Řízené vypalování pomáhá chránit ohrožené druhy pavouků

Z hlediska ochrany přírody poměrně neobvyklá metoda řízeného vypalování porostů může významně podpořit výskyt vzácných a ohrožených druhů pavouků na stepních lokalitách. Vypalování totiž vytváří stanoviště s rozvolněnou vegetací a obnaženým substrátem, čímž poskytuje podmínky pro teplomilné druhy pavouků. Příkladem je kriticky ohrožený slíďák suchopárový, který preferuje mikrostanoviště vzniklé na vypálených plochách, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

Oheň je přirozenou součástí naší krajiny již po tisíciletí. Na našem území byl oheň využíván při klučení lesů, udržování travinných porostů či ke zvýšení kvality píce pro pastvu hospodářských zvířat. Oheň může být považován za jednu z nejstarších technik používaných v oblasti správy pozemků. "Pravidelné požáry byly od minulosti součástí naší krajiny, a tudíž se jim mnoho organismů přizpůsobilo. Typickým příkladem je vřes. Oheň odstraní nadzemní biomasu a tím podporuje klíčivost jeho semen. Populace vřesu by bez této obnovy po několika letech vymizela," upozorňuje Hamřík.

Podle Tomáše Hamříka z Ústavu ekologie lesa MENDELU jsou vzácné druhy pavouků svým výskytem vázány zejména na otevřená stanoviště, mezi která patří travinné a skalní stepi. Tyto biotopy jsou ohrožené zarůstáním konkurenčně silnými druhy trav a dřevinami, proto je nezbytné pomocí ochranářských zásahů sukcesi potlačovat. Teplomilné druhy pavouků, které vyžadují rozvolněnou vegetaci s holými plochami, zde také ohrožuje nahromaděná stařina, tedy mrtvá rostlinná biomasa. „V ochraně přírody je stále více využíváno řízené vypalování, jehož primárním cílem je odstranění nadzemní rostlinné biomasy. Jedná se o management obnovný, který je vhodné uplatnit pouze jednou za několik let. Na jednorázové vypalování se doporučuje navázat extenzivní pastvou ovcí. Velkoplošné požáry však způsobují významnou mortalitu bezobratlých živočichů, a proto je nezbytné vypalovat pouze malé plochy. Vypalování je také vhodné směřovat na období holomrazů, tedy mimo hlavní aktivitu živočichů," popisuje metodu Hamřík.

Vypalování ale také podporuje expanzivní třtinu křovištní, která je na stepních stanovištích nežádoucí. Tam, kde roste, proto autoři studie doporučují využití jiného zásahu. Nejen v této souvislosti je třeba zmínit význam kombinace vypalování a dalších způsobů péče. „Různým skupinám bezobratlých živočichů vyhovují odlišné podmínky, a proto je vhodné na dané lokalitě vypalování provádět v kombinaci s dalšími zásahy, jako je seč či extenzivní pastva, a tím vytvořit mozaiku mikrostanovišť odlišného charakteru," uvedl vědec.

Slíďák suchopárový (Alopecosa striatipes) je kriticky ohrožený druh pavouka, který se v České republice vyskytuje velmi vzácně jen v teplejších oblastech. Tento pavouk patří do Červeného seznamu ohrožených druhů v několika středoevropských zemích. „Jak jeho druhové jméno napovídá, tak obývá biotopy se sporou vegetací, jako jsou skalní stepi a okraje borových lesů. Slíďák suchopárový tedy indikuje vysokou ochranářskou hodnotu daného stanoviště, která je zde udržována díky nedostatku živin nebo prostřednictvím ochranářských zásahů," dodal Hamřík, který výsledky své diplomové práce publikoval v prestižním vědeckém časopise Agriculture, Ecosystems & Environment.

V České republice je vypalování porostů stále zakázáno. Řízené vypalování však už patří do oficiální metodiky udržování sekundárních vřesovišť a je také uvedeno v některých plánech péče o zvláště chráněná území. Realizace tohoto managementu je tedy pouze experimentální. Nicméně novela zákona o ochraně přírody a krajiny již řízené vypalování zahrnuje jako standardní způsob péče o zvláště chráněná území. Také výsledky této studie se stávají argumentem, proč má řízené vypalování své místo v praktické ochraně přírody.

Samotný výzkum prováděli vědci v součinnosti s Českým svazem ochránců přírody a Odborem životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Výsledky studie jsou tedy přímo aplikovatelné v oblasti ochrany přírody a krajiny a část z nich již slouží při péči o stepní stanoviště na zkoumané lokalitě, kterou je přírodní památka Pláně ležící nedaleko obce Kuřimská Nová Ves v okresu Brno-venkov.