Průmyslu oslabenému koronavirem může pomoci 3D tisk

Dlouhodobý výpadek výroby asijských dodavatelů dopadá na mnohé výrobce koncových zařízení v Česku. Některé firmy v oblasti elektroniky nebo automobilového průmyslu možná utlumí výrobu nebo rychle hledají náhradu chybějících komponentů. Kde ji však najít, když jsou výrobní kapacity místních dodavatelů naplněné nebo požadovaný výrobní program prostě nemají?

3D tiskárny představují vhodnou alternativu, která může rychle kompenzovat výpadek zahraničních dodavatelů plastových dílů. Díky vývojáři Josefu Průšovi se 3D tisk v Česku výrazně zpopularizoval. Méně se však ví, že se aditivní technologie v posledních dvou letech výrazně posunuly od malých stolních 3D tiskáren k velkým průmyslovým zařízením, které chrlí denně tisíce dílů a dokážou tak konkurovat zavedené výrobě plastových dílů vstřikolisy a obráběním. 3D tiskárny se staly součástí trendu digitalizace informačních, řídících a výrobních procesů v českých firmách.

Vysoce produktivní 3D tiskárny HP Jet Fusion jsou již dva roky instalované ve Škoda Auto a podílejí se na rychlém vývoji nových vozů. Vedle letectví a medicíny představuje automobilový průmysl klíčovou základnu dalšího rozvoje 3D tisku, ať už se jedná o výrobu složitých dílů nebo rychlé úpravy komponentů pro nastupující éru elektromobilů. Jen v Česku se v minulém roce vyrobilo skoro 1,5 mil. motorových vozidel a výpadky v dodávkách plastových dílů mohou vést až k odstávkám v montážních závodech. Jak může 3D tisk obstát vůči osvědčeným výrobním metodám?

Vstřikolisová výroba nemá konkurenci z hlediska objemu výroby a jednotkových nákladů. Výroba formy je nicméně finančně a především časově náročná a dnešní doba vyžaduje rychlé změny, sofistikovaný design a snížení personálních nákladů při montáži dílů. Před čtyřmi lety uvedla firma Hewlett Packard na trh 3D tiskárny, které jsou schopny do 24 hodin od zahájení tisku dodat stovky až tisíce tvarově neomezených finálních komponentů. V České republice je již nyní instalováno 8 zařízení HP pro sériovou výrobu plastových dílů.

Firma 3Dees Industries, která 3D tiskárny HP v ČR zastupuje, právě v těchto dnech eviduje zvýšený zájem českým firem si otestovat kvalitu a mechanickou odolnost výtisků a především vyhodnotit náklady na zavedení sériové výroby pomocí 3D tisku. „Bojujeme s nedůvěrou. Čeští manažeři mají často pocit, že 3D tisk je technologie spíše na hraní nebo prototypování a náš výsledek je pak hodně překvapí,“ říká Ondřej Štefek, jednatel společnosti. Zároveň dodává, že nemálo podnikatelů vnímá zavedení 3D tisku do své výroby jako nezbytnost, mají-li obstát v konkurenčním boji.

Průmyslové 3D tiskárny jsou dnes součástí ekosystému digitální výroby, který z jednoho online rozhraní sleduje příjem a nacenění zakázek, přípravu zakázek do výroby, harmonogram výroby, obsluhu zařízení, třídění a kontrolu kvality, finální úpravy vytištěných dílů a jejich následnou distribuci. To vše výrazně šetří náklady na produkci a logistiku a umožňuje pružně reagovat na výkyvy nebo naopak skokový nárůst poptávek po plastových dílech. Čeští odběratelé nemusí být závislí na nestabilní situaci u zámořských dodavatelů a v době nastupující ekonomické krize dokážou rychle upravit svůj výrobní program.

V současné době firma 3Dees Industries koordinuje výrobu a montáž respirátorů nejvyšší třídy, které kvůli současné situaci vyvinul Institut pro informatiku, robotiku a kybernetiku (CIIRC) Českého vysoké učení technického (ČVUT) v Praze.

I přes zahájení dodávek ze zahraničí Česko od počátku koronavirové krize trápí nedostatek ochranných zdravotnických pomůcek. Úkolem firmy 3Dees Industries je podle Štefka koordinovat všechny dodavatele a optimalizovat postupně výrobu respirátorů, aby se do jedné tiskové úlohy vešlo co nejvíce sad výrobků. „Sada se skládá z masky jako takové, pak jsou tam závity, kam se šroubuje filtr, záslepka a tak dále. Cílem je, naskládat to tam co nejefektivněji, aby se jich tam vešlo co nejvíce," řekl ČTK Štefek. „Rozhodně to není o tom, že bychom na tom nějak bohatli, celý projekt dodávky respirátorů je nekomerční povahy. Pozitivní je pro nás ten vedlejší efekt - že se o 3D tisku začalo více hovořit jako technologii, která dokáže konkurovat zavedené výrobě," uvedl.

ČVUT minulý týden uvedlo, že chce v budoucnu denně připravit až 10.000 těchto ochranných prostředků. Současný postup výroby všech komponentů to však neumožňuje. V Česku podle Štefka sedm vhodných tiskáren, které masovou výrobu zatím nepokryjí, neboť jedna tiskárna zvládne zhruba 100 respirátorů denně. Do výroby respirátorů se zapojil tiskárny HP MJF ve 3Dees Industries, v 3D TECH, ve Škodovce, v Plzni a v Liberci.

„Na obsluhu nejsou kladeny nějaké přehnané nároky, tři mašiny dokáže obsluhovat jeden člověk. Tiskárny jsou vyráběny v Singapuru, český trh zásobí distribuční sklad v Německu. Cena za jednu tiskárnu je v řádech vyšších jednotek milionů korun," uvedl Štefek.

Budoucí rozvoj 3D tiskáren v Česku závisí podle něj na nějakém strategickém rozhodnutí státu nebo soukromé firmy, která si to může dovolit. „Tato krize nejen že změní mnohé ekonomické sektory - například cestovní ruch a letectví už nikdy nebudou jako dřív, ale podle mě změní i dodavatelsko-odběratelské vztahy. Myslím si, že vláda nebo stát si prostě musí určit takzvanou kritickou infrastrukturu a kritické segmenty, které musí být tady v Česku. Teď má jasnou ukázku, že má jít i do těchto moderních technologií," dodal.