ČEPRO stále čelí nezákonným útokům, svůj boj se zločinem mapuje na svém webu pro veřejnost

Městský soud v Praze již poněkolikáté odložil rozhodnutí ve sporu JUDr. Vladimíra Bartoše se společností ČEPRO, a to na základě další žádosti JUDr. Bartoše o odročení jednání, kterou zdůvodnil tím, že aktuálně podstupuje lázeňskou léčbu. JUDr. Bartoš za společností ČEPRO uplatňuje neexistující pohledávku; insolvenční návrh podal už v roce 2011. Ačkoliv jde o typický příklad šikanozní insolvence, kterou soud už v minulosti zamítnul, kvůli obstrukcím ze strany JUDr. Bartoše a dřívějším procesním chybám však soudy případ dosud neuzavřely.

Původně měl soud o případu rozhodnout už v prosinci, kvůli obstrukcím ze strany JUDr. Bartoše ale jednání odročil právě na 31. ledna. Po dnešku se termín odsouvá na 21. února 2018. „Kvůli procesním obstrukcím se opět nepodařilo dosáhnout pravomocného rozhodnutí. Již několikrát přitom soudy tento insolvenční návrh zamítly jako zcela neopodstatněný,“ uvedl JUDr. Jaromír Císař, společník advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, která společnost ČEPRO před soudy zastupuje.

Šikanozní insolvence není jediným útokem, kterému společnost ČEPRO čelí. Firma se brání i ve sporech, které mají původ v daňových únicích z devadesátých let a kauzách spojených se jmény Radovana Krejčíře a Martina Pechana. Tam, kde soudy dospěly k pravomocnému rozhodnutí, sice vždy daly za pravdu společnosti ČEPRO. Některé procesy ale trvají přes 15 let a dosud v nich nepadl definitivní verdikt.

"ČEPRO čelilo od devadesátých let různým pokusům o podvody, tunelování, stalo se obětí organizovaného zločinu. Za některými útoky stál také pravděpodobně i Radovan Krejčíř. Už od roku 2005 se snažíme dobrat spravedlnosti a ochránit majetek společnosti ČEPRO, se soudy a orgány činnými v trestním řízení maximálně spolupracujeme. Společnost ČEPRO je v současnosti ve skvělé kondici, důsledky letitých kauz nás však pořád provázejí," uvedl generální ředitel společnosti ČEPRO Jan Duspěva.

Staré spory podle něj bezdůvodně poškozují dobré jméno strategické státní firmy. Obchodním partnerům například musel vysvětlovat, že pohledávka JUDr. Bartoše je fiktivní. Společnost ČEPRO je přitom ve výborné ekonomické kondici, v loňském roce vydělala zhruba 1,1 miliardy korun. Umístila se v žebříčku TOP10 společností v České republice, Duspěva se proto chce více soustředit na komunikaci s veřejností: „Cítíme povinnost vysvětlit veřejnosti v širším kontextu, jaká je naše současná situace.“

Speciální web o boji proti zločinu

Společnost ČEPRO v této souvislosti nově spouští speciální web o svém boji proti zločinu. Na stránce http://kauzycepro.cz mapuje nejvýznamnější kauzy, se kterými měla státní firma v minulosti co do činění. K dispozici je přehled otevřených i ukončených sporů a také podrobná dokumentace příčin, kvůli kterým stále dochází k průtahům. Podle Duspěvy má web především transparentně ukázat, v jakém stavu tyto soudní spory jsou, kdy vznikly a kdo v nich hrál hlavní roli.

Radovan Krejčíř je možná nejznámějším aktérem, který v kauzách figuruje. Na počátku nového tisíciletí se pokusil ČEPRO vytunelovat, plánoval i další podvody a dokonce vraždu celníka. JUDr. Martin Pechan byl ve stejné době obchodním ředitelem společnosti ČEPRO, následně byl obžalován z podílu na daňových únicích, z pokusu o podvodné vylákání prostředků od společnosti ČEPRO nebo ze spolupráce s organizovaným zločinem. Krejčíř i Pechan byli sice za své činy odsouzeni, rozsudek ale není pravomocný.

Uzavřený není ani spor společnosti ČEPRO s bývalými manažery Tomášem Kadlecem a Alexandrem Houškou. Jejich případ řešila mimo jiné soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Helena Králová, která oba manažery opakovaně osvobodila. Nadřízené soudy toto rozhodnutí ale vždy zrušily. Soudkyně Králová čelila za svoje jednání dvěma kárným žalobám, loni v prosinci byla zbavena soudcovské funkce.

Právní zástupci firmy poukazují také to, že úspěšnému zakončení sporů často brání obstrukce a procesní průtahy. „V jedné z nejdůležitějších kauz, která je v podstatě pokračováním pokusu o tunelování společnosti ČEPRO z roku 2004, se projednávání zadrhlo na tom, že fiktivní pohledávka putovala po zahraničních firmách a několikrát změnila majitele,“ uvedl jako příklad JUDr. Jaromír Císař.