1300 mrtvých srnců na silnicích

Počet kolizí motorových vozidel se zvířaty dlouhodobě roste. Jen od července 2019 se počty sražených srnců vyšplhaly nad 1300 kusů, Centrum dopravního výzkumu eviduje také stovky případu střetu s divočáky. „Riziko vzniku takové škodní události se dále zvyšuje na podzim, za snížené viditelnosti způsobené mlhou, šerem, deštěm a také díky přirozené migraci zvířat,“ vysvětluje Ladislav Bělina, produktový ředitel Slavia pojišťovny.

Pravděpodobnost kolize narůstá, škody rostou

Se situací, kdy z porostu, příkopu nebo z jiného místa mimo vozovku nenadále vstoupilo zvíře do silnice, se setkalo více než 50 % řidičů. V říjnu nastává u vysoké zvěře období páření, které je typické zejména zvýšeným pohybem srnců, často po komunikacích v nepřehledných lesních úsecích. „Podle záznamů Centra dopravního výzkumu došlo v roce 2018 k 12 871 nehodám s lesní zvěří a domácím zvířectvem, což je nejvíce v historii České republiky. Od roku 2010 počet těchto nehod každoročně narůstá a letošní prognóza je opět nepříznivá,“ říká Ladislav Bělina.

Pojištění škody způsobené střetem se zvěří přitom bývá často opomíjeno. „Průměrná škoda,
kterou způsobí srážka se zvířetem, dosahuje podle dlouhodobých statistik přibližně 30 tisíc korun, výjimkou však nejsou ani škody několikanásobně vyšší. Majitelé dražších automobilů
mohou čelit škodám i v řádech stovek tisíců korun,“ upozorňuje Bělina.

Povinné ručení nestačí

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, běžné „povinné
ručení“, považuje nemalá část nesprávně informované veřejnosti za dostatečné řešení pro případ vzniku škody při nehodách způsobených střetem se zvířaty. „Tak to ale není. Zvíře nelze z pohledu legislativy považovat za účastníka silničního provozu, ani za třetí osobu v právním slova smyslu. Proto je nutné mít sjednáno takové pojištění, které pamatuje právě na náhradu škody plynoucí ze střetu se zvířaty, bez něj pojišťovny náklady na opravu neuhradí,“ varuje Ladislav Bělina.

Pozor na pytlačení z neznalosti

Při dopravní nehodě, po které se na místě kromě poškozených částí vozidla vyskytuje i mrtvé zvíře, se mnozí, často i kvalitně pojištění řidiči, nechají zlákat představou nenákladných zvěřinových hodů. Tím však mohou snadno, byť z nevědomosti, naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu pytláctví. Mrtvé zvíře naloží do auta, pořídí fotodokumentaci škod, ale k nehodě nepřivolají policii. „Je nutné jasně říci, že uvedené konání je v tomto případě považováno naším právním systémem za pytláctví. Uhynulé zvíře není vaším majetkem, podle práva patří provozovateli dotyčné honitby, na které se nehoda stala. Počet případů, kdy se překvapený účastník nehody následně diví, že skončil před soudem, je překvapivě vysoký,“ uvádí Ladislav Bělina.

Pořiďte fotodokumentaci na místě

Pokud již došlo k nehodě a sražení zvířete bez zranění osob, oblékněte si reflexní vestu, označte místo nehody výstražným trojúhelníkem a přivolejte policii. Ta následně kontaktuje myslivce, kteří se postarají o odvoz zvířete, a sepíše protokol pro pojišťovnu. „Přímo z místa nehody kontaktujte také linku asistenčních služeb vaší pojišťovny, operátor vám poradí, jak dále postupovat. Dále je vhodné pořídit vlastní fotodokumentaci škody, místo nehody a poškození vozu je ideální vyfotit z několika úhlů. Kvalitní fotodokumentace, v případě Slavia pojišťovny nejlépe přes naši mobilní aplikaci, pomůže urychlit proces likvidace,“ dodává Ladislav Bělina.