Nezaměstnanost v květnu klesla na 3,9 %

Nezaměstnanost v květnu klesla na 3,9 %

Úřad práce ČR evidoval k 31. 5. 2021 celkem 285 822 uchazečů o zaměstnání (UoZ). To je o 12 054 méně než v předchozím měsíci a o 19 678 více než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3, 9 %. To je o dvě desetiny procentního bodu méně než v předchozím měsíci a o 0,3 p. b. více než v květnu předchozího roku. Míra nezaměstnanosti v ČR podle EUROSTATU zůstává druhá nejnižší v celé EU, a to 3,3 % (průměr EU 7,3 %).

V květnu došlo k poklesu podílu nezaměstnaných osob. Do evidence ÚP ČR se přihlásilo o 9 826 lidí méně než loni a o 5 329 méně než před dvěma lety, tedy před pandemií. Zaměstnavatelé mají i nadále velký zájem o zaměstnance, především v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví, ve výrobě nebo v potravinářství.

„V souvislosti s uvolňováním ochranných opatření dochází k obnově ekonomických aktivit v gastronomii, hotelnictví, ve službách, v dopravě apod., tedy v oblastech, ve kterých došlo ke značným ekonomickým ztrátám. Řada nezaměstnaných nastoupila do zaměstnání v rámci sezónních prací, které už jsou v plném proudu. Přes rok trvající pandemie se tak na nezaměstnanosti v ČR zásadně nepodepisuje,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

„V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat. Například v gastronomii a hotelnictví zaznamenáváme v souvislosti s rozvolňováním postupný nárůst počtu volných pracovních míst,“ dodává Viktor Najmon.

ÚP ČR jich podle něj momentálně eviduje 18 764. Pro srovnání – k 30. 4. 2021 jich zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR nabízeli 17 252, ke konci května 2020 to bylo 19 230 volných pracovních míst. Největší zájem mají momentálně o kuchaře a pomocné kuchaře, dále o číšníky, servírky a pomocníky v kuchyni.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v květnu v Ústeckém (5,8 %), Karlovarském (5,7 %) a Moravskoslezském kraji (5,6 %). Tyto tři kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v květnu loňského roku, což odpovídá dlouhodobé ekonomické situaci těchto regionů. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,6 %). Situace se nejvíce změnila v Praze, kde podíl nezaměstnaných osob oproti květnu 2020 vzrostl o 0,9 p. b. na 3,6 % a v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde vzrostl o 0,8 p. b. na 5,7 % resp. na 5,8 %.

Regionální rozdíly se oproti květnu 2020 prohloubily. Nejpostiženější kraje vykazují nezaměstnanost kolem 5,7 % -5,8 %, zatímco v nejméně postižených regionech jsou hodnoty poloviční. V okresech jsou pak rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Pelhřimov (1,7 %) a Rychnov nad Kněžnou (1,8 %) a v Praze-východ a v Mladé Boleslavi (shodně 2 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (9,2 %), Most (7,6 %) a Ostrava-město (6,9 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 51,9 % ženy, což představuje 148 245 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen dosahoval 4,2 % a mužů 3,7 %. U mužů došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,2 p. b., u žen pak o 0,1 p. b. Rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen se zvýšil nejen během posledního měsíce, ale i posledního roku – v květnu 2020 činil u mužů 3,5 % a u žen 3,7 %. Důvodem poklesu počtu mužů v evidenci ÚP ČR na konci května je mimo jiné fakt, že řada z nich nastupuje na sezónní práce, např. ve stavebnictví či v zemědělství.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v květnu 43,1 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. I v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině 30 - 49 let, stejně jako podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,1 p. b. (o více než 12 642 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 5. 2021 celkem 102 286 a tvořili 35,8 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 9 420) a vyučených (o 5 965).

Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci května bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83 367.

K 31. 5. 2021 evidoval Úřad práce ČR celkem 10 848 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 1 549 osob, meziročně pak více o 801 lidí. Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 7 669 absolventů (duben 2021 – 9 174, květen 2020 – 6 929, květen 2019 – 4 615).

V uplynulém měsíci bylo bez práce 39 987 osob se zdravotním postižením (OZP) - 14 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky doby v evidenci se za poslední rok výrazněji změnila. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v květnu v meziročním srovnání vzrostl o 12,4 p. b. na 31,4 %, tedy celkem na 89 741 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání s předchozím měsícem prodloužila o 20 na 477 dnů.

Noví a umístění uchazeči o zaměstnání

Během května se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 28 559 lidí. To je méně jak meziměsíčně (o 90 osob), tak meziročně (o 9 826 osob). Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (3 990) a Středočeský kraj (3 361). Naopak nejméně kraj Karlovarský (901). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 150) a nejméně na Prachaticku (121). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z oblasti maloobchodu, velkoobchodu, výroby kovových konstrukcí, motorových vozidel, strojů a zařízení a dále agenturní zaměstnanci.

Naopak z evidence odešlo celkem 40 613 uchazečů, tj. o 3 224 osob více než v předchozím měsíci a o 14 332 osob více než v květnu 2020. Novou práci si v květnu našlo 30 552 lidí. Nejčastěji jako pracovníci s odpady, pomocní pracovníci ve výrobě, provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen nebo prodavači, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby a uklízeči.

Podpora v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v květnu celkem 81 147 uchazečů o zaměstnání, což představuje 28,4 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně klesl o 15 767 osob.

Uchazeči v průměru pobírali 8 604 Kč měsíčně. Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo 21 139 (26,1 %) uchazečů o zaměstnání. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 20 075 Kč, pak pobíralo 2 513 (3,1 %) uchazečů o zaměstnání.

V květnu vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 829 601 tis. Kč (duben 920 833 tis. Kč).

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 346 604 volných pracovních míst, tj. o 3 197 více než v dubnu a o 15 554 míst více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo tak připadá v ČR v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (9,8), Sokolov (5,2) a Most (5,1).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé 49 656 nových volných pracovních míst, což je o 19 759 více než loni. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 49 576 volných pracovních míst.

U přibližně 74 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 72,7 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé nejčastěji hledají pracovníky v oblasti výroby a výstavby. Zájem mají o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v administrativních a průmyslových objektech, řidiče nákladních automobilů, zedníky či kuchaře. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (92 204 míst) a ve Středočeském kraji (64 541).

„Prioritním posláním Úřadu práce ČR je zprostředkování zaměstnání. Přesto se může stát, že není možné spárovat konkrétní místo a uchazeče. Jednoduše proto, že v tom brání např. zdravotní stav klienta, jeho rodinná situace, směnný provoz, nedostatečná délka praxe uchazeče, dopravní dostupnost nebo třeba firma plánuje přijmout na dané místo cizince,“ vysvětluje ředitelka Odboru zaměstnanosti a EU z Generálního ředitelství ÚP ČR Eva Stratilová.

Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti

Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím příspěvků v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil ke konci května celkem 12 334 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 6 392 osob. Zaměstnání získalo také 3 323 nezaměstnaných díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM). Pro 9 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 378 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání.

Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 31. 5. 2021 se jich účastnilo 1 102 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Celkem od začátku letošního roku na rekvalifikace nastoupilo 3 634 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a kurzy orientované na osobní služby. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.

Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci května touto cestou podpořil 455 OZP.

V návratu na pracovní trh výrazně pomáhá i příspěvek na dojížďku. Dosud o něj požádalo 11 292 zájemců. Se 7 441 žadatelem už Úřad práce ČR uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku. Nejvíce takto podpořených osob je v Moravskoslezském kraji (1 684), Olomouckém (1 625) a Ústeckém kraji (934), kterým ÚP ČR přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč, protože nejčastěji dojíždí do práce 10–25 a 25–50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. asistent soudce, učitelé, servírky, administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektrikáři, opraváři strojů, pracovníci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 633 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 615) a v Moravskoslezském (1 064) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 098 klientů.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny zde.

Zdroj informací

Úřad práce České republiky a NejBusiness.cz

Datum

7. června 2021

Hledáme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.6741 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál