Ministerstvo zemědělství rozšiřuje projekty na zlepšení kvality pitné vody

Ministerstvo zemědělství (MZe) rozšíří od letošního roku pilotní projekty na šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Nově budou zemědělci používat méně přípravků na ochranu rostlin i na polích u nádrží Římov (Jihočeský kraj), Vrchlice (Středočeský kraj) a Opatovice (Jihomoravský kraj). Ročně vynaloží MZe na šetrné zemědělské postupy u vodárenských nádrží přibližně 70 milionů korun.

Pilotní projekty MZe na šetrné hospodaření a nižší spotřebu přípravků na ochranu rostlin mají snížit přísun pesticidů, a tím zlepšit kvalitu vod ve vodárenských nádržích.

„Zemědělské hospodaření u vodárenských nádrží má přímý dopad na kvalitu zdroje pitné vody. Je nezbytné zemědělce motivovat, aby omezovali používání přípravků na ochranu rostlin, zejména pesticidů, pouze na nezbytně možnou míru. Proto jsme projekt šetrného hospodaření u Želivky rozšířili i na vodárenské nádrže Římov, Vrchlice a Opatovice. Některé dosud používané prostředky tam budou zcela zakázány, použití jiných bude omezeno,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

MZe vypracovalo metodiku zemědělského hospodaření, které přispěje ke zlepšení kvality vod, a nastavilo podrobné procesy v rostlinné výrobě obsahující povolené přípravky a podmínky jejich aplikace.

Zemědělci, kteří se zapojí do dobrovolného projektu, musí používat nižší dávky účinných látek na ochranu rostlin. Tím mají ztíženy podmínky hospodaření, proto jsou pro ně určeny dotace jako náhrada za nižší výnosy. Ročně MZe poskytne na projekty 70 milionů korun.

Projekt šetrného hospodaření začal u Želivky v roce 2019, rozšíření o další tři nádrže je naplánováno na roky 2021 až 2023. Poté se vyhodnotí přínos pro životní prostředí, konkrétně, jak se změnilo množství pesticidních látek ve vodách. Záměrem je šetrné způsoby hospodaření zavést u vodárenských zdrojů, tzn. nádrží i podzemních vod.

V EU patří Česká republika, spolu s Irskem a Portugalskem, k trojici států, ve kterých nejvíce klesá spotřeba přípravků na ochranu rostlin proti škůdcům. Za poklesem stojí především zákaz některých insekticidů na bázi neonikotinoidů a omezené použití účinné látky glyfosát. Podle posledních dostupných údajů evropského statistického úřadu Eurostat poklesla spotřeba pesticidů v ČR za devět let o 27 procent, naopak například ve Francii vzrostla ve stejném období skoro o 40 procent a v Rakousku dokonce o 53 procent.