Rizik plynoucích z regulací se bojí dvakrát více firem než loni, rostou i obavy z makroekonomického vývoje

Firmy po celém světě vnímají jako největší riziko pro své podnikání regulace, kterými se státy připravují na možné scénáře ekonomicko-politického vývoje. V každoročním celosvětovém průzkumu poradenské společnosti BDO takto odpovědělo 62 % z více než 500 dotázaných společností. Oproti roku 2017, kdy regulace jako hrozbu označilo jen 35 % z nich, se jedná o téměř dvojnásobný nárůst. Významným rizikem je i makroekonomický vývoj (v 60 % případů), a to s ohledem na probíhající „obchodní válku“ mezi USA a EU, odchod Velké Británie z Evropské unie či nová jednání o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Ochranu a klíč k přežití na trhu firmy spatřují ve schopnosti pružných změn díky digitálním technologiím, připravena na budoucnost je ale jen čtvrtina (28 %) z nich.

Čeho se firmy nejvíce obávají? A jak jsou připraveny na budoucí změny? To zjišťoval průzkum auditorské a poradenské společnosti BDO mezi více než 500 představiteli společností z celého světa. Hlavní hrozbu pro ně představují státní i mezinárodní regulace sloužící jako prevence možných budoucích rizik. Úřady díky nim mohou měnit například legislativní rámce, v nichž firmy poskytují své služby zákazníkům. Regulace představují největší potenciální riziko pro 62 % dotázaných firem. Ještě v loňském roce se jich ale obávalo jen 35 % respondentů.

Sílí obavy z ekonomického vývoje

Za druhý nejzávažnější zdroj rizik považuje 60 % firem nepředvídatelný vývoj makroekonomiky. „Důvodem obav je potenciální existenční dopad na podnikání firem, zejména v podobě nových obchodních dohod a bariér. Aktuálně se jedná o uložení sazeb na dovoz kovů do USA, plánovaná protiopatření Evropské unie, anebo opětovné projednávání obchodních ujednání s Velkou Británii, která EU opouští,“ vysvětluje Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO. Tato opatření totiž mohou mít vliv jak na další obchodní dohody, tak i na bonitu jednotlivých průmyslových odvětví nebo dokonce ekonomiku celých států.

Velké firmy a lídři ve svých oborech, ať už v automobilovém průmyslu, strojírenství, anebo finančních službách rovněž pociťují sílící tlak na zavádění digitálních technologií, které na trh přinášejí noví hráči. „Firmy zjistily, že schopnost přizpůsobit se proměnlivému prostředí má na dominanci na trhu větší vliv než jejich velikost, anebo dokonce profitabilita. Flexibilitu a digitální transformaci vnímají jako otázku přežití, proto ji přes 90 % společností patřících mezi lídry na trhu ve svém oboru považuje za jednu z největších nebo dokonce vůbec největší prioritu,“ říká Lukáš Hendrych.

Klíčem k přežití je digitalizace a virtualizace

Pro většinu společností jsou technologické inovace způsobem, jak vedle tlaku konkurenčních subjektů čelit i případným rizikům plynoucím z budoucích regulací a nepříznivého makroekonomického vývoje. Schopnost vzdorovat těmto faktorům ale nyní udává jen 28 % dotázaných šéfů firem. Teprve ve fázi příprav na budoucí rizika se nachází 56 % společností, zatímco 16 % firem dokonce nemá vůbec žádnou strategii. Ta by podle průzkumu měla zahrnovat moderní IT infrastrukturu s využitím cloudových řešení pro správu dat, anebo využití virtualizace a 3D tisku. Právě tyto faktory totiž dle mínění respondentů umožňují nejen průběžně zefektivňovat výrobní procesy nebo služby poskytované veřejnosti, ale také flexibilně reagovat na vývoj trhu.

Inovacím ve firmách brání interní byrokracie

Z hodnocení firem z hlediska jejich možnosti či schopnosti zavádět inovace v průzkumu vyplývá, že hlavní překážkou (v 32 % případů) jsou interní nařízení a přílišná podniková byrokracie. Druhou největší překážku tvoří nedostatečné nebo zastaralé technické zázemí (14 %), třetí bariérou při zavádění inovací je zase finanční hledisko (11 %). „Přinést nové myšlenky a omladit stálou firemní kulturu pomáhají velkým firmám stále častěji start-upy, tedy začínající podniky, které se mnohdy zaměřují právě na technologické inovace. Taková spolupráce sice může být pro firmy výzvou, často ale představuje klíčový aspekt, jak uspokojit požadavky spotřebitelů,“ dodává Lukáš Hendrych z BDO.