Pro 63 % obyvatel Prahy je největším problémem málo bytů a vysoké ceny bydlení

Pro 63 % obyvatel Prahy je největším problémem málo bytů a vysoké ceny bydlení

Většina obyvatel Prahy považuje za hlavní problém metropole nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení, čtvrtina dotázaných pak dopravu. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Ipsos pro největšího českého rezidenčního stavitele Central Group. V Praze je poptávka po bydlení dlouhodobě vysoko nad nabídkou. Důvodem je hlavně pomalé povolování nové výstavby, které trvá i více než deset let. U dopravních staveb často ještě déle. Kombinace zdlouhavého schvalování a rostoucí poptávky po nemovitostech vedla v metropoli v posledních letech k rychlému růstu cen.

Za posledních deset let se v Praze povolilo 39 tisíc bytů, tedy necelé 4 tisíce ročně. Třeba v Praze 1 a Praze 2 nedostal razítko žádný nový bytový dům. „Praha přitom potřebuje povolovat alespoň deset tisíc nových jednotek za rok, tedy dvakrát tolik než dnes," říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Nedostatek bytů a s tím související vysoké ceny bydlení vnímá jako hlavní problém Prahy i veřejnost, konkrétně 63 procent Pražanů. Skoro 26 procent lidí pak hodnotí jako nejhorší současný stav dopravy. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos pro Central Group z letošního září, kterého se zúčastnila tisícovka respondentů.

Index dostupnosti bydlení (CG-Index) jasně ukazuje, že dostupnost bydlení je v Praze z okolních metropolí nejhorší. Za průměrný 70metrový byt zde kupující zaplatí více než 14 ročních platů.

Povolit všechny byty je při současném tempu úkol na dvacet let

Nedostatek nových bytů ale není vinou developerů. Ti jich podle analýzy Central Group mají v Praze v přípravě téměř 116 tisíc, 45 tisíc z nich už je v některé fázi schvalovacího procesu. Jejich širšímu uvedení na trh, které by mohlo přinést snížení cen, ale brání právě pomalé povolování.

Při současné rychlosti by všechny připravované byty trvalo povolit více než 20 let. V sousedních zemích se ve srovnání s Českem daří postupovat výrazně rychleji. V Praze se ročně průměrně povolují jen zhruba 3 nové byty na 1000 obyvatel, zatímco v Mnichově, Bratislavě nebo Vídni je to dvakrát až třikrát tolik.

„Vyšší tempo povolování by vedle uspokojení poptávky po bydlení znamenalo i tolik potřebnou injekci pro celé stavebnictví, které se na HDP naší země podílí téměř 10 procenty. Navíc investice budou tím, co oslabenou ekonomiku dokáže po krizi znovu nakopnout. Nesmí proto narážet na administrativní překážky a zdlouhavé procesy," upozornila Tomášková.

K řešení nedostupnosti bydlení by kromě zrychlení schvalovacích procesů významně pomohlo i jakékoli zmírnění daňové zátěže spojené s byty, tedy například snížení DPH z 15 na 10 procent. Jen to by kupujícím ušetřilo u průměrného bytu v Praze kolem 300 tisíc korun.

Vyhlídky na zlepšení přináší nový stavební zákon

Pomyslné světlo na konci tunelu představuje nový stavební zákon, který sice v současném znění není všespásný, oproti současnému stavu ale i tak znamená výrazný pokrok. Odblokovat výstavbu v Praze by mohla pomoci i rýsující se dohoda pražských městských částí, magistrátu a developerů, která by dala jejich spolupráci jasná pravidla. Developeři by přispívali do fondu veřejných investic a peníze z něj by šly na konkrétní účely přímo do míst, kde se staví. To by logicky odbouralo častý odpor samospráv k nové výstavbě.

Stát totiž získává na daních z průměrného nového pražského bytu zhruba milion korun, samosprávy ale téměř nic. Právě města a obce přitom nesou největší zátěž spojenou s novou výstavbou, ať už se jedná o dopravní a technickou infrastrukturu nebo občanskou vybavenost typu škol a školek. Když nemají z nové výstavby dost peněz na související investice, je logické, že se jí často brání.

Zdroj informací

Central Group, a.s a NejBusiness.cz

Datum

2. listopadu 2020

Fotogalerie

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 2.5589 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál