Digitalizace ropného průmyslu z Čech

Pojmy jako digitalizace a automatizace nejsou v průmyslu žádnou novinkou. Dávno víme, že zavádění nových moderních technologií do vnitřních procesů firem je mimo jiné klíčem k efektivnosti, úspoře nákladů, a tím i větší konkurenceschopnosti a uplatnění na trhu. A nezáleží na tom, v jakém oboru se firma pohybuje.

V ropném průmyslu se posledních pár let hovoří právě především o ceně. Za uplynulý rok, a to i vlivem COVIDU-19, prošla cena ropy bouřlivými fázemi. Ropné společnosti netrpělivě vyhlíží nové limity pro těžbu ropy, který vychází z jednání OPEC+. Trh je v nejistotě i kvůli pandemii koronaviru, poslední mutaci delta, která by opět mohla ropný průmysl zbrzdit. Cena ropy ovlivňuje ekonomiku všech zemí světa. Není tedy divu, že sledování trendu těžby, cen a aktuálního stavu trhu, tedy vlastně rychlá možnost sběru dat a jejich následné vyhodnocování, je zásadní.

Využití umělé inteligence v ropném průmyslu

Pro ropné společnosti jsou nové technologie velkou příležitostí nejen k rozvoji, ale i úspoře nákladů. Už nyní využívají některé společnosti technologii virtuálního dvojčete svých vrtů. Díky takové simulaci mohou lehce upravovat parametry těžby a předvídat nejrůznější situace. Samozřejmostí je i práce s daty, která jsou dnes skloňována více než kdy dříve. Na každé ropné plošině je několik desítek čidel, která data sbírají, avšak dle údajů Světového ekonomického fóra, pouze 13 procent firem s daty více pracuje. Do řešení tohoto problému se zapojila i česká softwarová agentura WDF.

Češi jako odborníci na ropu-online

Čechy s malými nalezišťmi ropy nejsou sice žádná ropná velmoc, čím jsme ale ve světě proslulí, je naše šikovnost. Od „šikovných českých ručiček” jsme ušli dlouhou cestu a své renomé máme dnes i v oboru IT. V ropném průmyslu to potvrzuje pražská digitální agentura WDF, která má zastoupení mimo Prahu i v dobře známém technologickém ráji Silicon Valley, Spojeném království, i Skandinávii. Právě přes svou norskou pobočku měla možnost zapojit se do sofistikovaného projektu digitalizace ropy.

Norská společnost ESGIAN se specializuje na poskytování poradenství a zprostředkování prodeje majitelům ropných plošin a ropných společností. Českou agenturu oslovila s nápadem vyvinout nový nástroj pro prognózu a analýzu dat ropného sektoru. „Společně se společností ESGIAN jsme vyvinuli sofistikovanou platformu, která je schopná analyzovat data trhu s ropnými plošinami nebo určovat hodnotu aktiv ropných společností. Pracuje s rozsáhlou databází, kde mohou uživatelé, jako ropné společnosti, majitelé ropných zařízení nebo správci, aktualizovat či přidávat data o trhu, filtrovat a třídit tato data, zobrazovat nebo upravovat smluvené kontrakty nebo upravovat specifikace ropných zařízení. To vše v jednoduchém, uživatelsky přívětivém rozhraní,” popisuje Vojtěch Strnad ze softwarové agentury WDF. Data se získávají ze stran klienta na základě sledování aktivit rigů (vrtných plošin poz.red.) a smluv.

Tato data ve WDF následně zpracovávají, přepočítávají a zobrazují je v celkovém kontextu, ve formě designové webové aplikace. Ta pomáhá ropným společnostem, majitelům lodí a ropných plošin, ale také bankám a investorům, předvídat hodnoty tohoto sektoru, ale také vývoj nabídky a poptávky.

Co bylo na projektu nejsložitější?

Celá projekt, je založen na efektivním zpracování dat. Pochopitelně extrémně velkého objemu dat. „Největším problémem byl rozsah logiky výpočtu energetické náročnosti na činnost rigů (vrtných plošin poz.red.). Jde o energii spotřebovanou na samotné vrtání, která je ovlivněná jednotlivými sekcemi vrtu, jeho geografickou polohou, hloubkou a samozřejmě vybavením na daném rigu a výkonem tohoto vybavení. Vedle samotného vrtání ale dále přičítáme energii spotřebovanou na provoz dalších zařízení na plošině, například světlo, topení, jeřáby, pitná voda atd. V některých případech musíme započítat i energii na pozicování vrtné lodě, pokud není zakotvená. Problém nebyl jen v tom celou logiku pochopit a přetavit do softwarové aplikace, ale problém byl také v náročnosti na výkon serveru, aby takové výpočty prováděl,” upozorňuje na komplexnost celého softwaru Jan Dvořák, projektový manažer WDF.

Výsledná aplikace totiž nevypočítává jen reálnou spotřebu pro každý den podle skutečné činnosti, ale umí také predikovat spotřebu energie podle nastavení zakázky. „V takových případech musí uživatel počkat, často až několik desítek vteřin, než se u jeho virtuální zakázky výpočty zobrazí. Na podobný problém narážíme v případě větších dat, například souhrnná data pro delší období, pro konkrétní definovanou skupinu rigů. V takovém případě putují výpočty do fronty a probíhají klidně i několik minut,” vysvětluje nejnáročnější část projektu Jan Dvořák z WDF.

Nejde však o jediný unikátní projekt, kterému se ve WDF věnují. „Nyní, kvůli směru, kterým se naše planeta ubírá, veškerá data rozšiřujeme i o měření CO2 a o návrhy, jakým způsobem mohou jednotlivé vrtné plošiny své CO2 snížit. Práci s daty nyní rozšiřujeme i na navázanou lodní přepravu, a její emise. U lodí využíváme systém AIS, což je celosvětový systém, kde veškeré lodě musí zaznamenávat svá data v rozmezí několika minut a my s těmito daty následně pracujeme a provádíme na nich výpočty,” prozrazuje na závěr Vojtěch Strnad z WDF.