Cestou k obnově českých lesů může být i modřín, vědci se na něj zaměří

Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích. Tuzemské lesy se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Odborníci modřín vnímají jako dřevinu, která může použitím správných lesnických postupů pomoci například i s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost, vitalitu a produkční potenciál lesů. Modřín má totiž hned několik výhod, rychle roste hlavně ve smíšených porostech, jejichž přednosti oproti monokulturám jsou evidentní v celé řadě oblastí, uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se na výzkumu vedeného Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti podílí

„Modříny jsou odolnější k biotickému či abiotickému poškození, jsou díky svým ekologickým vlastnostem vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin směsí," uvedl Světlík, který na MENDELU vede Ústav ekologie lesa. Podle něj byla tato dřevina dosud spíše opomíjená, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi.

„Stále tedy existují porostní směsi, kterým dosud nebyla z pohledu jejich produkčního potenciálu, ekologických nároků či efektu smíšení věnována patřičná pozornost a sem patří i směsi s modřínem," uvedl Světlík. Upozornil přitom na to, že modříny rychle tvoří biomasu a svou korunou propouští poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny a navíc často vede k podpoře vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má navíc nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití.

Ekonomické přínosy

Potenciální ekonomické přínosy projektu jsou podle Světlíka evidentní. Vědci se budou zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací vstupů energetických, tedy i ekonomických a s tím souvisejícími možnostmi tvorby různověkých a heterogenních porostů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin, které na rozdíl od něj na holých plochách špatně odrůstají. Další spoluřešitelé se budou věnovat například i molekulárně-genetickým aspektům a zpřesňování poznatků o původu našich modřínových populací, i specifickými otázkami paleobotaniky, nebo interakcí modřínu se stanovištěm a bylinnými druhy. Světlík zároveň upozorňuje, že množství ekonomických benefitů se projeví až v dlouhém časovém horizontu, jak je to v lesnictví obvyklé vzhledem k dekádám, po které se les vyvíjí.

Lesníci vkládají do modřínu velké naděje, vysazovat jej chtějí ve smíšených porostech. Z hlediska výsadeb činil v českých lesích v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %). Přitom v předcházejících letech převažovaly jehličnany s okolo šedesátiprocentním podílem. Podíl smrku v umělé obnově je dnes okolo 30 %, ale ještě v roce 2015 byl jeho podíl 43 %.

Výsadby modřínu se za posledních 10 let ztrojnásobily na dnešní podíl 2,8 %. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který měl téměř 50% podíl mezi listnáči. „Z listnatých dřevin asi nejvýrazněji vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, jehož podíl se za posledních 10 let zvýšil o 40 % na současných 16,6 %," dodal Světlík, který spolu s kolegy z Mendelovy univerzity v Brně bude řešit zejména otázky produkčního potenciálu modřínu ve směsích, účinného doletu semen a dynamiky růstu jeho přirozené obnovy.

Celý projekt vede Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., MENDELU je spolu s Univerzitou Karlovou a Českou zemědělskou univerzitou v Praze spoluřešitelem. Celkové náklady projektu jsou 19 130 000 Kč. Projekt financuje Národní agentura pro zemědělský výzkum.