KoroNERV-20 navrhuje opatření na snížení rostoucí nezaměstnanosti

KoroNERV-20 navrhuje opatření na snížení rostoucí nezaměstnanosti

Koronavirová krize připravila o práci už téměř 31 tisíc lidí. Jen za první květnový týden se na úřady práce přihlásilo skoro 4 tisíce uchazečů. Nezaměstnanost v ČR tak stoupá ke 3,5 procentům. „Ta čísla navíc ještě výrazněji porostou s odstupem času. Ke konci letošního roku se míra nezaměstnanosti a počet nezaměstnaných mohou zdvojnásobit,“ varuje ekonomka Helena Horská, jedna z členek občanské iniciativy KoroNERV-20, která ke zmírnění těchto problémů navrhuje několik opatření. „Aktivní role úřadů práce při hledání a zprostředkování práce a zacílená migrační politika mohou pomoct zejména v zemědělství,“ říká ekonom Radim Dohnal, její kolega ze skupiny KoroNERV-20.

Pandemie Covid-19 pracovní trh v ČR ochromila. Přes 420 tisíc osob nechodí do práce ani nepracuje z domova. Více než 160 tisíc je kvůli zavřeným školám a školkám doma s dětmi na ošetřovném. Firmám, které nemusely zavřít provoz a přes protivirová opatření drží výrobu v provozu, chybí zaměstnanci. Na druhé straně mnoho firem muselo uzavřít své provozy, nebo jim došly zakázky a musí propouštět. „Předkrizový boj za vyšší mzdy se obratem mění na boj o pracovní místo,“ glosuje dění Helena Horská. „Právě proto musíme pomoct ekonomice a trhu práce, aby se co nejvíce zkrátil nadále trvající nabídkový šok,“ doplnil ji Radim Dohnal.

Spolu s dalšími předními ekonomy z KoroNERV-20 si myslí, že by v tuto chvíli měly přispět ke zlepšení situace zejména úřady práce. „Vedle standardní agendy by měly registrovat nezaměstnané a propojovat osoby hledajících práci s firmami, kterým naopak zaměstnanci chybí. A to cíleně dle schopností a možností uchazeče a zároveň požadavků zaměstnavatele. Zcela novou příležitostí je zprostředkování sdílení zaměstnanců s jejich souhlasem po vzoru soukromé iniciativy firem a Svazu průmyslu a dopravy pod názvem Spojujeme Česko,“ uvedla Helena Horská.

1.Úřady práce v ČR

Současný stav

  • Kovidová krize odhalila zásadní nedostatky digitalizace a slabiny zastaralého přístupu úřadů práce (ÚP), které při styku s občany dosud fungovaly zejména jako agentura pro výplatu podpor v nezaměstnanosti, tedy apriori jako koncept nedůvěry, mnohočetné kontroly a byrokracie.
  • V rámci EU nekoordinovaná omezení pohybu osob přes hranice státu zkomplikovala a připravila mnohé české občany – pendlery – o práci v zahraničí a tedy i o stálý příjem. Velké problémy to také způsobilo podnikům, které před krizí čelily nedostatku pracovníků v Česku a zaměstnávaly zahraniční pracovníky.

Návrhy řešení

  • V takto krizové době plné nejistoty je třeba žádosti automaticky posuzovat jako správné Jde hlavně o rychlost. Kontrolovat by se měly následně s případnou standardní sankcí.
  • Novou rolí ÚP by mělo být propojování nejen uchazeče o zaměstnání a zaměstnavatele, ale i zaměstnavatelů navzájem. Potřeba sdílení a výměny zaměstnanců a nečinnost ÚP vedla k iniciativě podnikatelů, kteří převzali roli zprostředkovatelů a sdílí nevyužité pracovníky s jejich souhlasem. ÚP by takto měly další část informací z trhu práce. Tuto funkci (právo zaměstnance, povinnost zaměstnavatele a servis ÚP) navrhujeme vložit do novely Zákoníku práce.
  • V zájmu co nejaktuálnějších dat a sledování změn na trhu práce by měl být standardně a transparentním způsobem zveřejňován týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Funguje to tak skvěle například v USA. „Akademická i podnikatelská sféra by tento krok k větší transparentnosti velmi ocenila,“ domnívá se Helena Horská.

2.Trh práce a EU

Současný stav

• Členské státy a evropské instituce dosud nevyžadují koordinaci omezení pohybu osob. To vede k častým a na mikro úrovni kritickým nedostatkům agenturních zaměstnanců v pohraničí, ale také až 100 km od hranic. K poptávkovému šoku (čeští pendleři do Německa a Rakouska) tak ČR přidává zřejmě zbytečně prodlužovaný šok nabídkový (polští agenturní zaměstnanci do ČR, nebo ukrajinští dělníci do zemědělství v ČR).

• Neexistuje koordinovaná politika otevírání pracovních trhů pro osoby ze zemí mimo EU (hlavně Ukrajina, Moldávie) ale i z Rumunska. Země s funkční hospodářskou politikou si takové zaměstnance dovezly leteckým mostem, nebo autobusovým tranzitem mimo území ČR.

Návrhy řešení

• Dlouhodobým řešením by měl být jednotný koordinovaný přístup k agenturním i pendlujícím zaměstnancům uvnitř EU a jednotná pravidla pro osoby ze zemí mimo EU, aby v krizové době silné státy nevyužily snadnějších možností dopravy v kombinaci s vyšší mzdou k dojednání podmínek v zemi původu.

• Okamžitým řešením by měla být relativně snadná politika pracovních víz pro vstup do ČR (navrhujeme na 6 až 12 měsíců). Stát musí umožnit a zajistit také snadnou cestu zpět (zejména po skončení sezonních prací v zemědělství). Lze doplnit příspěvkem státu na vycestování zaměstnanců zpět do vlasti, aby tu cizinci nezůstávali bez příjmu a nebyli tak například náchylní k trestné činnosti.

3.Zákoník práce

Současný stav

  • V této nejisté době je žádoucí, aby byli zaměstnanci maximálně chráněni od ukvapeného propouštění. Proto stát dotuje mzdy přes Antivirus.

Doporučení pro zbytek roku („daňová podlaha“)

  • Po skončení úvodního šoku (pravděpodobně konec 3. kvartálu 2020) by mělo dojít k rozvolnění zákoníku práce, podpoře částečných úvazků a sdílených pracovních míst, aby se práce rychleji alokovala do perspektivních oborů, na úkor méně perspektivních s nízkou přidanou hodnotou
  • Doporučujeme také navýšení limitů počtu hodin ročně pro DPP a DPČ a také limity pro neodvádění odvodů. Nyní je DPČ 20 hodin týdně a DPP 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Navrhujeme tyto limity dočasně zdvojnásobit. „U DPP aktuálně nejsou odvody pro příjmy do 10 tis Kč měsíčně. Navýšení limitu na 15 tisíc korun tak sice připravíme stát o odvody, ale tuto ohroženou skupinu bonifikujeme za aktivitu. Rostoucí nezaměstnanost současně s nějakou transformací odvětví služeb povede dost možná k větší poptávce po menších úvazcích. Takto bychom těmto ohroženým pomohli,“ dodává Radim Dohnal.

O KoroNERV-20

KoroNERV-20 vznikl jako svépomocná neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem je zmenšit dopady pandemie Covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma a pro bono.

Poznatky a výstupy z diskusí uplatňují jednotliví členové buď přímo v rámci své profesionální či občanské činnosti, v různých oficiálních poradních sborech nebo je zasílají přímo kompetentním členům vlády ČR a dalším orgánům. KoroNERV-20 může také publikovat zprávy, jako je tato.

Zdroj informací

KoroNERV-20 a NejBusiness.cz

Datum

11. května 2020



Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.5806 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál