73 dobrovolníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT pomáhá školám a žákům se vzdálenou výukou

Online doučování v matematice a dalších předmětech, konzultace rodinám i správcům školních sítí, zajištění workshopů a počítačového vybavení – to jsou konkrétní formy pomoci, které dobrovolníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) zajišťují pro školy a jejich žáky v době koronavirové epidemie. K dispozici pro praktickou výuku středoškoláků z domova je rovněž inovativní přístroj LEO.

Celkem 73 studentů a pedagogů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se v době epidemiologických omezení a související vzdálené výuky rozhodlo pomoci základním a středním školám a nabídlo svou pomoc ve formě doučování, poskytování výukového obsahu či darování počítačového vybavení. Fakulta prostřednictvím projektů APIV B a SYPO, zřizovaných Národním pedagogickým institutem ČR, a v úzkém kontaktu s organizací Člověk v tísni a Asociací ředitelů základních škol řeší, aby pomoc doputovala ke konkrétnímu žákovi či žákyni. Fakulta elektrotechnická ČVUT je první nepedagogickou fakultou, která se do těchto projektů zapojila.

„Jsme si vědomi toho, že už první vlna koronavirové epidemie výrazně ztížila přístup ke vzdělávání řádově pětině žáků. Co se týče online doučování, školám a rodinám v nouzi v době vzdálené výuky vychází vstříc 42 našich dobrovolníků. V současné chvíli se již 16 z nich zapojilo do online doučování žáků na druhém stupni základních škol především v matematice a pro dalších 26 aktuálně hledáme vhodného žáka,“ uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. „Nejde o jednorázovou záležitost, dobrovolníci budou svoje žáky doprovázet minimálně do konce roku tak, aby efekt byl dlouhodobý a mohl se projevit na znalostech žáků. Těší mě, že si takové množství našich studentů a pedagogů našlo čas v nelehkých časech na dobrovolnickou činnost v tomto rozsahu,“ dodává prof. Petr Páta.

Studentka FEL Anna Glöcknerová doučuje matematiku Sophii ze 7. třídy základní školy v Brně. „Sophiin hlavní problém jsou mezery v učivu po přestupu na novou školu. Při doučování se velmi snaží a rodiče ji v tom podporují,“ uvádí dobrovolnice, která si velmi pochvaluje komunikaci s matkou žákyně. Doučování probíhá dvakrát týdně přes Skype a Anna Glöcknerová se na něj připravuje převážně po obsahové stránce.

Student FEL Milan Chvalina se zapojil do doučování na základní škole ve Štětí, kterou sám dříve navštěvoval. Doučuje jednou týdně z matematiky dvě žákyně z 9. třídy, se kterými má společný chat, délka výuky je hodinu a půl. „Dívky jsou velmi motivované, protože chtějí uspět u přijímacích zkoušek na střední školu. Pracujeme na odstranění neznalostí, mimo jiné v oblasti úprav výrazů,“ říká dobrovolník, který se na doučování nemusí zvlášť připravovat, pouze dopředu projde příklady, které chce s dívkami probrat, a současně je i vyřeší, aby měl přehled o postupu. „Dívky poté dostanou úkol z cvičebnice, který se mnou mohou během týdne kdykoli konzultovat. Naší platformou je Messenger a Google Meet a vše zatím funguje, jak má,“ shrnuje svou dosavadní pozitivní zkušenost Milan Chvalina.

Dobrovolníci mohou nejen doučit, ale i ovlivnit budoucí směřování žáků

Tereza Škachová, která v Národním pedagogickém institutu koordinuje činnost dobrovolníků z řad vysokoškolských studentů v iniciativě doučování žáků ZŠ, zapojení studentů a učitelů z FEL přivítala. „Mile nás překvapila již účast na online workshopu, který jsme pro dobrovolníky s kolegyněmi z Člověka v tísni v druhé polovině října uspořádaly. Studenti z FEL jsou excelentní v matematice, fyzice či informatice, ale na rozdíl od studentů pedagogických fakult nemají znalosti z didaktiky těchto předmětů na základních školách, proto většina dotazů směřovala tímto směrem. Bylo z toho zřejmé, že se chtějí předem připravit na to, aby jejich doučování bylo pro žáky zajímavé a inspirovalo je k dalšímu studiu.“

Podle Terezy Škachové je po doučování právě těchto exaktních předmětů ze strany škol velká poptávka a dobrovolníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze mohou přispět u desítek žáků k tomu, že distanční výuka si nevybere až takovou daň na jejich znalostech. Benefity ze vzájemného kontaktu vysokoškolských studentů či akademických pedagogů s žáky z druhého stupně základních škol mohou být ovšem širší: často se jedná o děti z méně podnětného prostředí, které ve svém okolí postrádají pozitivní příklady. Několikaměsíční kontakt úspěšného doučujícího s méně motivovaným žákem, ke kterému by jinak třeba ani nedošlo, může nastartovat hlubší proměnu a rozvoj dětí v době, kdy se rozhoduje o jejich budoucím zaměření.

Další formy pomoci školám – konzultace, zajištění workshopů a počítačového vybavení

Na dobrovolníky z FEL se mohou prostřednictvím škol obrátit také rodiny, jejichž technologie pro vzdálenou výuku nefungují tak, jak mají. „Podle informací z terénu stále existuje řada dětí, které mají technický problém připojit se k online výuce z domova. Ať už je problém jakýkoli, rodiny jej mohou diskutovat s našimi dobrovolníky. U této nabídky softwarové podpory a vzdálených konzultací se nám zatím nedaří dostat tuto informaci k rodinám, které by ji ocenily,“ říká děkan Petr Páta, který doporučuje rodinám, které by o tuto službu měly zájem, aby se zaregistrovaly přímo prostřednictvím formuláře zde.

S pomocí ze strany Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze mohou rovněž počítat i základní a střední školy, jejichž správci počítačové infrastruktury čelí problémům se zajištěním online výuky či omezenými lidskými zdroji. K dispozici pro konzultace je jim opět na bázi dobrovolnosti 7 odborníků z Fakulty elektrotechnické.

Učitelé, kteří chtějí zpestřit výuku, mohou sáhnout po online workshopu či přednášce, které nabídlo 9 dobrovolníků. Témata jsou různorodá – od MS Office a jeho efektivního využití v online výuce přes programování v Pythonu až po návod na vytvoření jednoduchého webu.

Patnáct dobrovolníků se rozhodlo darovat své počítačové vybavení, vedle PC například monitory či webové kamery, které najdou uplatnění zejména v rodinách. Notebooky už pomáhají či budou v nejbližší době pomáhat žákům v Lázních Bělohrad, Medlově či ve Zlíně. Již v září přitom Fakulta elektrotechnická darovala bezmála 60 monitorů a dalšího počítačového příslušenství organizátorům dobročinného projektu pro rodiny v nouzi Počítače dětem, který probíhá pod záštitou Nadačního fondu IT People. Přístroje již aktuálně pomáhají studovat dětem z domova a technika tak přispívá ke zvyšování počítačové gramotnosti a ke kreativním činnostem.

Laboratorní přístroj LEO umožňuje praktickou výuku středoškoláků z domova

V době koronavirových omezení není možné provádět praktickou výuku v oblasti elektroniky na dálku tradičním způsobem kvůli nedostupnosti laboratoří vybavených specializovanými přístroji.

„Vzhledem k tomu, že praktická část výuky má nezastupitelnou úlohu, tým laboratoře videometrie katedry měření na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinul inovativní přístroj LEO (Little Embedded Oscilloscope). Přístroj lze využít jako osciloskop, voltmetr, funkční generátor, stejnosměrný zdroj, generátor impulsů, čítač či logický analyzátor,“ uvedl prof. Jan Holub, vedoucí katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Vedle středoškolských studentů, kterým laboratorní přístroj LEO umožňuje nejen získávat praktické zkušenosti, ale i experimentálně v bezpečí domova ověřovat teoretické poznatky, jej ocení i nadšenci – makeři. Díky němu si budou moci hrát a tvořit fascinující technická zařízení a aplikace. Kromě experimentů v elektronice, senzorové technice či elektrotechnice najde LEO využití i ve fyzice, biomedicínském inženýrství a podobných oborech. Jeho ovládání je přitom velmi jednoduché a intuitivní.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.

ČVUT

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“.

V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě.