SOCR ČR: Povinný podíl českých potravin na pultech poškodí zákazníky

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) varuje před schválením novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích týkající se povinného a průběžně rostoucího podílu českých potravin nabízených v obchodech. Pozměňující návrh poslankyně M. Balaštíkové z hnutí ANO zdraží, a navíc zásadně omezí nabídku potravin tuzemským zákazníkům. Poslanci si musí uvědomit, že sortiment, jakými jsou třeba kojenecké příkrmy, se v České republice vůbec nevyrábí. Ovoce a zeleninu jsou tuzemští pěstitelé schopni dodávat na trh pouze několik měsíců v roce, zásoby domácího vepřového masa vystačí do půlky června. Spotřebitel se nesmí stát obětí lobbystických tlaků velkých zemědělských a potravinářských koncernů.

„Návrhy týkající se povinného zavedení 85 % českých potravin na pultech obchodů považuji za absurdní. V situaci, kdy je Česka republika v řadě klíčových potravin soběstačná jen na 30 až 40 %, jsou navíc nebezpečné. Povedou k tomu, že spoustu produktů na pultech českých obchodů už spotřebitel nenalezne, a za ty, co zůstanou, zaplatí výrazně víc. Jsem zvědavý, jak předkladatelé domysleli třeba fakt, že více než 90 % uzenin vyráběných u nás nesplňuje parametry označení ,česká potravina‘. Vepřovým masem jsme schopni český trh zásobovat maximálně do půlky června a třeba ikonické Znojemské okurky nebo Olomoucké tvarůžky také nejsou českou potravinou. Zajímalo by mě, jak se pod tíhou těchto faktů dokáže poslankyně Balaštíková podívat do očí svých voličů, jejichž zájmy hází přes palubu?“ ptá se Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.

Veškeré plodiny (namátkou rýže, mnohé luštěniny, káva, kakao, čokoláda či koření), které u nás principiálně nelze pěstovat a které jsou nedílnou součástí finálních produktů, budou mít vliv na požadované procento. Výrobci v současnosti nejsou schopni garantovat po celý rok potřebné procento surovin z domácí produkce, takže třeba naprostá většina uzenin tuzemských výrobců nebude splňovat požadavky na „českou potravinu“. V portfoliu mnoha tuzemských velkých potravinářských firem není aktuálně ani jeden produkt, který splňuje definici „české potraviny“ podle zákona. A to jich má být v roce 2027 na pultech domácích obchodů až 85 % ze všech.

„Postiženým bude pouze zákazník. Dojde k dramatickému snížení výběru. Tam, kde mají zákazníci výběr třeba z deseti druhů, budou mít najednou jen dva nebo tři. Zvýší se ceny potravin se všemi důsledky pro nakupující, přičemž půjde pouze o zbytečné nalití jejich peněz do kapes vlastníků velkých českých zemědělských a potravinářských koncernů. Právě těch, které dnes nejsou schopné konkurence a jedou jen ze setrvačnosti. Potom, jak jim evidentně přestaly stačit finance z dotací, potřebovaly najít další zdroje k nafouknutí zisků. Je skutečně strašidelné, že na to plánují zneužít peněženky občanů. To, že jde zároveň o voliče, není pro autory návrhu evidentně podstatné,“ zdůraznil T. Prouza s tím, že návrh navíc odporuje pravidlům vnitřního trhu Evropské unie.

Nutnost mít přístup k potravinám z maximálního počtu zdrojů prokázala i doznívající koronavirová krize. Nákupní paniku a raketový nárůst poptávky dokázaly obchody pokrýt právě díky tomu, že mají navázané vztahy s maximálním počtem dodavatelů, přičemž výpadek jednoho dokážou nahradit dalšími. Dostupnost českých potravin je proto nutné řešit systémově, žádný zákon totiž občany nasytit nedokáže. To může pouze efektivně fungující zemědělství, potravinářství a obchod.

„Vítáme navýšení národních programů na podporu domácích výrobců masa, ovoce i zeleniny tak, aby došlo ke zvýšení produkce i její konkurenceschopnosti. Cílená podpora produkce domácích producentů je jediná efektivní cesta a věříme, že ministerstvo zemědělství bude v těchto programech i nadále pokračovat a zlepšovat je, aby byly skutečně účinné. Samotné obchodní řetězce přitom v předchozích letech uspořádaly a zafinancovaly stovky projektů k podpoře domácí spotřeby a investovaly do nich bezmála miliardu korun,“ zakončil T. Prouza.