Specializované zemědělské podniky v Česku mají kvůli koronaviru strach o přežití. Hrozí jim krach.

Pěstitelé ovoce, zeleniny, brambor, nebo chovatelé prasat či drůbeže. Ty všechny současná epidemie a nouzový stav připravily o dodávky do provozoven veřejného stravování, jako jsou restaurace nebo školní jídelny. V zemědělství nadále chybí pracovníci, na producenty tvrdě dopadají i tlaky obchodních řetězců na stále nižší výkupní ceny výrobků.

Přestože vláda chystá pro zemědělce a potravináře určité kompenzace, rozhodně to nebude stačit na pokrytí nákladů spojených s výpadkem. Některé specializované zemědělské podniky se potýkají s výraznými finančními problémy a zvažují dokonce ukončení podnikání.

„Zemědělci a potravináři se na současnou situaci nemohli i vzhledem k dlouhodobému podfinancovaní sektoru připravit. Teď navíc část z nich přišla uzavřením gastro provozů ze dne na den o velkou část odbytu, a tím i o příjmy. Bez pomoci státu řada podniků brzy zkrachuje. Zemědělská prvovýroba je navíc specifická v tom, že nedovoluje home office ani „kurzarbeit“. Termíny sklizně, dojení nebo zakládání porostů nám určuje příroda a ne vládní nařízení. I s ohledem na uzavření škol a ztrátu části personálu, který se doma stará o děti, máme obrovský problém všechno včas zvládnout a i s ohledem na skutečnost, že jinde lidé za podobné nebo větší peníze „sedí doma“ udržet lidi. Situace je nejistá a nevidíme světlo na konci tunelu, protože život, a tudíž i normální odbyt včetně sektoru HORECA, se do normálních kolejí ještě nějakou dobu nevrátí.“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Největší dopad má současná situace na obory s vysokým podílem ruční práce, jako je pěstování ovoce a zeleniny. Chybí kvalifikovaní sezonní pracovníci, jejichž část za normálních okolností přijíždí ze zahraničí. V období květen až říjen narůstá potřeba pracovních sil u ovocnářů a zelinářů na dvojnásobek. Kvůli výpadku kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí došlo letos k meziročnímu nárůstu pracovních nákladů v řádu desítek procent! Důvodem je vysoká fluktuace, nízká výkonnost i kvalita práce brigádníků. Na vyšších výdajích se podílí i tlak na zvyšování mezd od agentur práce, vícenáklady na zřizování karanténních ubytoven atd. „U specializovaných zelinářských podniků tvoří pracovní náklady běžně 30 i více procent přímých nákladů. Kromě programu „Antivirus C“ jsme se zatím žádné pomoci nedočkali, situace je opravdu vážná.“ uvedl Petr Hanka ze Zelinářské unie Čech a Moravy. Největší dopady současné situace se očekávají u menších pěstitelů. To bude mít samozřejmě vliv i na velmi nízkou soběstačnost ČR. Podle prvních propočtů může příští rok pokles ploch tuzemské zeleniny dosáhnout až 15 %.

Podobné problémy hlásí také chovatelé drůbeže a prasat. „Cena jatečních kuřat je 30 let téměř stejná, zvyšují se pouze výrobní náklady,“ říká Vlastislav Klaška tajemník Českomoravské drůbežářské unie.

Starosti tuzemským zemědělcům a potravinářům přidělávají také obchodní řetězce, které v této nelehké době zneužívají svého výrazného postavení na maloobchodním trhu s potravinami. Řetězce tlačí dodavatele k dodávkám za stále nižší výkupní ceny. „Takováto situace je dlouhodobě neudržitelná. Dodavatelé jsou často tlačeni k ceně pod hranicí rentability. Tento tlak na snižování ceny často stojí za nahrazováním českých výrobků levnějšími výrobky dovozovými s nižší kvalitou, u kterých často neprobíhá tak přísný dozor kontrolních orgánů jako u zboží tuzemského,“ uvedl prezident komory Doležal.

Zdroj informací

Datum