Nezaměstnanost v září vzrostla o 0,1 p.b.

Nezaměstnanost v září vzrostla o 0,1 p.b.

Úřad práce ČR evidoval k 30. 9. 2022 celkem 256 380 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 4 627 více než v předchozím měsíci a o 5 762 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,5 %. To je o 0,1 p. b. více než v srpnu a na stejné úrovni jako před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za srpen) druhá nejnižší v celé EU, a to 2,6 % (průměr EU 6 %).

„Je dobrou zprávou, že míra nezaměstnanosti se v České republice zásadním způsobem nezvedá. Naopak se dlouhodobě pohybuje na velmi nízké úrovni. Platí, že počet nezaměstnaných u nás patří mezi vůbec nejnižší v celé Evropské unii. Realita na tuzemském trhu práce tak ukazuje, že každý, kdo chce, si práci může najít. A to je v současnosti naprosto klíčová jistota. Nejde ale o samozřejmost. Velké poděkování proto patří všem zaměstnavatelům, kteří lidem práci dávají,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Trh práce ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. V některých regionech nadále trvá, i přes počínající útlum sezónních činností, zájem o sezónní pracovníky v oblastech jako je např. stavebnictví, zemědělství, lesnictví nebo třeba potravinářská výroba a obchod.

„Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se začínají projevovat obavy z dopadů vysokých cen energií. Svědčí o tom i meziměsíční a meziroční pokles počtu volných hlášených volných pracovních míst. K oživení došlo v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání.  A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila,“ shrnuje generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

V následujících měsících nezaměstnanost může stagnovat nebo začne mírně růst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání z řad občanů Ukrajiny, aktuální epidemické situace a už zmíněných dopadů energetické krize na zaměstnavatele.

Ukrajina

Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce září práci celkem 131 704 osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou (zhruba ¾ - 92 779 - z nich jsou ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR 88 909 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (14 819 osob) a Plzeňském kraji (12 560 osob) a dále v Praze (9 645 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.

Ke konci předchozího měsíce bylo v evidenci ÚP ČR celkem 13 470 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (srpen 11 319 osob). Podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1 839 osob, srpen 2 945 osob) nebo uchazeči (11 631 osob, srpen 8 374 osob) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny tvořili 4,5 % (srpen 3,3 %).
Od vypuknutí krize na Ukrajině se do 30. 9. 2022 zaevidovalo na ÚP ČR 24 635 (srpen 20 379 osob) cizinců pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Právě jazyková bariéra je totiž jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí. Kurz češtiny v rámci rekvalifikací dosud zahájilo 992 osob.

ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i zaměstnavatelům, u kterých občané Ukrajiny už pracují. A to prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II.

„Mnohé další kurzy pořádají i neziskové organizace a zájemci mohou využít také formu online jazykového vzdělávání. Pokud jde o kurzy odborného zaměření, v případě cizinců může být překážkou pro jejich úspěšné absolvování právě neznalost jazyka. Občané Ukrajiny pod dočasnou ochranou nejčastěji nastupují do kurzů určených pro pracovníky v sociálních službách, pro sanitáře a svářeče,“ doplňuje Viktor Najmon.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v září v Ústeckém kraji (5,3 %) a Moravskoslezském kraji (4,9 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Pardubickém kraji (2,5 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob poklesl oproti září 2021 o 0,5 p. b. na 4 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,5 %), Pelhřimov a Praha-západ (1,8 %), Rychnov nad Kněžnou a Benešov (1,9 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,3 %), Most (6,7 %), Chomutov (6,2 %) a Bruntál (5,7 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 55,9 % ženy, což představuje 143 359 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl o 0,1 p. b. na 3 %, u žen zůstal na 4 %.

V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 36 288 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,2 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé pro ně nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 11 963 volných pracovních míst.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v září 42,9 roku, loni to bylo 42,8 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám. V meziročním srovnání vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let i v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 0,4 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 955 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 30. 9. 2022 celkem 93 886 a tvořili 36,6 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 5 780) a uchazečů se střední školou (o 3 661). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci září bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 74 735.

Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 15 490 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to více o 5 070, meziročně pak méně o 525 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6 % (srpen 2022 – 4,1 %, září 2021 – 6,1 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci září v evidenci ÚP ČR 11 780 absolventů. V evidenci se objevují nejčastěji absolventi učilišť a středních škol, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník) a podnikání. Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských fakult a skupiny oborů informační a komunikační technologie (ICT), a dále absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů, a skupiny oborů zdravotnictví.

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V září 2022 poklesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 5,4 p. b. na 29,5 %, tedy celkem na 75 524 osob. Průměrná délka evidence se ve srovnání se srpnem zkrátila o 13 dnů na 482.

Noví a umístění uchazeči o zaměstnání

Během září se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 49 340 lidí. To je meziměsíčně více o 7 016 osob a meziročně více o 6 405 uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (6 365) a Středočeský kraj (6 165). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1 596). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (4 973) a nejméně v okrese Rokycany (199). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu, vzdělávání, z oblasti veřejné správy, velkoobchodu, výroby kovových konstrukcí, zdravotní péče nebo výroby potravinářských výrobků.

Naopak z evidence odešlo celkem 44 713 uchazečů, tj. o 13 436 osob více než v předchozím měsíci a o 3 969 osob méně než v září 2021. Novou práci získalo 30 353 lidí, nejčastěji jako pracovníci v oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, v oblasti zdravotní péče, veřejné správy, výroby kovových konstrukcí, potravinářských výrobků, strojů a zařízení nebo v oblasti stravování a pohostinství.

Podpora v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v září 74 566 osob, což představuje 29,1 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně poklesl o 391 osob.

Uchazeči v průměru pobírali 9 950 Kč měsíčně (září 2021 – 9 289 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo 16 116 (21,6 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 21 488 Kč, pak ÚP ČR vyplácel 3 513 (4,7 %) uchazečům o zaměstnání.

V září vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 883 014 874 Kč (srpen 813 747 tis. Kč, červenec 725 017 tis. Kč).

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 306 098 volných pracovních míst, o 6 229 méně než v srpnu a o 51 813 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání. U přibližně 71,7 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 71,7 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo montážní dělníky mechanických zařízení a kuchaře. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (74 541 míst) a ve Středočeském kraji (57 602 míst).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé celkem 18 891 nových volných pracovních míst, což je o 25 928 méně než ve stejnou dobu loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 1 759 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 26 879 volných pracovních míst.

Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti

Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím příspěvků v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil k 30. 9. 2022 celkem 13 170 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 5 667 lidí. Zaměstnání získalo také 3 019 uchazečů díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM). Pro 7 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 671 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání. V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na dojížďku. Touto cestou podpořil ÚP ČR ke konci září celkem 230 lidí. Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci předchozího měsíce takto podpořil 432 OZP.

Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 30. 9. 2022 se jich účastnilo 1 783 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti, počítačové kurzy. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.

Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 396 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 608) a v Moravskoslezském (1 029) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 898 klientů.

Zdroj informací

Úřad práce ČR a NejBusiness.cz

Datum

10. října 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.154 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál