Evropa v datech: Online výuky se během pandemie neúčastnilo až 200 tisíc žáků

Digitální technologie před koronavirovou pandemií ve výuce běžně používalo jen 18 % českých škol. Podle průzkumu České školní inspekce zase pětina škol po zavedení online výuky nemohla komunikovat se třetinou svých žáků. Nejčastěji (ze 40 %) kvůli chybějícím počítačům či připojení k internetu. Jen čtvrtina českých učitelů se přitom cítí připravena na využití ICT ve výuce.
To je v celoevropském srovnání podle projektu Evropa v datech jedno z nejnižších čísel. Online výuka i využití moderních technologií ve školách ale obecně naráží také na podfinancovanost školství. Nižší veřejné výdaje na jednoho školáka mělo v EU v posledních letech už jen Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko.

Naprostá většina českých škol přešla na jaře kvůli koronaviru na dálkovou výuku přes internet. Mezi necelými pěti tisíci řediteli základních a středních škol oslovených Českou školní inspekcí se však našlo zhruba tisíc, jejichž škola nemohla online komunikovat asi se třetinou svých žáků. A přibližně ve stovce škol se do online vzdělávání zapojila méně než polovina školáků.
„Bez online komunikace se školou zůstal zhruba každý šestý žák základní školy, v některých středoškolských oborech dokonce jedna pětina žáků. Jedná se tedy zhruba o dvě stovky tisíc žáků základních a středních škol,“ říká Lenka Hečková, vedoucí expertního týmu České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

Technologie chybí hlavně na Karlovarsku a Liberecku

Žákům podle 40 % základních škol nejčastěji chybělo připojení k internetu či počítač. Nejhůře je na tom v tomto ohledu Karlovarský a Liberecký kraj. „Karlovarsko patří mezi nejslabší regiony i podle celoevropského srovnání Eurostatu. Patří do dvacítky unijních regionů s nejnižším podílem domácností s připojením k internetu. Konkrétně v tomto regionu se jedná o 79 % domácností,“ vysvětluje Irena Honsnejmanová z projektu Evropa v datech.
Online vzdělávání však hraje v Evropě do karet fakt, že ve všech zemích mají domácnosti s nezletilými dětmi připojení k internetu častěji (98 %) než zbytek obyvatelstva (87 %). Česko se s 97 % pohybuje lehce pod průměrem, o jeden procentní bod níže je ještě Slovensko.

Složitější situaci mají děti z chudších rodin

Se žáky nezapojenými do online výuky mohli učitelé komunikovat alespoň přes telefon, anebo jim učivo předat v „papírové podobě“. Do hry však vstoupily ještě další vlivy. Významným faktorem byla také nízká motivace některých žáků ke vzdělávání nebo nižší podpora ze strany rodičů. Nejsložitější situace je v regionech s nízkým socioekonomickým statusem a ve vyloučených lokalitách.
„Rodin s dětmi do 12 let je zhruba 1,2 milionu. V polovině z nich oba rodiče – v případě samoživitelek a samoživitelů jeden – pracují. Péče o předškolní nebo školní děti tak v době opatření proti koronavirové epidemii výrazně změnily každodenní organizaci dne. Rodiče, především matky, musely nějak skloubit péči o děti, domácí vzdělávání a pracovní nasazení,“ dodává Martin Buchtík, ředitel analytického ústavu STEM.

Například ČOSIV tak evidovala téměř 10 tisíc dětí, s nimiž se školám nepodařilo navázat komunikaci žádným způsobem. Jejich vzdělávání tedy v době pandemie nebylo realizováno vůbec.
„Pomyslné nůžky mezi dětmi z funkčních rodin a dětmi z problémového prostředí se kvůli koronaviru ještě více rozevřely. Situace spojená s pandemií zkrátka nejdramatičtěji dopadla na ty, kteří byli ohroženi už předtím. Jako klíčové se ukazuje zmapování potřeb, mobilizace kapacit a zaměření podpory tam, kde jsou problémy největší,” říká Ondřej Zapletal, ředitel Nadace České spořitelny. Ta zřídila pětadvacetimilionový fond na podporu dětí žijících v chudobě, na ubytovnách, dětí samoživitelek či dětí potýkajících se s domácím násilím.

Většina učitelů si na moderní technologie netroufne

Na straně učitelů hraje roli v online výuce dostupnost a zvládání digitálních technologií. Podle zprávy školní inspekce totiž jen 18 % ředitelů středních škol uvedlo, že na jejich škole tyto technologie využívala většina učitelů už předtím. Na prvním stupni je ale před pandemií nepoužívalo 21 % učitelů vůbec.
„Na využívání digitálních technologií ve výuce se podle průzkumu OECD cítí být dobře připravených jen 28 % českých učitelů. Průměr ve vyspělých zemích je přitom 43 %,“ doplňuje Irena Honsnejmanová z projektu Evropa v datech. Na školení učitelů a dalších pracovníků a částečně i vybavení škol lze využívat peníze z evropských fondů. Prostředky na techniku, její správu a obnovu však školství musí hledat i jinde.

Školám i rodinám pomáhá nová iniciativa

V době online výuky proto vznikla iniciativa organizace Česko.Digital nazvaná Učíme online, jejíž dobrovolníci pomáhají školám po celém Česku. V první polovině letošního roku také shromáždila přes tisíc počítačů pro potřebné rodiny, které ve spolupráci s Člověkem v tísni, Nadací SF a Eduzměnou předává novým majitelům.
„Naši organizaci ze svého krizového fondu podpořila Nadace České spořitelny, díky které budeme moci v naší pomoci pokračovat dlouhodobě a podpořit tak více škol i potřebných rodin,” říká koordinátorka projektu Eva Pavlíková.

Na podfinancovanost českého školství ukazují i celoevropská data. Veřejné výdaje měřené procenty HDP u nás dlouhodobě patří k nejnižším a ke zlepšení dochází až v poslední době. Méně peněz v přepočtu na jednoho žáka v EU dlouhodobě investovalo už jen Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko.