Jaromír Gec: Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK

Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.

Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomohly rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 137,2 mld. CZK souvisel zejména s vyšším výběrem DPH, ale také s inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, DPPO, DPFO a spotřebních daní. Meziročně naopak poklesly příjmy z rozpočtů EU (o 8,3 mld. CZK na 118 mld. CZK), když se podařilo vyčerpat pouze 58,5 % celoročního plánu.

Zvýšení výdajů (meziročně o 77,9 mld. CZK) bylo spojeno především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i obsluhou státního dluhu. O 75,7 mld. CZK více bylo meziročně vynaloženo na sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly loni třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 57,6 mld. CZK. V sociální oblasti stejným směrem působilo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Do plnění rozpočtu se projevilo i zavedení tzv. úsporného tarifu včetně odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie. Výdaje na obsluhu státního dluhu loni spolkly 49,7 mld. CZK, tedy meziročně o 7,5 mld. CZK více. Mírný meziroční nárůst nastal u kapitálových výdajů (+9,7 mld. CZK), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Dodatečné výdaje částečně kompenzovala absence pandemické pomoci, což se odrazilo na meziročně o 36,1 mld. CZK nižších transferech podnikatelům.

Letos plánuje vláda schodek státního rozpočtu ve výši 295 mld. CZK. Podle nás však existuje reálné riziko, že se veškeré výdaje na kompenzace zvýšených nákladů na energie nepodaří plně pokrýt dodatečnými daňovými příjmy a deficit tak bude ve výsledku ještě hlubší. Dynamiku daňových příjmů bude navíc oslabovat recese tuzemské ekonomiky z přelomu roku. Postupný nárůst státního dluhu si do budoucna vyžádá výrazné reformy na příjmové i výdajové straně. V tuzemských veřejných financích totiž nadále přetrvává vysoký strukturální deficit (nezávislý na pozici ekonomiky v cyklu), který by bez dalších změn měl tendenci ve 30. letech neudržitelně narůstat v souvislosti se stárnutím populace. Předpokládáme proto, že konsolidace veřejných financí by měla v prostředí rostoucích výdajů na obsluhu státního dluhu pokračovat i v dalších letech.