Mimořádný příspěvek pro lidi v karanténě jejich větší ochotu k testování zajistit nemusí

Návrh ministerstva práce a sociálních věcí na mimořádný státní příspěvek pro zaměstnance v karanténě s cílem zvýšit ochotu lidí k testování, trasování i vlastní izolaci vytvoří další tlak na napjatý státní rozpočet. Příspěvek totiž bude celý financován z rostoucího státního dluhu, který v rámci budoucích konsolidačních opatření zřejmě svými daněmi zaplatí podnikatelé a zaměstnanci privátního sektoru. Před pondělním jednání tripartity o návrhu na mimořádný příspěvek na to upozornila Hospodářská komora, která připomíná, že návrh na až 250korunový bonus za den karantény pro zaměstnance neprošel obvyklým připomínkovým řízením.

Ačkoliv není předpokládaný rozpočtový dopad nové sociální dávky vysoký, Hospodářská komora má obavy ze souběhu s tzv. balíčkem poslední záchrany pro firmy. Ten by měl být kompenzačním opatřením pro ty podnikatele, kteří z různých důvodů na pomoc ze stávajících kompenzačních programů nedosáhnou, anebo na ni dosáhnou jen zcela okrajově.

„Aktuální podobu univerzálního kompenzačního programu v současnosti s ministerstvy financí a průmyslu dojednáváme. Považoval bych za velkou chybu, kdyby vláda sdělila, že když se podnikatelé přihlásili k myšlence příspěvku při karanténě, na další mimořádná výdajová opatření pro podnikatele již peníze nejsou,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

I když jako každá pomoc poskytovaná prostřednictvím zaměstnavatelů znamená nová dávka určité zvýšení administrativy, Hospodářská komora nicméně oceňuje, že příspěvek předpokládá využití mechanismu zápočtu vyplaceného příspěvku proti pravidelným sociálním odvodům zaměstnavatele. Firma tak jednoduše odvede státu pojistné snížené o příspěvky vyplacené zaměstnancům. „Stát se tak alespoň snaží minimalizovat dodatečnou administrativu. Pozitivní zprávou také je, že na rozdíl od Antiviru návrh mimořádného příspěvku pamatuje i na „dohodáře“ a že nebude zatížen zaměstnavatelským pojistným,“ dodává Dlouhý.

Otázkou podle Komory zůstává, zda je pro stát obhajitelné, že se příspěvek bude týkat výhradně osob v karanténě, kteří budou dostávat větší podporu než skutečně nemocní s covidem-19. Diskutabilní je také předpokládaný efekt větší motivace obyvatel k testování a trasování v případě podezření na nákazu koronavirem. „Tady se z našeho pohledu otevírá otázka, zda by se v současnosti oblíbená možnost bezplatných antigenních testů neměla spíše rozšířit i na PCR testování hrazené ze zdravotního pojištění i bez doporučení lékaře,“ uzavírá Dlouhý.