Předseda ÚOHS potvrdil pokutu 800 000 Kč za přestupky při nákupu policejních pušek a samopalů

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad Ministerstva vnitra České republiky a potvrdil tak uložení pokuty ve výši 800 000 korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při nákupech pušek a samopalů pro Policii České republiky.

Úřad v rozkladem napadeném prvostupňovém rozhodnutí konstatoval spáchání přestupků u veřejných zakázek „Samopaly a pušky včetně příslušenství a zaměřovačů“ z roku 2020, „Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů Zeiss“ z roku 2018 a u části č. 1 „Samopaly a pušky značky Heckler & Koch, včetně zaměřovačů Zeiss a příslušenství – 684 souprav“ veřejné zakázky „Obměna a doplnění výzbroje pro boj terorismem“ z roku 2017. Ve všech třech případech zadavatel postupoval v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez jakékoliv soutěže, aniž by byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Celkem takto nakoupil 1 873 souprav zbraní.

Úřad neuznal argumentaci zadavatele, že se jednalo o tzv. dodatečné dodávky, které mohou být pořizovány nejdéle 3 roky od uzavření původní smlouvy, pokud delší doba není odůvodněna zvláštními okolnostmi. K uzavření původních smluv na nejčastější typ zbraní přitom došlo před 16-19 lety.

V podaném rozkladu Ministerstvo vnitra zejména namítalo, že Úřad nezohlednil délku životního cyklu zbraní, akutní potřebu dodávek, neprokázal dostatečně materiální stránku přestupku či uložil pokutu v nepřiměřené výši. Předseda Úřadu rozklad zamítl a podpořil závěry prvostupňového rozhodnutí. Předseda Mlsna nevyloučil možnost pořízení dodatečných dodávek předmětných zbraní i po uplynutí doby 3 let od uzavření původní smlouvy, současně však uvedl, že prodloužení této doby nemůže být bezbřehé a musí mít limity, přičemž čím více je zákonná 3letá doba překročena, tím intenzivnější musí být zvláštní okolnosti, aby takové překročení legitimizovaly. Nadto předseda Mlsna uvedl, že v případě nejčastěji pořizovaného typu zbraně ani nelze hovořit o dodatečných dodávkách, protože zadavatel takto nakoupil výrazně větší množství zbraní, než kolik odebral při jejich prvotní dodávce.

Právní názor předsedy Úřadu na danou problematiku navazuje na rozhodnutí z počátku letošního roku, jímž bylo Ministerstvu vnitra zakázáno plnění jedné z dodatečných dodávek.

Podrobnosti zde.