Kurzarbeit jde do Senátu. Doba, kdy bude v krizi zachraňovat pracovní místa, se blíží

Kurzarbeit jde do Senátu. Doba, kdy bude v krizi zachraňovat pracovní místa, se blíží

Novelu zákona o zaměstnanosti, která upravuje tzv. kurzarbeit, schválili poslanci a nyní se dostává do rukou senátorů. V době krize pomůže tehdy, když zaměstnancům nebude možné z objektivních důvodů přidělit práci. Stát v tom případě bude zaměstnavatelům částečně kompenzovat vyplacené náhrady mzdy. Cílem novely překlenout krizové období a udržet pracovní místa.

Kurzarbeit, česky „zkrácená práce“, umožní zachovat pracovní místa při závažných hospodářských potížích. „Vždy na přechodnou dobu může významně pomáhat českým firmám i jejich zaměstnancům. Dočasným předchůdcem kurzarbeitu byl veleúspěšný program Antivirus, který se osvědčil v období koronavirové krize. Kurzarbeit je systémovým nástrojem, který může podávat pomocnou ruku v období ekonomické recese, při živelních událostech, při kybernetických útocích nebo právě při pandemiích,“ vyzdvihuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Příslušná zákonná úprava by měla začít platit od 1. 1. 2022.

„Usilovali jsme sice původně o zkrácení legislativních lhůt, aby mohl kurzarbeit pomáhat už mnohem dříve, a to v průběhu současné pandemické krize, ale nakonec jsme museli o novelu zákona o zaměstnanosti svést tvrdý boj,“ říká Jana Maláčová.

„Ekonomická krize nebo různé mimořádné události mohou i u dlouhodobě prosperujících a perspektivních firem zapříčinit propouštění. Zpravidla však jde o přechodná období, po kterých by museli zaměstnavatelé znovu hledat pracovníky na trhu práce. Kurzarbeit toto přechodné období pomůže překlenout,“ vysvětluje ministryně. „Smyslem je nevystavovat lidi nejistotě a předcházet u nich kritickým životním situacím. Nechrání však jen zaměstnance, ale i jejich zaměstnavatele a v konečném důsledku i stát,“ dodává s tím, že firma může kurzarbeit využívat nejdéle jeden rok.

Novela zákona o zaměstnanosti ukládá zaměstnavateli povinnost v době, kdy bude platit kurzarbeit, vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy v minimální výši 80 % hrubého výdělku zaměstnance. Na náhradu mzdy a odvody obdrží zaměstnavatel příspěvek ve výši 80 % nákladů. Stropem pro příspěvek by byl 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by za těchto podmínek ale mohli zůstat maximálně čtyři dny v týdnu. „Dobu, kdy nechodí do práce budou lidé moci využít například na rekvalifikace, na zvýšení kvalifikace nebo návštěvou podobných kurzů organizovaných úřadem práce,“ poukazuje na další přínos novely zákona o zaměstnanosti Jana Maláčová.

Kurzarbeit nabízí řadu výhod pro všechny zúčastněné. Zaměstnanec bude nadále zaměstnán a nepřijde o příjem, zaměstnavateli klesnou mzdové náklady související s náhradou mzdy, státu nebudou vznikat náklady související s nezaměstnaností a udrží se domácí spotřeba podporující hospodářský růst.

„Podmínky jsou v novele ale jasně stanovené, takže kurzarbeit rozhodně nebude sloužit k umělému udržování neperspektivních pracovních míst,“ zdůrazňuje Jana Maláčová. Zaměstnavateli zůstává zachována povinnost určité finanční spoluúčasti na mzdových nákladech, zároveň nebudou podpořeni zaměstnavatelé, kteří své provozy úplně zavřou. Ministryně práce a sociálních věcí vyzdvihuje i na další důležitý aspekt: „Zaměstnanci, na které bude pobírán příspěvek, budou také po stanovenou dobu chráněni před výpovědí,“ říká. Zaměstnavatel tak bude motivován k vyvíjení alespoň částečné ekonomické činnosti. Zároveň bude MPSV iniciovat motivaci zaměstnanců, kteří nebudou vykonávat práci, k dalšímu osobnímu rozvoji, zejména vzdělávání. „Opatření nastavuje vhodné podmínky pro pozdější hospodářský růst, efektivně posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů a vytváří předpoklady pro kariérní růst zaměstnanců,“ dodala ministryně.

Zdroj informací

Ministerstvo práce a sociálních věcí a NejBusiness.cz

Datum

8. května 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 2.0331 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál