Sdružení automobilového průmyslu: Firmy autoprůmyslu jsou bezpečným místem pro práci

Provedené šetření rozjezdu plošného testování ve firmách automobilového průmyslu potvrdilo, že firmy autoprůmyslu dokážou fungovat za takových hygienických pravidel, která brání šíření infekce SARS-CoV-2. Průměrný záchyt zaměstnanců s pozitivním testem na covid-19 je v členských firmách Sdružení automobilového průmyslu 1 %. Většina firem pro testování využívá externí poskytovatele zdravotních služeb a testy jsou tak prováděny kvalitně odborným personálem. Vyplývá to z dotazníkového šetření AutoSAPu, do něhož se v minulém týdnu zapojilo 46 společností z automobilového průmyslu, které reprezentují více než polovinu všech zaměstnanců firem sdružených v AutoSAPu.

Firmy, které se účastnily bleskového průzkumu Sdružení automobilového průmyslu, otestovaly téměř 70 tisíc zaměstnanců. Z nich mělo pozitivní antigenní test 708 osob, tedy 1 % otestovaných. Záchyt pozitivity antigenních testů ve firmách vykazuje rozptyl v jednotlivých regionech, který odpovídá jejich širší epidemiologické situaci (od 0 až v extrémním případu 3,5 %). V žádné z firem se neobjevila velká ohniska nákazy. Zákonnou povinnost testovat své zaměstnance se členům AutoSAP podařilo přes velké komplikace splnit ve stanoveném termínu ve 100 % případů.

„Z výsledků průzkumu mezi našimi členskými firmami jednoznačně vyplývá, že průmyslové podniky nejsou zdrojem šíření infekce SARS-CoV-2. Pracovat ve výrobě je nadále bezpečné. I přes někdy namítanou nižší citlivost antigenních testů potvrzuje jednoprocentní záchyt pozitivních případů fakt, že výrobní firmy jsou co do prevence velmi zodpovědné. V zájmu ochrany zdraví svých zaměstnanců jsou připravené jít mnohem dále, než vyžaduje povinnost daná státem a do preventivních opatření investovat nejen organizační a logistické úsilí, ale i finance,“ uvádí Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu.

Firmy k testování přistupují velmi zodpovědně. Nastavený systém testování považují za preventivní opatření, které je funkční a které jednoznačně přispívá k omezení šíření nákazy ve firmách. Důkazem toho je, že své zaměstnance testovalo 59 % společností ještě před zavedení povinného testování. Při testování navíc firmy nezatěžují systém veřejných odběrových míst. Jak z dotazníkového šetření vyplývá, většina velkých firem (nad 250 zaměstnanců) využívá externí poskytovatele zdravotních služeb (75 %), a to často v kombinaci se závodním lékařem nebo poskytovatelem pracovnělékařských služeb. U firem do 250 zaměstnanců je k testování rovnoměrně využívána kombinace externích poskytovatelů zdravotních služeb a samotestování na pracovišti. Testy jsou tak většinově prováděny renomovanými invazivními testy nasopharyngeální metodou vyškoleným personálem a je tak garantováno odborné provedení, přesnost a transparentnost.

„První kolo testování firmy zvládly i přes komplikace způsobené minimálním časem na přípravu a řadu nejasností v pravidlech na jedničku. Testovací kapacity jsou však už nyní velmi napjaté a navýšení frekvence testování by vedle zvýšených nákladů a zátěže na straně zaměstnanců přineslo značné komplikace v organizaci práce. Jsem přesvědčený, že teď bychom se měli soustředit na vylepšení stávajícího modelu a případné úpravy dělat až v horizontu týdnů, po kvalifikovaném vyhodnocení,“ apeluje na udržení dosavadního systému testování Bohdan Wojnar.

Ze zkušeností firem je pro plynulý chod testování zapotřebí nyní vyřešit řadu otázek. S přihlédnutím k rozdílným modelům provozu výroby by např. navýšení frekvence testování na dvojnásobek bylo velmi obtížně realizovatelné v praxi. To se typicky týká firem s nepřetržitým chodem, kde je zaveden model „krátký“ vs. „dlouhý“ týden s tím, že v „krátkém“ týdnu je zaměstnanec v práci pouze 2 dny (tzn. např. ve středu a čtvrtek) a v takovém systému tak testování 2x týdne nedává smysl, protože by se opakovalo po dvou po sobě jdoucích dnech. Pro dobré fungování je naopak klíčové odladit technické a administrativní fungování navrženého systému (např. posílení kapacit konfirmačních testů PCR v regionech, vyjasnění otázky překážky v práci v období mezi pozitivním antigenním testem a jeho konfirmací pomoci PCR, zkvalitnění systému ISIN a další…), jakož i navýšení ceny příspěvku na test z max. 60 Kč blíže k reálné ceně testu.