Budeme ochotni platit za soukromí? V roce 2021 se o naše osobní data poperou firmy i vládní organizace

V roce 2020 se naplno ukázalo, jak obrovský význam mají digitální služby a propojená infrastruktura pro každodenní fungování společnosti. Zároveň se změnil i přístup k ochraně soukromých dat a způsob, jakým tuto ochranu vnímají běžní lidé, organizace i vládní úřady. Odborníci na datové soukromí ze společnosti Kaspersky se za těchto okolností zamysleli nad tím, jaké změny se v oblasti ochrany soukromí dají očekávat v roce 2021. Jedna věc je jasná – ve všech oblastech se dá očekávat střet různých zájmů. Malí i velcí obchodníci začnou shromažďovat data všeho druhu, vlády zavedou nová regulační opatření a běžní uživatelé začnou považovat ochranu soukromých údajů za hodnotu, za niž budou ochotni platit.

Základem prognóz odborníků jsou změny v trendech, s nimiž se experti společnosti Kaspersky v roce 2020 setkali. Podle nich je střet zájmů mezi nejrůznějšími účastníky debaty o ochraně soukromých dat a jejich shromažďování výsledkem následujících tendencí:

1. Soukromí běžných lidí je důležitou hodnotou, za kterou se ve většině případů bude platit. Během pandemie výrazně narostlo množství sbíraných dat a rostoucí politické napětí se přelévalo i na digitální platformy, takže rostlo i povědomí lidí o neomezeném sběru dat. Stále více lidí si své soukromí chce chránit a organizace na to reagují posílenou nabídkou produktů, které jim to umožní. Těchto produktů je stále víc a jsou čím dál rozmanitější.

2. Výrobci chytrých zdravotnických zařízení budou i nadále sbírat data všeho druhu – a budou tato data využívat čím dál rozmanitějšími způsoby. Data získaná z fitness trackerů, senzorů krevního tlaku a dalších zařízení obsahují tak cenné informace, že už došlo i na jejich použití při soudních procesech, za nesmírně užitečné je považují i marketéři a pracovníci pojišťoven. Ze zdraví se navíc stal prvořadý veřejný zájem, takže poptávka po takových datech určitě ještě poroste.

3. Vlády budou s rostoucím znepokojením sledovat masivní hromadění dat s podporou moderních technologií a budou se ho snažit aktivně regulovat. Přístup k uživatelským datům otevírá spoustu možností všeho druhu, nejrůznější činnosti od boje proti zneužívání dětí po řízení městské dopravy můžou fungovat lépe. Data nicméně usnadňují i potlačení různých občanských či disidentských hnutí. Většina soukromých firem ovšem tato data sdílet nehodlá, takže vlády nepochybně přistoupí k silnějším regulacím, které ochranu internetového soukromí ztíží. Čeká nás vypjatá debata o bezpečnostních technologiích typu šifrovaného přenosu, DNS-over-HTTPS nebo kryptoměn.

4. Datové společnosti budou hledat kreativnější a občas dotěrnější způsoby získávání dat pro své nástroje k behaviorální analýze. Behaviorální analýza postavená na datech v sobě skrývá řadu rizik. Chyby můžou lidem ublížit, přičemž skutečná kvalita těchto systémů je často obchodním tajemstvím. I tak budou ovšem organizace působící v této oblasti nadále hledat stále kreativnější cesty, jak profilovat uživatele na základě jejich preferencí a činností, a tím pádem ovlivňovat jejich život.

5. Výrazněji se rozšíří nové technologie a modely, mezi něž patří MPC, diferenciální soukromí, federované učení nebo edge computing. Firmy získávají stále lepší představu o tom, jaká data vlastně potřebují, a uživatelé se brání jejich nekontrolovanému shromažďování. To má za následek rozvoj a rozšíření vyspělých nástrojů ochrany soukromí – technologické organizace se uživatelům snaží zaručit nové a přísnější normy, podle nichž se budou jejich soukromá data chránit. Lze očekávat vývoj vyspělejšího hardware, díky němuž budou vývojáři moct tvořit nástroje schopné pokročilého zpracování dat, a tím pádem omezení množství dat, jež uživatelé musejí s organizacemi sdílet.

„Loni si mnozí uživatelé vůbec poprvé uvědomili, jak velké množství informací sdílejí a co za ně dostávají. S tímto uvědoměním přichází i lepší pochopení, co je to právo na soukromí a jak ho uplatňovat. Z ochrany soukromých dat se tak stalo horké téma, v němž se střetávají vládní, korporátní a osobní zájmy. Z této situace se zrodila řada odlišných a místy konfliktních trendů v oblasti shromažďování dat a ochrany soukromí, případně jeho narušování. Doufám, že letos a v dalších letech dokážeme najít rovnováhu mezi využíváním dat ze strany vlády a firem a právem na soukromí,“ říká Vladislav Tuškanov, bezpečnostní expert společnosti Kaspersky. „Na závěr bych chtěl zdůraznit, že coby uživatelé sice nemáme svá data plně pod kontrolou, ale pro ochranu vlastního soukromí a osobních dat toho můžeme udělat pořád hodně.“

Tyto prognózy jsou součástí Bezpečnostního bulletinu společnosti Kaspersky (Kaspersky Security Bulletin – KSB), což je každoroční sborník prognóz a analytických článků o nejdůležitějším vývoji v oblasti kybernetické bezpečnosti. Další články ze sborníku KSB najdete zde.

Co všechno a jak správně nastavit na sociálních sítích a jak si zajistit ochranu soukromí u různých služeb a na různých platformách lze zjistit s pomocí interaktivního formuláře Kontrola nastavení soukromí.

Kaspersky

Kaspersky je globální společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost, která byla založena v roce 1997. Odborné znalosti společnosti Kaspersky v oblasti bezpečnostních hrozeb a zabezpečení se neustále transformují do inovativních bezpečnostních řešení a služeb na ochranu firem, kritické infrastruktury, vlád a uživatelů po celém světě. Komplexní portfolio zabezpečení, jež tato společnost nabízí, zahrnuje špičkovou ochranu koncových bodů a řadu specializovaných bezpečnostních řešení a služeb, jež pomáhají čelit sofistikovaným digitálním hrozbám, jakkoli se neustále proměňují. Technologie společnosti Kaspersky chrání více než 400 milionů uživatelů a pro 250 000 firemních klientů přinášíme ochranu všeho, co je pro ně v digitální oblasti nejcennější.