Ideální bydlení: pro mladé čím větší, tím lepší, pro starší je lákavější menší kompromis

Během života se často mění naše názory – nejen na svět, ale i na to, co považujeme za ideální bydlení. V mládí toužíme po velkém bytě v centru města, v pozdějším věku je pro nás vysněné bydlení ve vlastním a v menším. Vyplynulo to z aktuálního výzkumu Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) mezi Čechy ve věku 18–30 let a 50–65 let. Co však obě generace spojuje, je touha mít někde alespoň kousek zahrady.

Rozdílný názor na ideální bydlení mezi mladými a staršími je vidět zejména ve velikosti obytné plochy. „Čím větší, tím lepší,“ zní téměř unisono od mladých. Více než třetina z nich sní o bytu s rozlohou 70–100 m2 a další třetina považuje za ideál byt s více než 100 m2. Naopak polovina Čechů ve věku nad 50 let se spokojí s bydlením o ploše 50–70 m2.

Tato rozdílná generační představa o bydlení snů odráží nejen maximální očekávání, která mají od života mladí, a realističtější očekávání lidí s životními zkušenosti, ale i rozdílné požadavky, které na bydlení jednotlivé generace mají.

"Představa celoživotního bydlení je dnes spíš iluzorní – s tím, jak se mění naše životní priority i životní styl, měníme, upravujeme a rekonstruujeme bydlení. V každé životní fázi proto člověk přemýšlí o tom, jak změní bydlení, aby mu vyhovovalo, a samozřejmě jak bude tuto změnu financovat,“ řekl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. „Rozdílnost v pohledu generací na bydlení vychází také z toho, že mladá generace hledá bydlení, kde založí rodinu a vychová děti, a očekává tedy nárůst počtu členů domácnosti. Naopak starší generace řeší bydlení po odchodu dětí ze společného domova,“ doplňuje Jiří Šedivý.

Zahrádka spojuje generace

Mezigenerační pohled je rozdílný i na umístění ideálního bydlení – pro třetinu mladých ve věku 18–30 let je to centrum města, aby měli blízko za zábavou a posezení s přáteli. Oproti tomu bydlet v centru města láká jen 12 % lidí nad 50 let. Naopak pro necelou pětinu Čechů 50+ je atraktivní bydlení na chatě či chalupě a na významu a důležitosti získává také to, zda je bydlení bezbariérové či je případně k dispozici nějaká forma pečovatelské péče. Pro mladé je naopak ideál bydlení s terasou (třetina dotázaných) a bazénem (pětina dotázaných).

Jedno však Čechy spojuje napříč generacemi – perfektní bydlení je to, kde je aspoň kousek zahrady. Tím se opět potvrzuje, že jsme národem zahrádkářů a kutilů. Po zahrádce u vysněného bydlení touží 35 % mladých Čechů a 45 % ve věku 50+.

Češi chtějí do penze ve vlastním

AČSS ve svém výzkumu zjistila, že tři čtvrtiny Čechů ve věku nad 50 let bydlí ve vlastním bytě či domě. „Vlastní bydlení u nás patří k nejčastější formě ‚důchodového‘ zajištění. Je za tím pragmatická úvaha – pokud nemusíte z penze platit nájem, protože bydlíte ve vlastním, výrazně to ulehčí vašim výdajům v pozdním věku,“ komentuje Jiří Šedivý.

Nicméně pokud si takové bydlení pořídíme například ve třiceti na hypotéku, musíme počítat s tím, že ho budeme muset později upravit, aby pohodlně sloužilo i v penzi. Na tyto rekonstrukce je ideální stavebko či úvěr od stavebních spořitelen. „I pro starší generaci je vhodné, aby využívala spořicí produkty stavebních spořitelen. Je fajn spořit vnoučatům, ale i v tomto věku musíme myslet sami na sebe a na své potřeby. Stavebko má proto mezi způsoby optimálního zajištění na stáří své významné místo,“ říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

Asociace českých stavebních spořitelen

Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) si klade za cíl společně se svými členy vytvářet spolehlivý, funkční a stabilní systém stavebního spoření a také upevňovat důvěru v tento produkt. Důraz klade na vytváření příznivých podmínek pro řešení bytových potřeb lidí žijících v České republice. Vznikla v roce 2000 a v současnosti sdružuje všech pět stavebních spořitelen (ČSOB Stavební spořitelna, a. s., Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s. a MONETA Stavební Spořitelna, a.s.). AČSS udržuje kontakty s partnerskými organizacemi v Evropě a podílí se stejně jako všichni její členové na činnosti Evropského sdružení stavebních spořitelen.