Češi v době koronaviru nakupovali bezpečnostní dveře

Nákupy interiérových a vchodových dveří nebyly v konečném důsledku koronavirovou krizí příliš dotčeny, i když poptávka po nich nepatrně klesla, stejně jako u mnoha dalších komodit spotřebního zboží. Zvláště v prvních týdnech lidé zůstali doma a jediné, co nakupovali, byly potraviny, ale tento stav netrval dlouho. Většina kamenných obchodů sice zůstala zavřená, zákazníci se však rychle přeorientovali na online nákupy. A kdo naopak zaznamenal nárůst poptávky, byli prodejci a výrobci bezpečnostních dveří.

„Od dubna do června nám rapidně vzrostly nákupy vchodových bezpečnostních dveří, ve srovnání s loňským rokem jsme dosáhli v květnu meziročního nárůstu o 12 %. Zákazníci nechtěli vzhledem k situaci riskovat a hledali spolehlivého osvědčeného českého dodavatele. Zajímavé v tomto období bylo, že v podstatě z každého poptávajícího se stal zákazník,“ uvádí Jaroslav Pecka, ředitel společnosti NEXT, předního českého výrobce bezpečnostních dveří. „Lidé v této době přehodnotili mnoho svých priorit. Na důležitosti vzrostlo zabezpečení rodiny a majetku. Největší poptávku jsme zaznamenali po dveřích v cenovém rozmezí od 22 000 Kč do 40 000 Kč,“ dodává Jaroslav Pecka z NEXTU. „Domnívám se však, že stále velké množství lidí chráněný vstup do domu podceňuje, i když koronovirová krize jejich uvažování posunula,“ vysvětluje Jaroslav Pecka.

Podobné zákaznické chování zaznamenala také společnost SOLODOOR, přední český výrobce interiérových dveří a obložkových zárubní. Její generální ředitel Martin Dozrál, potvrzuje zvýšený zájem o bezpečnostní dveře. „Meziročně nám u finálních zákazníků vzrostl prodej bezpečnostních dveří chránících vstup do bytu o 21 %,“ uvádí Dozrál.

Zavřené provozovny a chuť lidí stavět a rekonstruovat se v době koronavirových opatření promítla ještě do jedné oblasti – způsobu prodeje. Dveře se obvykle online nenakupují. Zákazníci si rádi osobně prohlédnou dekory a osahají materiál. To ale na jaře nemohli, a pokud chtěli své plány zrealizovat, volili mnohem častěji online nákup.

„Některé naše franšízové prodejny na tento způsob v minulých měsících přešly a dosáhly přes něj až překvapivě zajímavé obchodní výsledky. Po zmírnění vládních opatření se zákazníci do kamenných prodejen opět vrátili, ale z dat vyplývá, že i nadále řada našich odběratelů preferuje online prodej. Jsem si jistý, že bez koronaviru by nám zvykání zákazníků na možnosti online nákupu dveří trvalo roky,“ říká Martin Dozrál, generální ředitel společnosti SOLODOOR.

V době koronaviru se také rychle ukázalo, které firmy jsou díky digitalizaci a robotizaci lépe připraveny a dokáží zareagovat flexibilně na jiný objem poptávky. „Již před koronavirem jsme začali investovat do nových technologií, strojů a výrobních linek a nakoupili jsme také dvě zcela nové robotické linky na výrobu zárubní, díky kterým došlo ke zvýšení kapacity a minimalizaci chyb. Koronavirus nám jenom potvrdil, že pro výrobní společnost je velkou výhodou, pokud není závislá pouze na lidském faktoru a nemusí zastavovat provoz v době pandemie,“ dodává Martin Dozrál.

Některé podnikatelské subjekty byly dotčeny uzavřením hranic. Hotely, restaurace, cestovní agentury, ale i obchody, památky a další atrakce ztratily své zákazníky v důsledku nulového cestovního ruchu ze zahraničí, jiné firmy bojovaly s dodávkami surovin pro výrobu ze zahraničí anebo jim odešla pracovní síla.

„Naše dodávky materiálů zejména z Itálie byly na čas omezeny, ale aktuálně se vrátily téměř k normálnímu stavu,“ říká Martin Dozrál ze SOLODOORU.

„V březnu jsme přestali využívat agenturní pracovníky zejména z Ukrajiny, kteří kvůli vládním opatřením odjeli zpět domů. Dnes jich už opět většina pracuje a my jsme za to rádi, protože vyplňují stále ještě patrnou mezeru na českém trhu práce,“ přibližuje Martin Dozrál.

Firmy jsou po zkušenostech z letošního jara na další vlnu pandemie částečně již připraveny a nepředpokládají, že dojde k úplnému zastavení ekonomiky. Koronavirová krize byla nepochybně ekonomickou pohromou globálních rozměrů, ale v určitých segmentem byla také akcelerátorem změn. V některých provozech došlo k zefektivnění výrobních procesů, urychlení investic do nových technologií a částečně se začal i ochlazovat přehřátý trh práce.