Ubytovací byznys se v Česku propadnul o 65 procent

Koronavirová krize loni i v současné době drtivě dopadá kromě mnoha oborů také na hotelové služby. Dramatický propad se projevil také na výrazném snížení investic do hotelů. Podle odborníků by se hotelový byznys na svou původní předpandemickou úroveň mohl dostat v roce 2024. Majitelé hotelů nevyužité pokoje transformují na garsoniéry, náklady šetří i vzdáleným dohledem nad svými nemovitostmi.

V hotelovém segmentu se loni výrazně méně investovalo, zjistila analýza společnosti CBRE, která se zabývá realitními službami. Objem za rok 2020 dosáhl v Evropě hodnoty 9,4 miliardy eur, což znamená meziroční propad o 66 procent. Nejvíce ustrnul trh s hotelovými nemovitostmi v Itálii (- 69 procent) a ve Francii (- 75 procent). V případě střední a východní Evropy byl pokles 65 procent (0,57 miliardy eur). Podle CBRE se na původní úroveň tento byznys dostane až za tři roky.

Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) loni klesl počet příjezdů ze zahraničí o 74 procent. Jinými slovy, po světě v roce 2020 cestovalo o miliardu lidí méně. Polovina z poklesu připadala na Evropu. Důvodem bylo zavírání hranic a četná opatření při potírání šíření nového typu koronaviru.

„Podle mého odhadu se na příliv turistů na úrovni před pandemií v dohledné době nedostaneme. Na hotelovém trhu jsou obrovské nadkapacity, které jsou regionálně nerovnoměrně rozprostřené, což se týká hlavně Prahy,“ myslí si Ilona Švihlíková z Vysoké školy obchodní a členka národní ekonomické rady NERV.

Česká republika patří k turisticky oblíbeným destinacím. Poklesy tak za loňský rok byly dramatické a špatná situace je i nyní, kdy je země v lockdownu. V českých ubytovacích zařízeních klesl v roce 2020 počet hostů o více než polovinu na 10,8 milionů osob.

„Propad mezinárodních příjmů z cestovního ruchu může dosáhnout až 1,3 bilionu dolarů, což je jedenáctkrát více než v době ekonomické recese v letech 2008 a 2009. Ztráta může vést ke snížení celosvětového HDP až o 2 %,“ uvedl Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu ČSÚ.

Vzdálený dohled šetří náklady

Hotely během pandemie nemají většího využití, soukromé ubytování je totiž vládou zakázáno, a tak jsou pokoje využívány obchodními cestujícími nebo profesionálními sportovci. Část hotelových kapacit se také využívá pro lidi nakažené virem Covid-19.

„Srovnání s rokem 2019 není na místě, protože v té době jsme dosahovali obsazenosti až 90 procent, a hlavně více jak dvojnásobné průměrné ceny za pokoj a noc,“ uvedl Jaroslav Svoboda, jednatel společnosti Czech Inn Hotels, která v tuzemsku provozuje 23 hotelů. Podle něj jsou větší hotely v provozu, u šesti stovek hotelových pokojů je nabízí k dlouhodobému pronájmu coby malometrážní byty. Několik menších hotelů v centru Prahy firma uzavřela.

Společnost Czech Inn Hotels se snaží i přes nepřízeň doby udržet své hotely v plně provozním stavu. „Recepce jsou personálně obsazeny, hotel kontrolován pravidelně manažerem. Tyto hotely jsou rovněž vytápěny a udržovány tak, aby byly připraveny k rychlému znovuotevření. Vybavení hotelů nás stálo nemalé prostředky a nemůžeme si dovolit je znehodnotit,“ uzavírá Svoboda. Podle Oldřicha Rutara ze společnosti M2C však lze všechny tyto činnosti obstarat vzdáleně s výraznou úsporou nákladů, kterou nyní vyhledávají i jiní majitelé či provozovatelé hotelů, kterým nezbylo než své podniky uzavřít.

Jedním ze způsobů je non-stop dálkový monitoring objektu, který nevyžaduje fyzickou přítomnost zaměstnanců dohlížejících na bezpečností technologie či na recepci. Z hlediska úspor nezáleží na velikosti hotelu, ale na počtu samotných činností, které se v rámci zabezpečení takového hotelu provádějí. Na dálku lze dnes sledovat nemálo provozních technologií hotelu – například kotelnu, čidla proti zatopení a podobně. „Pokud vezmeme úsporu například za recepční hotelu, bavíme se o úspoře až 97 %,“ říká Oldřich Rutar ze společnosti M2C, která skrze dohledové centrum M2C Space vzdáleně monitoruje desítky hotelů.

Vzdálené technologie ale nehlídají jen havárie vody nebo úniky tepla, o nichž by se provozovatel hotelu kvůli jeho uzavření dověděl až později, kdy už by náklady nepříjemně narostly. „Nejčastějšími důvody zásahů na hotelech jsou vykázání nepřizpůsobivých osob z pozemku objektu a prověření alarmů z bezpečnostních technologií,“ říká Rutar s tím, že ostraha vyjíždí ke každému hlídanému objektu průměrně dvakrát do měsíce.