SPUR a UTB Zlín radí, jak na výběr respirátoru FFP2

V posledních dnech rezonuje v České republice stále více téma spojené s kvalitou osobních ochranných prostředků dostupných na našem trhu. Ukazuje se, že řada z nich nesplňuje požadovanou kvalitu a nemůže tak účinně chránit jejich uživatele ani jejich okolí. Pro běžného spotřebitele, který nechce při koupi roušky nebo respirátoru naletět, je však orientace v nabídce velmi složitá.

Zlínská společnost SPUR a.s. je jednou ze tří firem, jejíž nanoroušky SpurTex® před pár dny prošly namátkovým testem Technické univerzity v Liberci, který ověřoval tvrzení, že použitý materiál obsahuje funkční nanotextílii. Další tři výrobky od jiných dodavatelů v testu neuspěly. Toto je však jen pomyslná špička ledovce. Nejen u roušek, ale především u respirátorů je situace na českém trhu naprosto kritická z pohledu nabízené kvality a funkčnosti.

„Tento stav je způsoben množstvím nových dovozců a výrobců, kteří z důvodu neznalosti požadavků nebo své vypočítavosti nabízejí produkty, které nejen že nejsou ve shodě s požadavky evropských norem (a tedy platné evropské legislativy), ale v několika případech cíleně klamou spotřebitele. Na druhé straně je situace výsledkem neschopnosti České obchodní inspekce zajistit dozor nad trhem (pravděpodobně z kapacitních důvodů) a nastolit tak stejná pravidla pro všechny dodavatele a jistotu pro zákazníky,“ vysvětlil generální ředitel společnosti SPUR a.s. Tomáš Dudák.

Na českém trhu se můžeme nyní setkat s celou řadou osobních ochranných pomůcek různé kvality. Objevuje se zde stále velké množství výrobků označených KN95, N95 nebo na nich dokonce jakékoli označení úplně chybí. Takové respirátory bylo možné v prvních měsících pandemie na základě velmi striktní výjimky dodávat pracovníkům v první linii pouze po velmi omezenou dobu, kdy byl na českém i evropském trhu absolutní nedostatek těchto pomůcek.

„Tedy zjednodušeně řečeno bylo v tu dobu lepší použít respirátor bez zaručené kvality nežli se nechránit vůbec. Na základě této výjimky byl umožněn všem dobře známý „letecký most“ s ochrannými pomůckami z Číny,“ upřesnil Tomáš Dudák a dodal: „Volný prodej takovýchto respirátorů pro veřejnost byl však opět striktně omezen a to tak, že každý typ takového respirátoru musel před uvedením na český trh získat alespoň tzv. dočasný certifikát vydávaný akreditovanou zkušebnou nejčastěji na dobu tří měsíců.“ Byla tak zaručena alespoň minimální úroveň ochrany uživatele. Během těchto tří měsíců však měl výrobce nebo dovozce povinnost dokončit plnohodnotnou evropskou certifikaci, jinak musel své respirátory z českého trhu stáhnout. Všechny tyto výjimky byly Českou obchodní inspekcí zrušeny dne 15. června 2020.

Vyvstává tedy zcela zásadní otázka, zda je současná situace na českém trhu s respirátory stále natolik závažná, aby sem nadále proudily respirátory, o jejichž kvalitě a účinnosti se běžný občan nemá možnost jakkoli přesvědčit. V případě použití respirátorů jde přece vždy o ochranu našeho zdraví a nekvalitní respirátor tak jen těžko může zastavit šíření nemoci Covid-19. „Tento fakt je o to více alarmující, že právě tyto typy respirátorů dostávají kvůli tlaku na cenu a často bez ohledu na nezávislou kontrolu kvality ve státních výběrových řízeních, nejčastěji pracovníci v první linii. Tedy ti, kteří si naopak zaslouží tu nejvyšší, a především ověřenou kvalitu,“ pozastavuje se nad situací Tomáš Dudák a je přesvědčen, že to je také jedna z hlavních příčin tisíců Covid-pozitivních pracovníků ve zdravotnictví, kteří se nakazí přesto, že jsou zvyklí striktně dodržovat všechny hygienické návyky a správně používat všechny ochranné pomůcky.

Jak tedy vybírat respirátory, aby měl jejich uživatel jistotu, že kupuje skutečně kvalitní a účinný ochranný prostředek? „Respirátor by měl být v první řadě plnohodnotně certifikován dle platné evropské normy EN 149. To je totiž z pohledu zákazníka ten nejjednodušší a nejjistější způsob, který si navíc může velmi snadno ověřit sám,“ uvedl Tomáš Dudák, který doporučuje následující postup při výběru respirátoru:

Zkontrolujte si viditelné a nesmazatelné označení všemi povinnými informacemi přímo na respirátoru:

název respirátoru
aktuálně platná norma, podle které byl respirátor certifikován (EN 149:2001+A1:2009),
značka R (opakovatelně použitelný) nebo NR (jednorázově použitelný),
označení evropskou značkou shody CE – tedy důkaz, že respirátor prošel plnohodnotným posouzením shody s evropskou normou EN 149
označení třídy ochrany (FFP2 nebo FFP3)
čtyřčíslí udávající notifikovanou osobu – tedy akreditovanou zkušebnu, která vydala příslušný Certifikát EU přezkoušení typu, dohledatelnou v evropské databázi NANDO

„Toto je velmi rychlá a účinná kontrola kvality daného respirátoru. Pokud jakýkoli z těchto údajů na respirátoru chybí, pak máte stoprocentní jistotu, že něco není v pořádku a takový respirátor rozhodně nekupujte, protože můžete ohrozit zdraví nejen své, ale též svého okolí,“ zdůraznil Tomáš Dudák. Další doporučení:

Kupujte výrobky pouze od renomovaných subjektů s dlouholetou tradicí výroby v EU.

Obětujte jeden respirátor a zkontrolujte si u něj počet vrstev – pokud obsahuje méně jak 5 - 6 vrstev a nemá dostatečně „robustní“ tvar, což jsou základní podmínky, aby respirátor splnil přísné požadavky evropské normy EN 149, je jisté, že vás nebude dostatečně chránit.
Zamyslete se nad cenou - aby kvalitní respirátor vyhověl evropské normě EN 149, musí být logicky jeho skladba výrazně sofistikovanější a jednotlivé vrstvy podstatně kvalitnější, než je tomu u respirátorů dovezených z Asie, které nemusí splňovat tak přísné požadavky. Kvalitní respirátor rozhodně nekoupíte za cenu do 30 Kč. V takových případech je rozhodně šetřeno na kvalitě jednotlivých funkčních vrstev a opět riskujete vlastní zdraví.
Ke každému nejmenšímu balení respirátorů musíte vždy obdržet i návod k použití v češtině.

Čemu se pak naopak vyhnout?

Čínským respirátorům s označením KN95, které mohly vyhovovat v rámci zkrácené certifikace v období od března do června 2020, ale rozhodně nesplňují náročnější parametry vyžadované plnohodnotným EU přezkoušením typu dle normy EN 149, a které jsou v boji s koronavirem velmi důležité, například požadavkem celodenního záchytu kapének simulovaného pomocí speciálního testu parafinovým olejem.
Respirátorům s označením FFP2, ale bez dalšího označení uvedeného výše.
Zvláště pak se vyhýbejte mimoevropským respirátorům FFP2, které nejsou certifikovány v akreditované zkušebně sídlící v EU. Na trhu se totiž objevuje celá řada padělků s certifikátem vystaveným tureckou akreditovanou zkušebnou.
Respirátorům, které jsou už na první pohled nekvalitní tedy „hadrovité“, až průsvitné, složené z malého počtu vrstev, tenké, s měkkým nosním plíškem.
Respirátorům s podezřele nízkou cenou pod 20 Kč/ks.

„Další skutečnost, která se objevila až s pandemií koronaviru a zatím není nijak legislativně ošetřena, souvisí s deklarovanými antivirucidnímií, antibakteriálními či antimikrobiálními účinky nebo dokonce „samosterilizačními“ vlastnostmi respirátorů a roušek. Pomineme-li skutečný efekt těchto respirátorů, je v první řadě naprosto zásadní prověřit, jestli je výrobek pro uživatele vůbec bezpečný,“ upozorňuje Vladimír Sedlařík, rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a ředitel Centra polymerních systémů a dodává, že biocidní látky, které se pro takové účely používají, podléhají velmi přísné evropské legislativě. Pokud respirátory neprojdou náročným schvalovacím procesem a zmiňované látky účinně hubící bakterie a viry nejsou ve filtračním materiálu respirátoru pevně ukotveny, mohou být pro jeho uživatele při jeho dlouhodobém používání zdravotním rizikem.

U takových respirátorů je tedy vždy nutné si vyžádat nejen dokumenty prokazující jeho účinnost z pohledu ničení bakterií a virů (antivirucidní, antibakteriální či antimikrobiální atest), ale též dokumenty prokazující, že biocidní látky prošly kompletním registračním procesem, z respirátoru se při dýchání neuvolňují a také nezpůsobují jakoukoli alergii.

Spur

Od svého vzniku v roce 1992 se zabývá výrobou plastových výrobků. Při výrobě vychází z vlastních výzkumně vývojových aktivit, které odrážejí požadavky zákazníků a poptávku po nových vlastnostech plastů. Zaměstnává 245 pracovníků. V roce 2019 dosáhl obratu přes 1 miliardu Kč. Více než 70 % produkce vyváží do zahraničí. Společnost pracuje dle standardů ISO 9001 a ISO 28000.

Společnost SPUR a.s. zahájila výzkum a vývoj nanomateriálů již v roce 2006. Samotnou výrobou nanovláken na zařízení vlastní konstrukce se zabývá od roku 2012. Od roku 2018 pokračuje ve výzkumu v rámci Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati, v sídle společnosti nadále realizuje vývoj a vlastní výrobu nanovláken. Sériová výroba materiálu byla zahájena počátkem března 2020. V závěru června byla spuštěna první automatická linka na výrobu respirátorů FFP2. V současné době společnost provozuje šest automatických linek s kapacitou cca 4 miliony kusů za měsíc.

Centrum polymerních systémů

Centrum polymerních systémů (CPS) je vědecké pracoviště Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Významně se zapojuje do výzkumu a vývoje v oblasti zpracovatelství plastů a pryží, materiálového inženýrství a dalších chemicko-technologických oborech. Výsledky výzkumu CPS v oblasti základního výzkumu mají mezinárodní přesah. Velký důraz je však také kladen na schopnost uplatnění získaných poznatků pro praxi prostřednictvím spolupráce s průmyslovými partnery. Mimo výzkumných činností se aktivně podílí na výchově mladých vědeckých pracovníků, kteří nacházejí pracovní uplatnění po celém světě.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně je veřejnou vysokou školou, která byla založena před 20 lety. Na jejích šesti fakultách studuje přes 9 000 posluchačů, z nichž 10 % tvoří zahraniční studenti. UTB poskytuje vzdělání v technických a technologických, ekonomických, uměleckých, informatických, humanitních i zdravotnických oborech.