Diabetes - moderní léčbu brzdí Zákon

Diabetes - moderní léčbu brzdí Zákon

Nejen vstup nákladných inovativních léků, ale také možnost volněji předepisovat a pojišťovnou hradit méně drahé, ale častěji využívané léky pro diabetiky. To je cíl novely Zákona o veřejném zdravotním pojištění, který právě připomínkuje Legislativní rada vlády a který poté zamíří do parlamentu.
Dle prognózy se bude v České republice v roce 2030 léčit více než 1,3 milionů lidí s diabetem. Již nyní jde na jejich léčbu 15 % z celkového zdravotnického rozpočtu, tedy přes 30 mld. korun, přičemž dvě třetiny prostředků se vynakládají na léčbu pozdních komplikací.

 

Nákladová efektivita není hlavní problém

V posledních desetiletích došlo v oboru diabetologie k zavedení mnoha inovací zvyšujících kvalitu léčby a péče o pacienta a umožňující lepší kontrolu a zvládání nemoci. „Během posledních 40 let vidím obrovský vývoj, který posouvá léčbu zcela jinam. Rádi bychom pacientovi nabídli léky, které mu skutečně přinesou užitek. Úroveň české diabetologie je v Evropě a ve světě na předním místě. Naším cílem je harmonizace lékové politiky s našimi doporučeními,“ upozorňuje na nutnost změny systému prof. Škrha.

Současný systém úhrad byl nastaven před 13 lety. I to je důvod, proč nyní existují i u rozšířených onemocnění, jako je například diabetes, léky, na které není zdravotní systém připraven. „Tyto léky nemají problém být nákladově efektivní, ale problém je s objemy. Kdybychom tyto inovace chtěli pustit masově, bylo by to pro systém drahé,“ vysvětluje farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. ze společnosti Value Outcome.

 

Důraz na úspory vystřídala dostupnost

V minulých letech se problematika lékové politiky často zužovala pouze na úspory, což se nyní mění. „Když politici mluvili o lécích, hovořili o tom, že jde o segment, ve kterém je možné nacházet úspory, tématem byla efektivita a optimalizace. V posledních několika letech ale vidím, že o úsporách v lékové politice nemůže být řeč a v příštím desetiletí nás čeká jiný problém, a to je dostupnost – léčiv, péče a farmakoterapie pro pacienty nejen v České republice, ale i celoevropsky a v některém kontextu možná i globálně,“ náměstek ministra Mgr. Filip Vrubel.

 

Úhrada pojišťovnou vs. doporučení odborných společností

Nedostupnost léčby kvůli omezením spojeným s úhradou ze strany pojišťoven je problémem i GLP-1 analog. Jedná se o léčbu diabetu 2. typu, kromě udržení hladiny cukru v krvi snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění (nejčastější příčina úmrtí v ČR, diabetikům hrozí infarkt 3x1 častěji a mrtvice dokonce 4x2) a eliminuje poškození ledvin a zvyšování hmotnosti.

„Víme, že bychom měli okamžitě nasadit léky jako GLP-1 analoga, ale nemůžeme, pokud pacient nesplní velmi přísná indikační omezení. Rizikoví pacienti tak nemohou léčbu dostat včas,“ konstatuje MUDr. Eva Račická, místopředsedkyně České diabetologické společnosti.

Předepsání GLP-1 analog ihned po selhání tabletové léčby, bez jakéhokoli dalšího omezení, doporučují i Evropská asociace pro studium diabetu (EASD) a Americká diabetologická asociace (ADA). A je cílem i České diabetologické společnosti: „Existují antidiabetické léky, které mají i neglykemické efekty, mohou snižovat výskyt komplikací a prodlužovat život. V delším časovém horizontu budou snižovat náklady na léčbu komplikací diabetu a přinášet úspory do systému. Systém nám to ale musí umožnit. Nyní je nemůžeme uplatňovat všude tam, kde bychom potřebovali, zejména v časných stadiích diabetu,“ říká vědecký sekretář České diabetologické společnosti doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. 

„Pravdou je, že naprostá většina pacientů si v současné době nemůže dovolit tuto léčbu hradit z vlastních prostředků kvůli vysokým nákladům. Proto je důležité ve zdravotnickém systému oddělit léčbu zaměřenou pouze na snižování glykemie a léčbu, která má další efekty, a zaměřit se na dlouhodobou systémovou úsporu.“

 

Pozdní komplikace vs. moderní léčba

Riziko následných komplikací znamenající velkou zátěž pro zdravotní systém je možné snížit včasným nasazením moderní léčby. Právě důraz na další pozitivní účinky léčby by měl být zohledněn při tvorbě indikačních omezení a úhradových pravidel.
To potvrzuje i prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc, MBA, předseda České diabetologické společnosti: „Vývoj zejména v posledních deseti letech ukazuje, že se nemůžeme dívat jen na hladinu cukru v krvi, ale že musíme vidět pacientovu prognózu. Nebudeme řešit, jestli se posunul o jeden milimol, ale že má řadu rizikových faktorů a je kandidátem na onemocnění kardiovaskulárního systému. To by se mělo promítnout i do lékové politiky.“

 

Zdroj informací

Česká diabetologická společnost a NejBusiness.cz

Datum

23. srpna 2020



Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.5235 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál