Koronavirus přinesl nové trendy v chování spotřebitelů

Pandemie koronaviru změnila nákupní chování zákazníků. To, zda půjde o změny trvalé, anebo se vše vrátí do původního stavu, ukážou další měsíce. Dobrá zpráva je, že jak zákazníci, tak i český retail se současné situaci navzdory chaotičnosti řízení krize ze strany státu dokázali přizpůsobit.

„Navzdory tomu, že první vlna byla co do počtu nakažených ve srovnání se současnou situací marginální, i přesto měla obrovský vliv na proměnu rychloobrátkového trhu. A to navíc v enormně krátké době několika málo týdnů. Zatímco dříve spotřebitelé hledali především inovace a unikátnost, od začátku pandemie začali klást mnohem větší důraz na zdraví a zabezpečení základního domácího provozu. Ve druhé vlně už sledujeme uklidnění, zákazníci si na novou situaci zvykli, přesvědčili se, že potraviny nedojdou a nepodléhají panice. Pomohla tomu i opakovaně potvrzená skutečnost, že obchody nejsou rizikovým místem, kde by se lidé mohli nakazit,“ přiblížil hlavní změnu v chování zákazníků Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory.

Podle výsledků maloobchodního auditu společnosti Nielsen došlo po období jarní vlny, kterou provázely fáze panických nákupů a karantény, k ustálení na letním novém normálu. Tržby sice opět rostly tempem 3–4 %, ale tento růst měl úplně jiné příčiny než před pandemií. Zatímco průměrná útrata se zvýšila o 12 %, snížila se frekvence nákupů tak, že si lidé přibližně každou desátou návštěvu obchodu odpustili. Pandemie současně přinesla silný nárůst oblasti on-line prodejů. Zatímco za celý rok meziročně rostly o 21 %, v období karantény, kdy byla uzavřena většina obchodů, lze pozorovat meziroční nárůst o 101 %. Po poklesu na letní nový normál + 48 % pak můžeme s druhou vlnou registrovat opětovný nárůst o 91 %.

„Trend navštěvování řady obchodů k uspokojení různých potřeb sice úplně nevymizel, ale vidíme mnoho nakupujících, kteří nyní preferují velké prodejny, kde mohou vše nakoupit během jedné návštěvy a současně mají výraznější pocit bezpečí díky většímu prostoru a širším uličkám. S tím souvisí i rychlý růst průměrné velikosti nákupu, ale současně pokles frekvence nákupů. V předchozích letech jsme přitom mohli pozorovat spíše to, že Češi dělali častější a menší nákupy,“ uvedl Karel Týra, Managing Director Nielsen CZ&SK.

Druhá vlna již spotřebitele tolik nezaskočila. Zákazníci pochopili, že výpadky v zásobování nehrozí a obchodní řetězce jsou schopné poptávku zcela pokrýt. Zcela tak odpadla fáze panických nákupů, která se objevovala v prvních jarních týdnech. „Poslední dostupný týden, tedy 44. končící 1. listopadem 2020, ukazuje šestiprocentní růst tržeb při třicetiprocentním nárůstu velikosti nákupního koše a osmnáctiprocentním poklesu nakupujících. Jde tedy prakticky o totožná čísla jako v období jarní karantény. Opět přitom roste zájem o oblast prevence a péče o domácnost a její členy. Naopak nejméně se daří segmentu kosmetiky, kde se ani v klidnějších letních měsících nepodařilo obnovit růst a nyní s druhou vlnou propad opět nabírá na síle,“ vysvětlil Karel Týra.

Chování zákazníků se změnilo i z hlediska ochoty dodržování bezpečnostních opatření a jejich disciplíny, která proti jarní vlně významně klesla. Český retail přitom vynaložil na minimalizaci nebezpečí pro zákazníky i zaměstnance 4,8 miliardy Kč. Celkem bylo spotřebováno 291 000 litrů dezinfekce a řada dezinfikovaných vozíků by dosáhla délky 254 kilometrů. U pokladen bylo nainstalováno 8,3 kilometru plexiskla a u vstupu rozdáno 12,4 milionu rukavic.

Lidé se bojí utrácet. Mají strach z budoucnosti

Pandemie se samozřejmě razantně promítla nejen do chování spotřebitelů, ale i do celkové spotřebitelské důvěry po celém světě. Vývoj indexu spotřebitelské důvěry společnosti Nielsen poukazuje na rostoucí obavy z budoucnosti, které způsobily vůbec největší propad během jednoho kvartálu za posledních 15 let. Důvěra spotřebitelů se propadla o 14 procentních bodů během jediného čtvrtletí. V České republice byl pokles ve druhém kvartálu letošního roku tažen zejména obavami ze ztráty zaměstnání, a to i v situaci, kdy prozatím nezaměstnanost nijak dramaticky nevzrostla. Současně se snížila i důvěra v osobní finance a Češi jsou nyní méně ochotni utrácet, než tomu bylo v minulosti.

„Zatímco spotřeba klesla mezikvartálně o 4,4 %, míra úspor se dostala na rekordních 18,5 %. Lidé se začali bát budoucnosti, a proto šetří na běžných výdajích a odkládají dlouhodobější investice. Pokud ale chceme co nejrychleji oživit naši ekonomiku, musíme co nejdříve obnovit důvěru lidí v budoucnost a ve schopnost státu zvládat krizové situace. Klíčové je, aby vláda konečně nastavila předvídatelná opatření a dala firmám i lidem jistotu, jak bude postupovat dál. Podpůrné programy musí pomoci nejen formálně zavřeným firmám, ale i jejich těžce postiženým dodavatelům. A lidé musí vědět, že máme šanci se ze současného ekonomického propadu rychle vzpamatovat,“ uzavřel T. Prouza.