Nezaměstnanost v srpnu klesla na 3,6 %

Nezaměstnanost v srpnu klesla na 3,6 %

Úřad práce ČR evidoval k 31. 8. 2021 celkem 267 889 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 4 289 méně než v předchozím měsíci a o 11 189 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3, 6 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v červenci a o 0,2 p.b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červenec 2021) nejnižší v celé EU, a to 2,8 % (průměr EU 6,9 %).

Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Nadále je velký zájem i o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod.

Navzdory nižší aktivitě firem v průběhu prázdninových měsíců registrovaná nezaměstnanost klesla

„Oproti minulému roku došlo, díky podpoře ze strany státu a programům, jako je např. Antivirus, k obnově ekonomických aktivit v oblastech, které pandemie postihla nejvíce. Tedy v gastronomii, hotelnictví, ve službách nebo např. v dopravě. Očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných se tak po uvolnění ekonomiky nekonal, naopak zaměstnavatelé začali nabírat nové zaměstnance,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon a dodává: „V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce. V následujících měsících tak může nezaměstnanost stagnovat nebo mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od aktuální pandemické situace.“

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v srpnu v Moravskoslezském (5,4 %), Ústeckém (5,3 %) a Karlovarském kraji (4,7 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v srpnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,3 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Plzeňském a v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti srpnu 2020 poklesl o 0,5 p. b. na 2,8 % a 4,7 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Pelhřimov, Praha-východ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou (všechny 1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (9 %), Most (6,9 %) a Ostrava-město (6,6 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53,7 % ženy, což představuje 143 875 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 4 % a mužů 3,3 %. U žen i u mužů došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b. Rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen se zvýšil nejen během srpna, ale i posledního roku – v srpnu 2020 činil u mužů 3,6 % a u žen 4 %.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 43,4 roku, zatímco loni to bylo 42,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,6 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 3 061 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 8. 2021 celkem 97 747 a tvořili 36,5 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání s vyučením bez maturity a se základním vzdělání. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 4 678) a uchazečů se střední školou (o 2 408).

Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci srpna bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 76 804.

V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v srpnu hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekává ÚP ČR jako každý rok v září. V tomto ohledu tedy v meziročním srovnání k výrazné změně nedošlo. K 31. 8. 2021 evidoval Úřad práce ČR celkem 10 201 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Stejně jako před rokem a o 691 lidí více než v červenci. Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 7 505 absolventů (červenec 2021 – 6 575, srpen 2020 – 7 120, srpen 2019 – 5 944).

V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 38 902 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,5 % z celkového počtu nezaměstnaných.

I v srpnu zaznamenal Úřad práce ČR vyšší počet části zaměstnanců ze školství. Celkem se jich do evidence nově přihlásilo 858 (červenec 2021 – 1 106, srpen 2020 – 733), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 255. Celkem jich úřad evidoval 3 811 (červenec 2021 – 4 076, srpen 2020 – 3 295), z toho nejvíce bylo učitelů v oblasti předškolní výchovy (746) a dále učitelů středních škol (kromě odborných předmětů) včetně konzervatoří a 2. stupňů ZŠ 668) či specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (633). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 2 062 volných pracovních míst v tomto oboru (červenec 2021 – 2 327, srpen 2020 – 2 414). Školy měly zájem hlavně o lektory a učitele jazyků (421 míst) a o učitele na středních školách, konzervatořích a na 2. stupních ZŠ (415 míst).

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v srpnu 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 13,8 p. b. na 34,2 %, tedy celkem na 91 621 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání s červnem prodloužila o 7 na 504 dnů.

Noví a umístění uchazeči o zaměstnání

Během srpna se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 29 851 lidí. To je meziměsíčně méně o 1 620 osob a meziročně méně o 4 815 uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 042) a Středočeský kraj (3 634). Naopak nejméně kraj Karlovarský (817). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 184) a nejméně na Rokycansku (120). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, vzdělávání, výroby kovových konstrukcí, zdravotní péče, výroby potravinových výrobků, motorových vozidel, strojů a zařízení nebo těžby dřeva.

Naopak z evidence odešlo celkem 34 140 uchazečů, tj. o 1 545 osob více než v předchozím měsíci a o 1 121 osob méně než v srpnu 2020. Novou práci si našlo 21 249 lidí, nejčastěji jako pomocní pracovníci ve výrobě, provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen, uklízeči, administrativní pracovníci, učitelé na 1. stupni základních škol a učitelé v oblasti předškolní výchovy, montážní dělníci nebo kuchaři.

Podpora v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu celkem 78 888 osob, což představuje 29,4 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně klesl o 14 497 osob.

Uchazeči v průměru pobírali 9 228 Kč měsíčně. Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo 18 318 (23,2 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 20 075 Kč, pak pobíralo 3 518 (4,5 %) uchazečů o zaměstnání.

V srpnu vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 784 477 tis. Kč (červenec 716 022 tis. Kč, červen 769 725 tis. Kč).

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 363 114 volných pracovních míst, o 4 962 více než v červenci a o 22 291 míst více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,7 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,2), Most (4,7), Ústí nad Labem (4,4) a Sokolov (4,2). U přibližně 74 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 73 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě nebo uklízeče a řidiče nákladních automobilů. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (97 288 míst) a ve Středočeském kraji (65 810 míst).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé 51 467 nových volných pracovních míst, což je o 6 957 více než loni, odchodem zaměstnanců se uvolnilo 2 796 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 49 301 volných pracovních míst.

Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti

Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím příspěvků v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil v srpnu celkem 14 675 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 7 738 osob. Zaměstnání získalo také 4 453 nezaměstnaných díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM). Pro 9 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 460 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání.

Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 31. 8. 2021 se jich účastnilo 636 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Celkem od začátku letošního roku na rekvalifikace nastoupilo 6 010 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a kurzy orientované na osobní služby. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.

Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci srpna touto cestou podpořil 468 OZP.

V návratu na pracovní trh výrazně pomáhá i příspěvek na dojížďku. Se 7 579 žadateli už Úřad práce ČR uzavřel dohodu o jeho poskytnutí. Nejvíce takto podpořených osob je v Moravskoslezském (1 693), Olomouckém (1 637) a Ústeckém kraji (955), kterým ÚP ČR přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč, protože nejčastěji dojíždí do práce 10–25 a 25–50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. asistent soudce, učitelé, servírky, administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektrikáři, lesní inženýr, trenér, pracovníci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 417 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 558) a v Moravskoslezském (910) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 913 klientů.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny zde.

Zdroj informací

Úřad práce České republiky a NejBusiness.cz

Datum

9. září 2021

Pozvánka na konferenci

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.753 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál