Martin Gürtler: Prostor pro další růst americké spotřebitelské důvěry se prozatím vyčerpal

Martin Gürtler: Prostor pro další růst americké spotřebitelské důvěry se prozatím vyčerpal

Důvěra amerických spotřebitelů se v dubnu zřejmě pohybovala poblíž zvýšených hodnot, kterých dosáhla po výrazném březnovém růstu. Optimismus v USA převládá také ve výrobním sektoru, což by měl potvrdit index richmondského Fedu. Dnes zasedá i maďarská centrální banka, změnu tamní měnové politiky však nečekáme.

 

Od maďarské centrální banky změny nečekejme

Americká spotřebitelská důvěra se podle našeho odhadu v dubnu udržela v blízkosti zvýšených hodnot, kterých dosáhla v předchozím měsíci. K jejímu dalšímu růstu však podle nás již nedošlo, naopak čekáme nepatrné snížení z 109,7 na 109,2 b. Jde především o to, že indikátor spotřebitelské důvěry od Conference Board, který bude dnes zveřejněn, se v březnu skokově zvýšil z 90,4 na již zmíněných 109,7 b. a předčil tak všechny ostatní indikátory spotřebitelského sentimentu. V tomto ohledu tak vidíme prostor pro mírnou korekci. Jak ukazuje graf na levé straně, důvěra mezi americkými spotřebiteli je zhruba na půli cesty k předkrizovým úrovním.

Dalšího zlepšení bychom se mohli dočkat v následujících měsících, a to zejména ve vztahu k dalšímu rozvolňování protiepidemických restrikcí a snižující se nezaměstnanosti. To by mělo umožnit především očkování, které v USA pokračuje rychlým tempem a aktuálně alespoň jednu dávku očkovací látky obdrželo zhruba 40 % Američanů. Zveřejněn dnes bude také indikátor důvěry v průmyslu od richmondského Fedu, který by stejně jako včera ten dallaský měl podle trhu vykázat další nárůst.

Zasedá také maďarská centrální banka, změny v nastavení tamní měnové politiky však nečekáme. Pozornost bude věnována především tomu, jak se centrální bankéři budou vyjadřovat ve vztahu k očekávanému nárůstu inflace. Prognóza maďarské centrální banky totiž pro duben a květen očekává meziroční růst spotřebitelských cen v blízkosti 5 %, což je úroveň výrazně nad horní hranou tolerančního pásma tříprocentního cíle, která činí 4 %. Významná část inflačních tlaků bude sice pocházet z meziročního růstu cen pohonných hmot a z vyšší spotřební daně na tabákové výrobky, s oživující ekonomikou se však mohou přidat poptávkové tlaky, což centrální bankéři budou na svém jednání také jistě diskutovat.

Duben byl ve znamení vyšší důvěry v růst ekonomik

Německá podnikatelská důvěra se podle indikátoru Ifo v dubnu nepatrně zvýšila z 96,6 na 96,8 bodu. Konsensus trhu však počítal s vyšším růstem až na 97,8 b. Zklamala především očekávání podnikatelů pro následujícího půl roku, která se oproti březnu mírně snížila. Je však nutné dodat, že i přes tuto korekci zůstávají němečtí podnikatelé nejoptimističtější od roku 2018 a spíše než o indikaci horšícího se ekonomického výhledu se jedná o krocení přemrštěných očekávání. Zhruba v souladu s predikcemi se vyvíjelo hodnocení současné situace, které zaznamenalo mírné zlepšení.

Výrazněji v dubnu vzrostla důvěra v českou ekonomiku, když se souhrnný indikátor ekonomického sentimentu zvýšil z 87,0 na 94,7 bodu. V tuzemsku však důvěra rostla z významně nižší úrovně a nyní se tak nachází zhruba na úrovni loňského března. Zlepšení zaznamenala jak důvěra spotřebitelů, tak i podnikatelů. U podnikatelů se sentiment zlepšil ve všech sektorech s výjimkou stavebnictví, kde došlo k poklesu. Další výrazný nárůst optimismu se v dubnu odehrál v průmyslu, kde důvěra dosáhla nejvyšší hodnoty od června 2018. Rostoucí optimismus v obchodě a službách pak zřejmě odrážel očekávané rozvolnění protiepidemických opatření od příštího týdne. Především ve službách však důvěra zůstává hluboko pod předkrizovou úrovní.

Člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda pro agenturu Bloomberg uvedl, že měnově politické úrokové sazby podle něj v letošním roce vzrostou méně, než očekává poslední prognóza ČNB ze začátku února. Ta zahrnuje do konce roku trojí zvýšení, první z nich již v právě probíhajícím druhém čtvrtletí. Důvodem pro déletrvající stabilitu úrokových sazeb je podle Bendy přetrvávající negativní vliv pandemie. Zvýšení úrokových sazeb ČNB již ve druhém čtvrtletí tak s největší pravděpodobností očekávat nelze. Jejich nárůst ve druhé polovině letošního roku však Benda hodnotí jako reálný, podmiňuje ho však návratem ekonomiky k dlouhodobě udržitelné růstové trajektorii.

Centrální bankéř zároveň nečeká, že po otevření obchodů a služeb dojde k rychlému rozpuštění nahromaděných úspor a domácnosti začnou nekontrolovaně utrácet. Zároveň poznamenal, že i přes potenciální mírný nárůst úrokových sazeb v letošním roce, zůstane tuzemská měnová politika i nadále výrazně uvolněná a reálné sazby setrvají v záporném teritoriu. Konkrétní měsíc, kdy by úrokové sazby ČNB mohly letos poprvé vzrůst, je nyní s ohledem na přetrvávající nejistotu podle Bendy těžké říct. My i nadále počítáme s prvním zvýšením repo sazby o 25bb v listopadu.

Koruna na včera zveřejněná data a rozhovor s centrálním bankéřem významně nereagovala. Vůči euru se obchodovala v rozmezí 25,800 – 25,860 CZK/EUR, tedy poblíž pátečních hodnot. Euro proti dolaru včera ztratilo zhruba 0,2 % a ke konci evropského obchodování se pohybovalo poblíž 1,207 USD/EUR.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

27. dubna 2021

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Pozvánka na konferenci

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.799 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál