SP ČR: 13 zbytečných povinností zaměstnavatelů

Zrušit pracovnělékařské prohlídky u zaměstnanců v první kategorii, změnit problematiku odvádění DPH u darů nebo již nevyžadovat písemný rozvrh čerpání dovolené. To jsou jen některé úpravy, kterými Svaz průmyslu a dopravy ČR navrhuje zmírnit administrativní zátěž firem a podnikatelů. Ta je v Česku mnohdy neúměrně vysoká, některé povinnosti pro zaměstnavatele jsou dokonce až absurdní. Svaz průmyslu 13 konkrétních návrhů na zjednodušení předal i ministrovi pro legislativu Michalovi Šalomounovi.

Řada tuzemských podniků následující situaci bohužel dobře zná. Firma se rozhodne poskytnout věcný dar humanitární organizaci, která jej využije v České republice. V praxi se jí ale někdy spíše vyplatí konkrétní produkt raději zničit, než aby ho darovala a vykonala tím obecně prospěšnou činnost. V rámci daru musí totiž podnik zaplatit DPH z ceny zboží, zatímco pokud se stejnou věc rozhodne zničit, paradoxně DPH neodvádí a může si ji odečíst z pořízení věcí na vstupu.

„Uvedená praxe firmy nemotivuje k tomu, aby ve vlastní zemi pomáhaly s obecně prospěšnou činností, která supluje státní pomoc nebo udržuje sociální smír ve společnosti. Pro firmy je tedy často jednodušší, aby například nevyužité židle nebo staré počítače zničily, než aby je poslaly na dobrou věc. Existuje sice osvobození od DPH s nárokem na odpočet v případě dodání daru prostřednictvím humanitárních organizací do třetích zemí, třeba do Afriky nebo Asie, ale tento pardon neexistuje u dodání v rámci ČR,“ vysvětluje Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz proto navrhuje uvedenou problematiku změnit, aby firmy více motivovala k darování nepotřebných věcí pro humanitární účely.

Jednou z oblastí, kde by se administrativní zatížení firem mohlo podle SP ČR také snížit, jsou pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců. U pracovníků v první kategorii, což jsou například kancelářské pozice, kde by samotná práce neměla představovat žádné riziko pro zaměstnance, je Svaz navrhuje úplně zrušit. „Tyto prohlídky firmy zbytečně zatěžují, protože v této kategorii způsobilost zaměstnance posuzuje lékař zpravidla automaticky a od stolu. Jejich zrušením by se jednoznačně snížila administrativní zátěž podniků. Zároveň nepředpokládáme, že by takový krok měl nějaké nepříznivé dopady na zdraví zaměstnanců,“ říká Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky a právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že by se touto změnou také odlehčilo velmi přetíženým poskytovatelům pracovnělékařských služeb. O zrušení prohlídek zaměstnanců v první kategorii proto Svaz již jedná s Ministerstvem zdravotnictví.

Další z absurdních povinností, kterou zaměstnavatelé v současnosti musí dodržovat a mnozí pracovníci z firem ji dobře znají, je písemný rozvrh čerpání dovolené. Ten přitom není při reálném určování dovolené v průběhu roku vůbec závazný a v praxi nepřináší žádnou výhodu zaměstnavateli, zaměstnancům ani odborům. Jde o historické ustanovení, které firmy pouze administrativně zatěžuje. Svaz průmyslu a dopravy proto usiluje o jeho úplné zrušení.

Zástupci zaměstnavatelů by rádi zjednodušili i každoroční podepisování takzvaného růžového papíru, tedy prohlášení poplatníka k dani z příjmu. „Pro mzdové účetní to znamená každoroční uhánění zaměstnanců, aby podepsali prohlášení. U většiny pracovníků přitom nedochází ke změně již uvedených údajů. Řešením by podle nás proto bylo podepsání při nástupu do zaměstnání a pak jen v případě, že dojde ke změně, ať už třeba narození dítěte, ztrátě zaměstnání u manžela nebo manželky nebo invaliditě,“ vysvětluje Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky a právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu navrhuje zmírnit administrativní zátěž firem v řadě dalších oblastí. „Připravili jsme 13 konkrétních návrhů, které jsme předali i ministrovi pro legislativu Michalovi Šalomounovi. Tím ale nekončíme. Dlouhodobě chceme, aby se stát alespoň přiblížil k anglosaskému pravidlu ‘za každou nově zavedenou povinnost dvě zruš’. To se zatím nedaří, změť nařízení pro podnikatele je obrovská a trpí tím hlavně menší a střední firmy. Proto jsme připraveni dál přicházet s podobnými návrhy,” říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Další návrhy SP ČR na ulehčení podnikatelům:

• Zrušit koncesionářský poplatek za televize, které firmám slouží výhradně k průmyslovým účelům, například sledování procesu výroby, a nepřijímají televizní signál. V případě, že má podnik takových obrazovek několik desítek, jde o zbytečnou finanční zátěž.

• Pro právnické nebo fyzické osoby podnikající mimo gastronomii zrušit povinnost zajistit v provozovně místa pro oddělené soustřeďování biologického odpadu vznikajícího jejich zaměstnancům. Tato povinnost je smysluplná a efektivní pouze u podniků typu restaurace, bistro, rychlé občerstvení apod.

• Změnit nařízení o povinném vykazování údajů o množství elektřiny spotřebované pro dobíjení služebních vozidel. Dle zákona momentálně musí i malé firmy a OSVČ evidovat i neveřejné dobíjecí stanice, údaje o množství spotřebované elektřiny se navíc hlásí za každou dobíjecí stanici zvlášť. Tato povinnost se týká například i autosalonů, které mají dobíječky jen pro demonstraci zákazníkům.

• Zjednodušit zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Pokud například pracovník ze země mimo Evropskou unii v průběhu zaměstnání u jednoho zaměstnavatele profesně roste a změní se mu tak klasifikace CZ-ISCO, musí mu zaměstnavatel správně ukončit pracovní poměr, sjednat novou pracovní smlouvu na nové ISCO a vydržet 30 dnů, než proběhne test trhu práce. SP ČR navrhuje situaci řešit změnovým formulářem bez ukončení pracovního poměru.

• Podávat měsíční hlášení okresní správě sociálního zabezpečení po jednotlivých zaměstnancích. ČSSZ by získalo přehled o vyměřovacích základech a vyloučených dobách měsíčně a firmám by odpadlo zasílání příloh k nemocenským a zasílání evidenčních listů ročně. Údaje by mohly díky propojení systémů čerpat i úřady práce kvůli přídavkům na děti a sociálním příspěvkům, což nyní musí firmy dokládat zvlášť.

• Zrušit absurdní povinnost zasílání hlášení ČSSZ o ukončení pracovní neschopnosti zaměstnance, u kterého došlo k ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel tyto údaje o zaměstnanci, který byl odhlášen z pojištění, nedostává. Navíc v době e-neschopenek zpráva o ukončení pracovní neschopnosti zaměstnavatelům přichází přímo z databáze ČSSZ.

• Upravit přihlašování zaměstnavatele na ČSSZ. S prvním zaměstnancem se musí firma přihlásit jako zaměstnavatel do databáze ČSSZ, pokud zaměstnance nemá, musí se ihned odhlásit. Pokud se např. podnik specializuje na sezónní práce a nabírá zaměstnance pouze na ohraničené časové období, musí se opakovaně přihlašovat a odhlašovat z evidence. SP ČR navrhuje umožnit např. roční setrvání v databázi i firmě bez zaměstnanců.

• Sjednocení formulářů pro bankovní sektor pro potvrzení příjmů a dalších údajů. Banky vyžadují po personalistech často neadekvátní údaje. Zaměstnanec disponuje pracovní smlouvou, mzdovým výměrem nebo smlouvou o odměňování, měsíčním přehledem o výpočtu mzdy. Každoročně je mu předáván evidenční list důchodového pojištění, kde jsou veškeré jeho roční příjmy. Bankám by mohly stačit dokumenty, které firmy dokládají např. v případech potvrzení pro státní instituce.

• Sjednocení označování odpadu. Firmy mají povinnost ze zákona ohlašovat nakládání s odpady a vést si průběžnou evidenci, kterou reportují MŽP a ČSÚ. Každá instituce přitom odpady označuje jinak. SP ČR požaduje sjednocení, např. použitím stejných katalogových čísel odpadů a stejných kódů pro nakládání s odpady a pro způsob jejich vzniku.