Zestátňování nebo injekce do firem se souhlasem parlamentu

Při rozhodování o znárodňování nebo majetkovém vstupu do velkých soukromých společností postižených pandemií Covid-19 by měl být stát dle návrhu občanské iniciativy KoroNERV-20 velmi uvážlivý až zdrženlivý a postupovat se souhlasem parlamentu. „Stát by měl být aktivní pouze u systémově významných a pro Českou republiku strategických podniků, jejichž selhání by ovlivnilo významnou část ekonomiky. Vyvlastnění bereme až jako poslední krok,“ říkají členové skupiny.

„Rekapitalizace je nástroj, ke kterému mohou vlády sahat výjimečně. Měla by být jasně stanovena pravidla a exitní strategie. Peníze daňových poplatníků by měly být vynakládány pouze na záchranu strategických podniků, které byly zdravé ještě před krizí,“ upozornila za KoroNERV-20 Danuše Nerudová.

„Třeba dopravce Leo Express je učebnicový příklad toho, kam stát vstupovat nemá. Je v poklesu, trvale ztrátový. Nesystémová, nestrategická společnost, která byla v problémech i dříve. Proč by tedy měl stát kupovat podobné nerentabilní firmy s malým podílem na trhu? Kdyby to bylo nějaké rodinné stříbro, tak by to mělo smysl, ale tohle ne,“ uvedl Jiří Hlavenka, jeden z členů KoroNERV-20.

Členové KoroNERV-20 doporučují následující:

Zachraňovat soukromé podniky v problémech, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu.
Majetkový vstup by měl být až poslední možné řešení, tedy až se vyčerpají možnosti podpory poptávky, úhrady fixních nákladů ze strany státu nebo konvertibilní dlužní instrumenty poskytnuté státem (převoditelné do kapitálu, třeba formou warrantů nebo prioritních akcií).
Poskytnout finanční injekci tam, kde by případná insolvence rozlila nedůvěru nebo platební neschopnost do významné části ekonomiky, nebo kdyby insolvence mohla ohrozit bankovní sektor.
Zapojit se až po kontrole, že si podnik nebo jeho hlavní akcionáři skutečně nejsou schopni pomoct sami – např. finanční podporou z jiného podniku ze stejného uskupení, poskytnutím záruky bance pro bankovní úvěr, odprodejem nepotřebného majetku, či části podniku, restrukturalizací, zefektivněním provozu, zrušením, či prodejem nerentabilních činností.
U strategických podniků sestavit plán pro řešení krize a ozdravný plán a nechat je schválit parlamentem a na základě nich pak postupovat.
Brát v úvahu další aspekty, např. tržní postavení v ČR i v zahraničí. Nedoporučujeme záchranou podniku posílit tržní postavení jednoho vedoucího subjektu nebo více subjektů v oligopolním postavení. Sledovat jedinečnost produktu/služby a jeho konkurenceschopnost na zahraničních trzích.
Případnou nabídku záchrany předložit parlamentu tak rychle jako odborové organizaci nebo věřitelům. Protože pravděpodobně případná státní pomoc může být časově vázána déle než je horizont této vlády, doporučujeme k takové pomoci najít širokou politickou podporu a tu následně stvrdit formou zákona přijatém v Poslanecké sněmovně i Senátu.
Nepočítat jen s jednorázovou částkou podpory, ale předpokládat úhradu fixních nákladů v dalších několika měsících až letech.
Nevstupovat do podniků, které byly v problémech již před krizí. Např. v Německu požadují, aby se nezachraňoval podnik, který ke konci roku 2019 splňoval podmínky EU „undertakings in difficulty“. Nepomáhat tzv. zombie společnostem se záporným kapitálem, s dlouhodobě zápornou EBITDA, mizivými maržemi, prací ve mzdě. To by jen brzdilo a bránilo potřebné strukturální změně ekonomiky a jejím rozvoji, efektivnějšímu využití zdrojů a zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti na světovém trhu. Doporučení: ke 12. březnu 2020 nebyl v úpadku. Řešení je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii ve smyslu § 1 zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS.
V materiálu pro vládu a parlament se musí objevit časový plán kroků a plnění podmínek pro vstup státu. Plán musí také obsahovat časový horizont pro následný prodej. To vše proto, aby se ze záchran nestal tzv. bianko šek.
Vláda by měla předložit parlamentu legislativní definici „strategické společnosti“ či „strategického zájmu“, která by dostatečně obecně vydefinovala, co „strategické“ znamená.
Při konečném rozhodování se také podívat do historie Evropy v posledních 30 letech, zdali se podobný podnik již někde znárodňoval. Využít výhody historické zkušenosti, porovnat náklady státu s benefity pro domácí ekonomiku.
Myslet také na Evropskou komisi a případné řízení o nepovolené státní pomoci.
Držet se analogie řešení krize finančních institucí (Zákon č. 374/2015 Sb. Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.
V případě selhání instituce by vždy měla být primárně zvážena možnost jejího řešení formou likvidace, případně insolvence, a to před použitím samotných nástrojů pro řešení krize.
Dalším z nástrojů pro řešení krize je zavedení správy pro řešení krize. Její princip spočívá v pozastavení výkonu oprávnění vedoucích orgánů a nejvyššího orgánu selhavší subjektu a nahrazení těchto orgánů jinou osobou, tzv. osobou pro správu aktiv. Tato osoba není v rámci svého jednání svázána povinnostmi, které pro vedoucí orgány vyplývají ze zakladatelské listiny instituce či obdobného dokumentu.
Zvažovat reakci finančních trhů.

Členové platformy KORONERV-20 nabízí, že mohou při takovém rozhodování poskytnout svoji expertizu.

Co je KoroNERV-20?

KoroNERV-20 vznikl jako svépomocná neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem je zmenšit dopady pandemie Covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma a pro bono.

Poznatky a výstupy z diskusí uplatňují jednotliví členové buď přímo v rámci své profesionální či občanské činnosti, v různých oficiálních poradních sborech nebo je zasílají přímo kompetentním členům vlády ČR a dalším orgánům. KoroNERV-20 může také publikovat zprávy, jako je tato.