Českou veřejnost trápí nerovnosti v odměňování žen a mužů i diskriminace

Znevýhodnění v odměňování mezi muži a ženami, nedostatečný postup žen na vyšší pozice či překážky při přijímacích pohovorech představují nejzásadnější problémy, které odhalil reprezentativní průzkum Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Minimálně jednou za svůj život se s těmito překážkami setkalo téměř 60 % žen a 39 % mužů. Dotazy na soukromý a rodinný život jsou pro ženy stále běžnou součástí přijímacích pohovorů do zaměstnání. Nejčastěji se s nimi setkávají ženy, které již mají děti, a ženy ve věkové skupině 30–44 let. Celkem je ale potvrzuje 58 % žen a 24,6 % mužů.

Průzkum mezi českou veřejností, s jehož závěry se nyní můžete podrobně seznámit, proběhl v dubnu 2017. Byl proveden oddělením Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., ve spolupráci s Centrem výzkumu veřejného mínění. „V průzkumu jsme se zaměřili na názory lidí o znevýhodněních na pracovním trhu v ČR, na zkušenosti se znevýhodněním, názory na genderové rozdíly a jejich dopad na nerovné odměňování a na celkové klima na pracovišti,“ uvádí jedna z realizátorek průzkumu Alena Křížková z oddělení Gender a sociologie.

To, že je nerovné odměňování závažným problémem, si myslí většina české veřejnosti. „Z reprezentativního vzorku 1 032 dotázaných (502 mužů a 530 žen) ve věku nad 15 let s tímto tvrzením souhlasilo více než 80 % žen a okolo 56 % mužů. Znevýhodnění u žen je často způsobeno genderovým hlediskem, zatímco muži jsou častěji znevýhodněni na základě věku,“ dodává spolupracovnice oddělení Gender a sociologie Marta Vohlídalová.

Nástroje na změnu podmínek nerovného odměňování a znevýhodnění na pracovišti

Existují však i nástroje, jakými lze podmínky nerovného odměňování a znevýhodnění na pracovišti měnit. Průzkum ukázal, že tam, kde existují pravidla transparentního odměňování, je také téměř o polovinu nižší podíl těch, kteří se cítí znevýhodněni z hlediska mzdového ohodnocení (26,6 %), než tam, kde taková pravidla neexistují (58,8 %). Mezi další nástroje pro řešení rozdílů mezd a diskriminace, které lidé podporují, patří opatření pro slaďování rodinného a pracovního života, legislativní úpravy a důsledné kontroly a postihování zaměstnavatelů a zaměstnavatelek. Více žen by se také přiklonilo k zavedení povinnosti zveřejňovat anonymizované platové statistiky.

Průzkum je jednou ze zásadních aktivit projektu Jak na rovnost v odměňování… aneb Pozor na nezamýšlené důsledky!, který realizují organizace NESEHNUTÍ, Otevřená společnost a Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Přispívají tak k rozkrývání často neviditelných souvislostí nerovného odměňování, vedoucích k tomu, že ženy v ČR vydělávají takřka o čtvrtinu méně než muži (22 %).