkám transparentním způsobem?

Co můžeš udělat ty:

• Podívej se na kampaň Změň stravu, ne klima
• Připoj se k výzvě
• Podepiš petici
• Sdílejte informace se svým okolím