Zákon omezující komerční hovory je paskvil

Ve středu 16. června Poslanecká sněmovna schválila novelizaci zákona o elektronických komunikacích (ZoEK). O jejím přijetí by měli do podzimních voleb rozhodovat ještě poslanci. Odborníci v čele s Asociací direct marketingu, e-commerce a zásilkového obchodu (ADMEZ) a Hospodářskou komorou ČR upozorňují na zásadní nedostatky a nejasný výklad navrhovaného zákona.

Vše se točí kolem takzvaných „účastnických seznamů“. Primárním cílem zmiňované novely je implementace Evropského kodexu pro elektronické komunikace do českého právního řádu. Nad rámec kodexu ale zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR do návrhu přidali ještě body týkající se telefonního marketingu. Ten by měl být regulován v režimu „opt-in“. To znamená, že by směli být osloveni pouze ti spotřebitelé, kteří poskytli souhlas s uveřejněním svých údajů v účastnickém seznamu a následně v tomto seznamu ještě uvedou, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu. V navrhované novele ovšem není definován ani podoba oficiálního seznamu, ani jeho zřizovatel nebo provozovatel.

„Toto vidíme jako největší kámen úrazu. Mohou vznikat desítky i stovky nejrůznějších seznamů, ve kterých budou figurovat zákazníkovy údaje. Stát se snaží sice regulovat, ale nedefinoval podobu nástroje. Jde o úplný paskvil. Pokud si spotřebitel souhlas rozmyslí a nebude už chtít být kontaktován, stejně jako dnes nebude vědět, komu v minulosti souhlas s uveřejněním a oslovováním poskytl. Proto navrhujeme ve spolupráci s Hospodářkou komorou ČR srozumitelnější a jednodušší řešení,“ dodává k novele zákona Tomáš Hájek, výkonný ředitel Asociace direct marketingu, e-commerce a zásilkového obchodu ADMEZ.

Tím by mělo být zřízení seznamu v opačném režimu. Tedy „opt-out“. Jednalo by se o centrální seznam nevolatelných kontaktů. K jeho zřízení a provozování se již opakovaně hlásí Hospodářská komora ČR. Toto řešení by dle jejích zástupců nemělo negativní dopady na hospodářskou soutěž, zaměstnanost a nevyžadovalo by žádné náklady pro státní rozpočet.

„Tento model používají země jako Francie, Velká Británie, Švýcarsko, Dánsko, Finsko, Norsko nebo Švédsko. Pokud je nezbytné takto regulovat obor, pak bychom měli spíše přejímat skutečně funkční a zavedená řešení než vymýšlet úplně jiná, nijak neozkoušená, která budeme stejně o pár měsíců později měnit. Hospodářská komora je připravena vést seznam telefonních čísel, která nechtějí být obtěžována a zajistit tak, aby každý mohl jednoduchým způsobem přes internet nebo telefonicky své číslo pro nabízení komerčních služeb znepřístupnit. Komerční subjekty by pak pod hrozbou sankce nemohly své služby po telefonu bez souhlasu zákazníka nabízet. Nabízíme nejméně byrokraticky, provozně a ekonomicky náročné řešení navíc prověřené v zahraničí,” komentuje novelizaci prezident ICT Unie a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Asociace ADMEZ upozorňuje také na argumentační fauly, kterých se dopouští předkladatelé zákona. Ti například tvrdí, že důvodem k novelizaci ZoEK jsou počty stížností směřujících na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ovšem těch, které se týkaly telemarketingu evidoval ÚOOÚ v letech 2020 a 2019 vždy zhruba 200. Za první 4 měsíce letošního roku pak 86. Z celkového počtu doručených stížností týkajících se telemarketingu, tj. cca 600 stížností za účinnosti GDPR2, bylo postoupeno k dalším opatřením 23 podání. Pro porovnání – čtveřice největších tuzemských call center každý rok uskuteční okolo dvou set tisíc komerčních hovorů. Počet stížností tedy odpovídá 0,1 % a další právní kroky byly podniknuty u 0,003 % z uskutečněných komerčních hovorů od roku 2018.