ČSÚ: Jak vzniká vlakový jízdní řád?

Proč vlak z nádraží odjíždí právě v 9:16 a ne o minutu dříve? Za na první pohled jednoduchou informací o času odjezdu v jízdním řádě se skrývá obrovské množství vstupních dat. V potaz se musí brát požadavky jednotlivých dopravců i omezená kapacita železničních tras. Klíčové však zůstává zajištění dopravní obslužnosti vzhledem k potřebám občanů. A právě tyto potřeby mapuje sčítání lidu.

Jízdní řády veřejné železniční dopravy vznikají primárně na základě požadavků objednavatelů. Těmi jsou v případě regionálních linek krajské úřady, v případě linek vnitrostátních a mezinárodních pak Ministerstvo dopravy. Na jejich základě následně vzniká návrh jízdního řádu.

„České dráhy zajišťují pro stát i kraje železniční dopravu v závazku veřejné služby. Součástí jejich objednávky jsou také konkrétní počty a časové polohy vlaků na jednotlivých tratích. Při jejich plánování vycházejí objednatelé ze znalosti potřeb a mobility obyvatel. Při přípravě dopravních modelů a zpracování objednávky spojů tak mohou být využita i praktická statistická data ze sčítání obyvatelstva. Do přípravy jízdního řádu však mohou vstoupit také jednotlivci, když na příslušné úřady během přípravy jízdního řádu zašlou své připomínky. V průběhu platnosti každého grafikonu dochází vždy v polovině roku k jeho dodatečným úpravám, které reflektují aktuální požadavky objednatelů," říká Jiří Ješeta, člen představenstva a náměstek generálního ředitele Českých drah pro obchod.

Tvorba jízdního řádu přitom může zabrat až celý rok. Konečné slovo nad jeho podobou má pak Správa železnic. Právě ta totiž musí zohlednit a koordinovat nároky všech železničních dopravců.

Odpovědi na to, odkud, kam, jakým způsobem a jak dlouho lidé za prací a za vzděláním cestují, přináší jednou za deset let sčítání lidu. To další nás čeká již na jaře tohoto roku. „Data o tzv. dojížďce není možné zjistit jinak než pomocí celorepublikového šetření. Do sčítání jsou navíc otázky na dojížďku a vyjížďku zařazovány pravidelně. Odpovědní lidé tak získávají nástroj pro monitorování trendů v oblasti mobility obyvatelstva, a mohou tak lépe odhadovat budoucí poptávku,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Data o dojížďkách a vyjížďkách posloužily například Karlovarskému kraji k vytvoření Plánu dopravní obslužnosti až do roku 2028. Vloni díky tomu přibyl sobotní večerní vlakový spoj z Prahy do Chebu. „Od 1. září 2020 jezdí nově rychlovlak Pendolino i do Karlových Varů. Dosud jezdil pouze do Chebu a do Františkových Lázní. Nová data o dojížďce a vyjížďce ze Sčítání 2021 mohou dobře posloužit k dalšímu vylepšení dopravy v našem kraji,“ potvrdila Jaroslava Šenitková, ředitelka Krajské správy ČSÚ v Karlových Varech.

Z dat získaných při sčítání v roce 2011 vyplynulo, že v celé České republice využívá vlaky k dojíždění do práce či do školy téměř 181 tisíc osob, z toho 94 tisíc lidí cestuje pouze vlakem. Vůbec nejčastěji tak činí občané Jihomoravského kraje, Středočeského kraje a Prahy. Cestu vlakem kombinuje s městskou hromadnou dopravou či autobusem 87 tisíc dojíždějících. Při dopravě do Prahy je použití všech prostředků hromadné dopravy včetně vlaků při dojížďce do zaměstnání téměř podobné jako použití automobilu (cca 33 %). Při dojížďce do Brna je využití hromadných dopravních prostředků ještě o něco častější (41,8 % dojíždějících) než využití automobilu (27,8 %).

Sčítání lidu, domů a bytů 2021 odstartuje 27. března 2021 a potrvá až do 11. května. Projekt se koná jednou za deset let a jeho cílem je získání přesných a aktuálních dat, která slouží k efektivnějšímu plánování mnoha aspektů veřejného života včetně dopravy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče či integrovaného záchranného systému. Sčítání 2021 je primárně připravováno jako online, vůbec poprvé v naší historii. Lidé se budou moci sečíst jednoduše a bezpečně přes internet na webu www.scitani.cz nebo přes mobilní aplikaci, a to bez nutnosti kontaktu se sčítacím komisařem nebo návštěvy kontaktního místa sčítání.